Káhira, Egypt

[Seth]

Vítám tě, Nimet. Myslím, že ale bývá zvykem návštěvu předem ohlásit. +přivítá ji blahosklonným tónem a provrtává ji očima. Krátce kývne dvěma svým poskokům, kteří se na Beccu okamžitě vrhnou. Nestihnou se ale dostat ani do poloviny cesty, když třesknou dva výstřely a oběma upírům se hlava rozprskne v krvavou kaši. R.I.P. náboje jsou zjevně velice účinné.+ Ach. Tak to asi nebude přátelská návštěva, že? +nakloní zlehka hlavu na stranu a přehnaně smutný a zklamaný výraz působí děsivěji, než nepředstíraný vztek.+ No když je to tak...+upřeně se jí zadívá do očí a očekává, že díky spojení s její myslí ji okamžitě ovládne. Becca na něj dál netečně zírá, zbraň namířenou na jeho hlavu. Přes tvář mu přelétne nelíčený šok, úžas a vzápětí vztek.+ Takže se mi to tenkrát nezdálo. Vážně jsi přervala i to poslední pouto, které tě s námi pojilo. +potřese nad tím trochu nevěřícně hlavou.+ Vždycky jsi byla samé překvapení a ani léta to asi nezměnila. Ale nevadí, taky mám pár překvapení. +mávne rukou, jako by jen odháněl dotěrný hmyz a zpoza rohu budovy vystoupí další upír, držící v ruce vodítko, na jehož konci je obojek zapnutí kolem krku mladičké dívky. Upír předá konec řetězu Sethovy, ten jím prudce trhne, až dívka padne na kolena. Vydá přitom tichý, vyděšený zvuk, něco mezi vzlyknutím a zakňučením. Zní to více jako zvíře, než lidská bytost. Seth se zvráceným úsměvem nepřestává sledovat Beccu, která mu přestala věnovat veškerou pozornost a zírá na dívku na zemi. Je jí nějak povědomá, jen neví, kam ji zařadit. Seth znovu trhne vodítkem a donutí dívku na zemi zvednou hlavu a podívat se na Beccu. A v tu chvíli si vzpomene. Z hrdla jí unikne přidušený výkřik a zbraň, kterou doteď mířila na Setha se zachvěje, jakoby náhle cítila její váhu a nedokázala ji déle udržet. Paže jí klesne podél těla a zbraň dutě bouchne o beton.+ Poznáváš ji, viď Nimet. I po těch letech. Staletích...+zapřede s mrazivým úsměvem a se zvráceným potěšením hltá jí zděšení, strach i vztek.+

[Jade]

Vyseru se mu na jeho pravidla a urazím tomu hajzlovi hlavu. +zavrč skrz zuby, ale už jak to říká, dostává v sobě ten vztek pod kontrolu, tvaruje ho, a mění ve zbraň.Hlavu má čistou, a dobře si uvědomuje, že něco takovýho by ho mohlo stát mnohem víc než jen dva z jeho lidí+ Ne, musíme- +zavrtí hlavou na ten její monolog, a chce jí říct, že upozorňovat ho na jejich přítomnost dřív, než je nezbytně nutný, je podle něj pitomost, ale to už je pryč+ Ženský. +procedí skrz zuby, teď už fakt nasranej+ Proč já blbec nedělám jenom sám. +zamumlá si pro sebe, a rychle rozdělí svoje lidi na skupinky, pár jich pošle rovnou pryč, a s ostatníma chce jít hledat toho čaroděje, když se ukáže, že se Becca rozhodla zaklepat na Setha kulometem+ Do prdele. +zakleje pro sebe, koukne po kataně, co se leskne Becce u boku ve světle zevnitř, těžce si povzdechne. rychle se přesune k celé té scéně u sloupů, těla svých lidí úmyslně ignoruje+ Nazdar. +pronese ponuře, tušíc, že přímému střetu je třeba zabránit jak to jen půjde. po dívcena vodítku jen sklouzne pohledem, i kdyby to byla Beccy vlastní máma, je mu to srdečně jedno, ale když už tam přišli spolu, hodlá vyvinout alespoń trochu úsilí, aby spolu i odešli+ A sbohem. +dodá vzápětí, vrhne jeho směrem stříbrnou dýku, i když moc nečeká, že by to mělo nějaký úspěch, spíš ji chce použít jako rozptýlení, protože hned potom vyšle rychlé zaklínadlo, ne na něj, ale těsně k jeho nohám, kde nechá vybuchnout kus kamenné podlahy,úlomky mramoru zasypou jeho i dívku u jeho nohou, a zvířený prach na okamžik úplně naplní vzduch a zamlží jim vidění. Jade popadne Beccu za ruku, a nesmlouvavě ji odtáhne do vedlejší chodby, co nejdál může, ale když nespolupracuje, tak se moc daleko nedostanou. Vztekle se na ni otočí, zadívá se jí do obličeje, který momentálně vypadá v tranzu, jako by viděla ducha, a jeho vztek tím akorát vzroste. popadne ji za ramena a přirazí ke stěně chodby+ Koukej se vzpamatovat jasný? +zavrčí jí zblízka do tváře+ Prej že osobní setkání zvládáš. +odfrkne si, ale vzhledem k tomu, že můžou mít pana superupíra každou chvíli za patama, potřebuje ji z toho stavu rychle dostat, jakýmkoliv způsobem. V duchu zanadává, netrpělivě se ohlídne směrem kterým přišli, a pak se k ní nakloní a poněkud hrubě ji políbí. přitiskne ji tělem na stěnu, jazykem se jí ne zrovna jemně vnutí mezi rty, a líbá ji tak jak dělá všechno - nespoutaně, tvrdě, a s neskrývanou dominancí+

[Jean-Claude]

*A když se Jade rozhodne zrovna pro tohle, probere se někde v hloubce i Beccyino pouto s J-C. Na takový druh energie inkubus slyší, hlavně proto, že v dálce dává pozor a vycítí, že je něco sakra špatně. Beccy projede chladná moc od kořínků vlasů po paty a přiživí (se) tak celý vjem. Někde vespod lze prchavě vycítit vlčí pižmo, drsný kožich pod chladnou rukou...na okamžik znovu hledí do temně modrých očí* ma belle...*ozve se varovné zapředení, ty dvě slova obsahují mnohem víc, než že ted není vhodná doba na pasivitu.... On na rozdíl od Jadea ví, koho Beccy viděla a proč jí to vyřadilo z provozu, díky obsazení pouta po Sethovi...je to jen vteřinka a je pryč, znovu je tam jen Jade a ona...A záleží, nakolik byl kde Seth blízko, aby mohl nebo nemusel něco vycítit....*

(přepadení! )

[Rebecca Altamirano]

(juhuuu )

To se vsaď, že nezměnila. +ušklíbne se a koutkem oka sleduje, s čím se Seth vytasí teď. Zlé tušení jí sevře srdce a strach se jí usadí hluboko v žaludku, přesto se ho dál snaží ignorovat. Nevnímá kolem sebe nic, než dívku, klečící na zemi, na chvíli se lekne, že je to oživená vzpomínka z její vlastní minulosti. Pak jí ale dojde, že tohle už by Seth nedokázal, protože jejich spojení už neexistuje. A právě v tu chvíli na ni dívka upře o několik odstínů světlejší oči, než jsou její vlastní. Jsou ale prázdné, není v nich nic z té veselé, bezstarostné holčičky, kterou naposledy viděla, když jí bylo dvanáct.+ Leylo...+vydechne Becca a jen matně si uvědomuje, že se vedle ní objevil Jade a že pustila zbraň. Odtrhne pohled od své mladší sestry, která měla být dávno mrtvá a zadívá se na Setha. Jeho krutý úsměv, oči třpytící se jako led a vítězství, které se v nich zračí, ji nepatrně proberou. Když se ozve výbuch, který vyhodí do vzduchu kus země těsně před Sethem, trhne sebou ve snaze, dostat se ke své sestře a pomoct jí+ Ne! Musím...musím za ní...+probere se nepatrně, ale to už jsou v jiné místnosti. Stále vězí hluboko v zajetí hrůzy, sžíravého pocitu viny i vzteku tak žhavého, že její moc proudí v horkých vlnách kolem a aniž by si to sama uvědomovala, drží tak Setha od nich dál. Když jí Jade začne prudce, až bolestivě líbat, na okamžik se jen pasivně podvolí, přesto se v ní zvedne drobná vlnka vzrušení a v té samé chvíli si uvědomí spojení s J-C. Zalapá po dechu a instinktivně začne polibky vracet, stále ještě ne zcela sama sebou a s inkubem v hlavě je vzrušení ještě intenzivnější. Zaboří prsty Jadeovi do vlasů a jemně, ale důrazně je sevře v pěsti. Tlumeně mu zasténá do rtů a právě v tu chvíli ji myslí zazní Jean-Claudův varovný hlas. Prudce otevře oči, na okamžik temně modré, ale během vteřiny jsou znovu zlatavě jantarové. Odtrhne se od Jadea, prudce oddechuje a na chvíli se na něj dívá, jakoby ho viděla poprvé.+ Osobní setkání se Sethem jsem zvládala v pohodě. Ale na setkání se svou mladší sestrou jsem fakt připravená nebyla. Sorry. +zavrčí zdánlivě nesouvisle odpověď na rýpnutí, které jí utkvělo v paměti+ Už jsem v pohodě. Dík. +úplně v pohodě nevypadá, ale lepší než před pár minutami to rozhodně je:D Pokaždé, když si vybaví Sethova slova, jak jí popisoval proč a jak unesl Leylu, jí srdcem projede bolest a vina jí sevře útroby jako ledová ruka, přesto se snaží to prozatím ignorovat. Znvou zhroutit se může až později+

[Seth]

+s hlubokým uspkojením sleduje, jak šok a prudká bolest sevře její tvář+ Správně Nimet. Je to malá Leyla. Když ty jsi mě tak zrádně opustila, potřeboval jsem nějakou útěchu a sladká Leyla byla dokonalé řešení. Bylo nesmírně snadné vylákat ji z domu. Stačilo říct, že ji vezmu za tebou. Moc jsi jí chyběla víš. Jako mě. +vemlouvavý až mazlivý tón hlasu je v prudkém rozporu s tím, co říká. Rozdírá tak krvavé rány v Beccyině srdci a živí pocit viny, který jasně vidí v jejích očích.+ Ale neudělal jsem tu chybu jako Lestat, který proměnil čarodějku v jednoho z nás. Nene. Dělil jsem si ní o svou krev a tak mohla žít tak dlouho, jak jsem potřeboval. Abych se dočkal téhle sladké, dokonalé pomsty. Teď ji už ale nepotřebuju a tak už jí svou krev nedám. Víš co to znamená viď? +usměje se krutě+ Ale užil jsem si za ty dlouhé roky spoustu zábavy, i když nebyla tak silná jako ty. Zlomil jsem ji po necelém roce a uznávám, že pak už to nebyla taková zábava. +povzdechne si trochu nespokojeně. Když se objeví Jade, zvedne koutek rtů v náznaku úsměvu+ Ale. Další překvapení. Uznávám, že jsem tě opravdu podcenil. Byl jsem si jistý, že ji zabiješ ve chvíli, kdy zjistíš, co je zač. Moje chyba. +pokrčí rameny, jakoby to byl jen nepatrný zádrhel+ To už napravím dnes, když jste mě tak nečekaně poctily svou návštěvou. +ujistí ho se zlým úsměvem. Právě ve chvíli kdy se chystá k útoku, udeří přímo před ním Jadeova kletba a donutí ho prudce uskočit. Strhne sebou i Leylu, takže je zasáhne jen trochu suti. Přesto to stačí k tomu, aby mu oba zmizeli. Hrubě zakleje, hodí vodítko jednomu z upírů a ve vteřině zmizí+

[Jade]

(žiši! Dyť mu uděláte infarkt! )

Není všem dnům konec. +zavrčí si pod vousy na Sethova slova směřovaná k němu, je mu jasné, že se tu děje něco, co jde mimo něj, a že ta dívka je zřejmě někdo důležitý, ale jelikož má vlastní život v žebříčku hodnot na vysokým místě, nezabývá se tím a soustředí se na to dostat je oba pryč. Přítomnost J-C nemůže vycítit tak jako ona, ale dobře zaznamená změnu v jejím držení, něco neznámého, co proběhne jejím tělem. I když ji líbá, obezřetně vnímá nuance v pohybech jejího těla, už proto aby poznal, kdy se rozhodne sáhnout po zbrani, takže tu vlnu čehosi prastarého a nebezpečného, ale zároveň neodolatelně vábivého vzdáleně pocítí jako slabý odraz v jejích reakcích, na okamžik se v něm zajíkne dech, když se ho ten závan zlehka dotkne, ale dřív než má šanci věnovat tomu víc než stín myšlenky, překvapí ho její odpověď. Čekal spíš koleno v rozkroku, ale nemůže popřít, že tohle je mnohem příjemnější a, proč si to nepřiznat, vzrušivější. Jeho tělo se k ní instinktivně přitiskne ruce jí samy od sebe vyjedou přes boky na pas, v gestu, které nepostrádá zlomek zvláštní, trochu pokroucené intimity. Když mu zasténá do rtů, stiskne jí kůži na boku, a sevře spodní ret mezi zuby, ale v tom jí projede ten podivný elektrický záblesk, a on ji pustí, jako by se spálil. hruď se mu rychle zvedá a klesá, neproniknutelně se na ni dívá, ale rychle najde ztracenou rovnováhu; rty, teď trochu zčervenalé a opuchlé, poznamenané vášnivým polibkem, se zkroutí do křivého úsměvu co nechává jeden koutek výš než druhý, ovšem když z ní vypadne to o sestře, úšklebek pomalu zmizí. Pár vteřin ji probodává očima, a kdyby to nebyl on, možná by se v nich dal vyčíst záblesk soucit, ale pak se k ní nakloní blíž, a tváří se projednou vážně+ Nic to nemění. Není šance ji odsud dostat. Jestli chceš vendettu, vrať se sem někdy sama, u toho být nemusím. +zamračí se+ Vypadneme odsuď. Najdeme toho čaroděje, poradíme si s ním, a zmizíme. Před pěti minutama bylo pozdě. +ohlídne se zpátky chodbou+

[Rebecca Altamirano]

+přestože je jí v hloubi duše jasné, že má pravdu a že odsud Leylu nemůže dostat, je jí to momentálně úplně fuk.+ Jenomže já musím. Nemůžu ji tady nechat ani o minutu dýl. +dech se jí znvou zadrhne v hrdle, když si uvědomí, že její sestra v tomhle pekle vězí téměř dvě staletí. Na okamžik zavře oči a odvrátí se od něj, aby skryla sžíravou bolest a pokusila se opět uklidnit.+ Je to moje vina, že dostala do těchle sraček. A klidně bych se sem vrátila. Jenže po dnešku už tady...+mávne zprudka rukou, aby obsáhla celý to prokletý místo+ ...nic nebude. Seth někam zmizí, i s mojí sestrou a nechá ji pomalu umírat. A vzhledem k tomu, že se s ní skoro dvě stě let dělil o svou krev, bude to trvat hodně, hodně dlouho. Možná další desítky let. +roztřeseně se nadechne a pocit zodpovědnosti a viny vůči sestře se v ní pere s jejím realisticky založeným já. A právě ve chvíli, kdy chce v tom souboji pokračovat, zachytí koutkem oka pohyb. Ještě stačí odstrčit Jadea, než do ní v plné upíří rychlosti narazí jeden ze Sethových poskoků. Přestože je o dobrých padesát kilo těžší než ona, vcelku rychle získá převahu, prudce ho narazí zády na zeď a plynule, na první pohled naprosto lehce mu vrazí pravou ruku hluboko do hrudi. Levou ho drží za krk a tiskne ke zdi, zatímco pravou prudce vytrhne, svírajíc v dlani stále tlukoucí srdce. Upřeně mu hledí do očí naplněných nefalšovanou hrůzou a bolestí, zvedne jeho srdce tak, aby ho viděl a zblízka mu zavrčí do tváře+ Takhle skončíte všichni... +a s těmi slovy začne srdce hořet a okamžik na to i upír, kterého stále tiskne ke zdi. Přesto jí samotné plameny neublíží. Během pár vteřin z něj zbyde jen hormádka prachu u jejích nohou a očouzená zeď. Becca si jen otře ruce o kalhoty a podívá se na Jadea, v očích jen divokou touhu po pomstě+ Fajn. Nejdřív najdem toho čaroděje. Pak odsud vypadnete a já si dojdu pro sestru. +uvědomuje si, že je to trochu sebevražda, ale na souboje vůlí teď moc času není a na to trochu podle spoléhá:D+

(a klidně taky improvizuj, nech ho vraždit, ať se chudák trochu vybije, nemá to s ní lehký )

[Jade]

Fakt? +zavrčí, a sevře jí předloktí, až to skoro bolí+ A co s ní budeš dělat potom? Sedět jí dvacet let u postele, než natáhne bačkory? +protáhne sarkasticky a pozvedne obočí+ Nemůžeš ji zachránit. +zavrtí hlavou vážněji+ Zkus kurva chvilku přemejšlet, nevidíš, že hraješ přesně jemu do karet? Chce, abys přestala myslet, chce, abys ji zkusila zachránit, a já ti nedovolím stáhnout nás všechny s sebou. +zavrčí na ni, a vytáhnu hůlku, aby dal najevo, že nemá problém použít jakýkoliv prostředky, jak jí zabránit začít magořit, když v tom poněkud odletí na stěnu, což mu náladu moc nezlepší. Nijak se nežene jí s narušitelem pomáhat, jelikož se zdá že to má plně pod kontrolou, a oči mu jen trochu zajiskří, když srdce vzplane+ Víš, že máš poněkud teatrální sklony? +poznamená, překročí hromadu popela a přistoupí k ní. Chvilku si ji prohlíží, a očima mu probleskne frustrace, ale nemá čas vtlouct do ní rozumnější plán, protože v tu chvíli někde nedaleko od nich vyletí do vzduchu první rozbuška, co jeho lidi nainstalovali+ Fajn. +zavrčí nespokojeně, a v duchu si umiňuje už nikdy nedělat s lidma, co ho neposlouchají. vyrazí chodbou někam do hloubi komplexu, ale sotva zatočí za roh, vyrojí se před nimi skupinka pěti poskoků. očividně poměrně nasraných, že jim někdo vlezl do baráku, tak se akorát přesune víc doprava, aby měli s Beccou dost manévrovacího prostoru a zároveň si kryli jednu stranu, během vteřiny má v pravé ruce hůlku a v levé cosi co vypadá jako menší jednoruční dělo, a pustí se do tance. Okamžitě je vidět, že je ve svým živlu, pohybuje se s lehkostí a pružností někoho, kdo ví co dělá a dělá to rád; a než se první poskoků stihne uhnout, zdobí ho dvojitý čistý průstřel přímo mezi očima a rovnou do srdce. Druhého odrazí přesně mířenou kletbou, která ho donutí vybuchnout zevnitř, a zatímco se na něj žene třetí, odloží si zbraň, od pasu vytáhne dýku a přišpendlí ho stříbrnou slitinou ke zdi. Koutkem oka zkontroluje, jestli Becca vyřídila i ostatní, a pak upíra skoro mazlivě pohladí hřbetem ruky po tváři, stejně jako kdysi ji. Na upírově bledý kůži zůstává syčící krvavá rána po stříbrném prstenu na Jadove prostředníčku, a do žeber se mu zabodne jeho hůlka+ Tak co kdybychom si trochu pokecali? +navrhne falešně přátelským tónem+ Já začnu, kde je ten bastard, co umí kouzlit? +zeptá se skoro mile+

[Rebecca Altamirano]

Chceš mi snad namluvit, že kdyby to byla tvoje sestra...+položí důraz přivlastňovací zájmeno a upřeně se mu dívá do očí+ ...nechal bys ji tady, aniž by ses aspoň pokusil, ji odsud dostat? +potřese hlavou+ Neřekla bych. A že vás ostatní do toho nehodlám zatahovat míním dodržet. Z tvých lidí, tady dnes už nikdo nezůstane. +prohlásí s jistotou, až to zní jako slib. Kdyby ji nepřerušil upír, který se na ně vrhnul, pravděpodobně by pokračovala, přestože ví, že lže sama sobě a svou sestru nemůže zachránit.+ Jasně, že jsem teatrální. Jsem přece ženská, ne? +souhlasí s ním s pobaveným úšklebkem na rtech. Je jí jasné, jak hrozně ho musí srát, že ho na slovo neposlouchá, ale to mu určitě muselo být jasný od začátku:D Samozřejmě mu to ale nepřipomene a vyrazí chodbou za ním, kde už je čeká první várka z uvítacího výboru. Tasí Deagla a dojde jí , že Five-Seven leží tam, kde ho upustila. V duchu si vynadá do idiotů a nasype do prvního upíra první dávku speciálek dum-dum nábojů, jakoby to snad byla jeho vina. Jeden náboj v hlavě by pravděpodobně stačil, ale druhý v srdci nic nezkazí. Druhý upír je už na jisté zamíření příliš blízko a tak jediným úsporným pohybem schová Deserta a v šeru se zaleskne vražedná čepel japonské zbraně, která tohle všechno vlastně odstartovala. Je vyloučené, aby byl slyšet zpěv vzduchu otírajícího se o ušlechtilou ocel, přesto jakoby všechno kolem náhle utichlo. Becca má pocit, jakoby se i upír proti ní pohyboval nesmírně pomalu, přestože pro lidské oči je jen rozmazanou šmouhou. Bez problémů vykryla první úder jeho vlastní katany, prudce ho odrazila a dalším švihnutím přesekla jeho meč teméř u záštity a usekla mu ruce a nohy dřív, než se stačil vůbec leknout. Torzo dutě dopadlo na zem okamžik po tom, co si dohrál i Jade a projevil přání si povídat. Becca se spokojeně usměje, když vidí ty jatka kolem a volným krokem dojde k nim, jakoby byla někde na procházce. Podívá se na spáleninu po stříbru na jeho tváří a střelí po Jadeovi pohledem, potřese hlavou a znechuceně se ušklíbne. Pak se ale zadívá na jejich nového informátora a mile se na něj usměje+ Měl bys vážně spolupracovat, zlato. Protože za prvé, nemáme na tebe celou noc, i když bysme si hráli moc rádi. +povzdychne si a zatváří se zklamaně+ A za druhé, dobře víš, co ti provede Seth za to, žes mluvil. No a my tě na rozdíl od něj zabijeme rychle. Fér nabídka ne?
+upír se nejdřív tváří drsně a npřístupně, čím déle se ale dívá do jejích zlatavých očí, které ale nehřejí tak, jak by od takové barvy očekával, jeho sebejistota dostává vážné trhliny. Není upírem v Sethových službách ještě ani pět let, přesto z něj už má takovou hrůzu, jako z ničeho v životě.+ Je v hlavním sále. Ve zdi napravo od vchodu jsou tajné dveře. Jsou maskované. +rozhodne se využít její opravdu fér nabídky+
+Beccu trochu překvapí, že opravdu hned promluvil, ale napoví jí to dost o tom, jak hrozné je sloužit Sethovi. Podívá se na Jadea, jestli je ochotný splnit slib rychlé smrti, který upírovy dala. Zjevně se na rozdíl od něj naučila, že nemá rád příkazy:D+

[Jade]

Jenže to není moje sestra. +přeruší ji trochu nezvykle prudce, a oči mu zchladnou, ztvrdnou, a zajiskří tím mrazivým "nepokoušej mě" způsobem, dost ostře na to, aby se přestala vyptávat, jako by se stáhnul o něco hlouběji+ Neslibuj věci, co nemůžeš splnit. +ušklíbne se na ni, a naštěstí je přeruší nečekaná návštěva. zabývá se svým přídělem upírů, a pak drží zajatce na stěně, ale to mu nezabrání se napůl otočit, když utichne střelba; instinktivně se podívá, a jeho pocit je správný, potemnělou chodbou se lehce zaleskne čepel zbraně, světlo z několika vzdálených loučí na okamžik tančí po hladkém ocelovém povrchu, a čerstvá krev k němu přilne tak samozřejmě, jako by pro to byla zbraň stvořená, jako by její příval sama vítala. opíše dokonalý půloblouk, který Jade sleduje očima, pěst se stříbrným prstenem přitom přitiskne zajatci zespoda do brady, aby ho nenapadlo něco neslušnýho, ale jakmile se Becca otočí, zbraně už si ani nevšimne, a vrátí svoji nedělenou pozornost k upírovi na zdi. Zatímco na něj Becca mluví, jen tak ledabyle mu otáčí stříbrným nožem v ráně, aby se zabavil, a informátor neměl pocit, že ho zanedbávají, tak nějak samozřejmě přijme svoji úlohu ve hře na hodnýho a zlýho policajta. Jen tak jakože mimochodem zvedne ruku a poškrábe se ve vlasech na temeni, kožená bunda se mu při tom pohybu rozevře a odhalí stříbrně se lesknoucí arzenál hračiček podivných tvarů a velikostí, skoro to vypadá jak u zubaře, kdyby snad měl náhodou upír problém s rozhodováním+ No jestli tu všichni oplývají takovou loajalitou, nebudeme mít žádný potíže. +poznamená+ Škoda. +dodá, a vypadá skoro zklamaně, že upír hned vyměknul a on se nedostane k nějakýmu rafinovanějšímu způsobu přemlouvání. Chvilku si poskoka měří přimhouřenýma očima, ještě trochu zakvedlá rukojetí dýky, a pak ji prudce vytáhne z rány+ Co by člověk neudělal pro dámu, že jo. +ušklíbne se, ale oči mu tentokrát jiskří spíš pobaveně než vztekle, o krok poodstoupí, ale vzápětí se bleskovým pohybem skloní, vytáhne z vysoké boty tenký dřevěný kolík, a přesně mířeným, dlouho cvičeným pohybem ho vrazí upírovi do srdce. Se zachmuřeným úsměvem sleduje, jak se kolem něj tělo začne rozsypávat a sesychat, a vzápětí o zem tiše cvakne dřevo, z upíra nezbylo víc než hromádka popela. Jade se skloní pro svůj kolík, otře si ledabylým pohybem dýku o kalhoty, a zastrčí je na místo+ Takže kudy do hlavního sálu? +podívá se na Beccu tázavě, ale podle toho jak samolibě se tváří je rozhodně v moc dobrým rozpoložení+