Lesy na Darktor

[Garett Rivery]

+vlny rozkošně pomalu odumírají, jsou slabší a slabší zanechávajíc ho příjemně malátného. sleduje jí pohledem zastřeným prožitou rozkoší, dává do něj vše co k ní cítí a vždy cítit bude, jelikož slov není v tu chvíli schopen. nemá sílu na to se pohnout, jen pohledem sleduje, jak si vedle něj lehá, hlavu si podpírá dlaněmi a dívá se na něj, a až pak pomalu zvedne ruku a přitáhne si jí blíž k sobě+ Ne... +vydechne tiše a měkce s láskou se na ní usměje+ ...jsem naprosto ztracen. +zazubí se na ní vesele a jemně si jí přitáhne k lehkému polibku+ Ale pokud se ptáš na to, jak se cítím, tak mi je naprosto skvěle, slunce moje. Jsi naprosto úžasná a dokonalá a neuvěřitelná... +vychrlí ze sebe, protáhne paži pod jejím tělem a obejme jí+ A když mi dáš chvilku na vzpamatování se... +zavlní výmluvně obočím+

[Cairo]

*Na chvíli se vyděsí, ale pak se jí na rtech mihne potěšený úsměv.* Třeba dvě chvilky, *pousměje se a přitulí se k němu blíž, přičemž se jí nohy zamotají do sukně šatů.* Hm, *zamručí nespokojeně a vymotá se z jeho objetí. Jistými pohyby uvolní šněrování na prsou a rychle se zbaví oblečení. Pak se k němu vrátí, přivine se mu k boku, hlavu položí na rameno a její dlaň se usadí na místě, pod kterým se pomalu zklidňuje tep jeho srdce.* Mnohem lepší, *zamumlá spokojeně a proplete nohy s jeho, aby se k němu dostala ještě blíž. Přilísá se obličejem k jeho krku a zvolna si plní plíce jeho vůní. Nechá se unášet tím poklidem a na chvilku zapomene i na horké vlhko mezi svými stehny, které se ale za chvíli bude dožadovat pozornosti protože ani ji to, co s ním prováděla, nenechalo chladou.*

[Garett Rivery]

+tiskne si jí k sobě a s výrazem naprostého spokojení hledí nad sebe na modrou oblohu. přimhouřenýma očima sleduje, jak se svléká a na tváři se mu objeví úsměv mlsného kocoura+ Ano, mnohem lepší. +pohladí jí po nahých zádech a boku. vydrží takhle ležet jen chvilku, jelikož když se k němu tiskne nahá a na stehně cítí její horký klín, nevydrží v klidu+ Hmn... +zamručí mlsně a dlaní jí sjede na zadeček které jemně promne, než si jí zlehka přetočí pod sebe a vztyčí se nad ní+ A co ty slunce moje? Neměla bys nějaké přání? +zamručí, když jí políbí a rty sjede na její krk usídlujíc se na jejím citlivém místečku+

[Cairo]

*Tiše zavrní, když jí jeho dlaň sklouzne po zádech. Najednou leží na zádech a téměř se ztrácí pod tím mohutným tělem, které ji tiskne k zemi a ten pocit zranitelnosti, důvěry a odevzdání jí vleje do žil další vlnu vzrušení.* Jedno jo, *vydechne a když se přisaje k jejímu krku na tom jednom konkrétním místě, se zasténáním se prohne v zádech, zakloní hlavu a prsty mu zaplete do vlasů. Za chvíli je na ni těch pocitů už moc, přitáhne si jeho hlavu výš a zaútočí na jeho rty v divokém polibku.* Pojď do mě, *zašeptá do jeho rtů a odtáhne stehna dál od sebe, takže jeho boky zapadnou do toho volného prostoru a dokonale ho vyplní, a jeho klín se otře o její. Netrpělivě pohne kyčlemi, čímž dojde k dalšímu tření.* Garette, *splyne jí ze rtů jeho jméno, něco mezi zasténáním a prosbou, a její ruce sklouznou po jeho zádech, jedna se usadí na bedrech, druhá se zastaví až na zadku ve snaze přitáhnout si ho blíž.*

[Garett Rivery]

+laská to citlivé místečko na jejím krku rty i jazykem, zatímco dlaněmi putuje po jejím těle, laská ho a hladí každý milimetr té teplé jemné kůže. rychle se přizpůsobí dravosti jejího polibku, plení její rty divokostí a zároveň něhou. v hrudi mu zarezonuje hluboké zavrčení při takové prosbě a dlaně mu sklouznou po jejích bocích na zadeček+ S radostí... +zavrčí až se na chvíli zdá, že se na povrch dostává jeho vnitřní zvíře. otře se klínem o její naslouchajíc jejímu sténání, které zní spolu s jeho steny. jemně jí zlehka nadzvedne zadeček do výše a prudkým pohybem do ní vnikne. ze rtů mu unikne spokojené vzrušené zasténání a na chvíli znehybní+ Cairo... +vydechne tiše, než opět zaútočí na její rty, než s nim sklouzne k jejímu ňadru a vsaje její bradavku do úst aby jí zlehka kousl a polaskal jazykem+

[Cairo]

*Tiše vykřikne, když ji konečně naplní, a pak se pod ním netrpělivě zavrtí, aby ho přiměla k pohybu. Její vzdechy jsou na chvíli umlčeny jeho ústy a pak cítí, jak se svaly na jeho zádech napnou, jak se nahrbí a skloní k jejím ňadrům. Když se jeho rty sevřou kolem bradavky, zalapá po dechu a vyklene se proti němu. Přitom znovu pohne boky, v němé výzvě a když se v ní konečně pohne, ze rtů se jí vydere zasténání. Sladí své pohyby s jeho a vychází mu vstříc, rychleji a rychleji, dokud ji nezachvátí vlny orgasmu.*

[Garett Rivery]

+zavlní boky proti jejímu tělu, kousek se vytáhne a zlehka do ní vnikne zpět, zlehka zvolna, ale každý jeho pohyb je rychlejší, tvrdší a divočejší. jemně okusuje její bradavky, laská je rty a saje. prsty jí zatíná do zadečku, jak si jí přidržuje u sebe aby mu neodcestovala někam pod stromy. sténá jí do kůže a naslouchá jejím stenům, které mu znějí jako rajská hudba a jeho ego se tetelí nadšením a naprostým spokojením a brzy je toho na něj moc. stahy jejího klína, její orgasmus odstartuje ten jeho, ze rtů se mu vydere její jméno a tělo se na chvíli napne a znehybní pod vlnou v jedné půl hodině druhého orgasmu, prudce několikrát ještě pohne boky, aby prodloužil jejich rozkoš, než se vyčerpaně zhroutí na její tělo, jednu ruku pouze přesune tak, aby jí příliš netížil a prudce oddechuje do kůže na jejím rameni+

[Cairo]

*Přitáhne si ho blíž a svírá ho v sobě, zatímco v obou doznívají vlny rozkoše. Když se na ni sesune, obejme ho pevně kolem zad a plnými doušky si vychutnává ten pocit, kdy ho stále cítí hluboko v sobě a jeho váha ji tiskne k zemi, jeho tělo ji obklopuje ze všech stran a pro ten okamžik nic jiného než on neexistuje, celý svět se smrskne do pocitu z jeho vlasů, které ji lechtají na krku a tlukotu dvou srdcí, která se pomalu zklidňují.*

[Garett Rivery]

+sklouzne vedle ní a přitáhne si jí k sobě do objetí, schová si tvář na jejím rameni a tiše spokojeně oddechuje, dlaní jí hladí po boku a bříšku, jen zlehka necíleně, jen se jí chce dotýkat a hladit jí. leží tak dlouho, užívají si blízkosti toho druhého, nepřemýšlí, odpočívají+ Není ti zima? +zeptá se o nějakou hodinku později a přehrne přes ní okraj deky+ Možná bychom se měli pomalu vrátit, aby si mi nenastydla. Ne že bych se o tebe nechtěl starat, ale to můžu i když budeš zdravá. +usměje se na ní vesele+

[Cairo]

Není a neboj, moje imunita je v pořádku, *zasměje se. Ten klid kolem nich a jeho přítomnost si vyloženě užívá, ale uzná, že Garett má pravdu a už by se pomalu měli vrátit. Neochotně se vymaní z jeho objetí, vstane a oblékne se.* A ještě víme, kudy zpátky do sídla? *podívá se na něj s veselými jiskřičkami v očích, počká, až vstane a začne balit věci. Když je všechno hotovo, hodí si znova toulec na záda, přistoupí k němu a na chvilku mu omotá ruku kolem pasu, přivine se k němu a natáhne se, aby ho políbila.* Tak mě veď, *s úsměvem se odtáhne.* Já vůbec netušim, kde jsme, *zasměje se.*