od Styx Lupin » 06 lis 2015 16:52
(si s dovolením půjčím zombíka;))
+probudí ji nějaké zvuky ze zahrady, rozespale nakoukne z okna a zdá se jí, že se něco mezi stromy pohybuje. Remuse nechá spát, vezme si hůlku a seběhne dolů+ Co je ti, Romulusi? +pohladí ho, když vidí, jak se celý klepe. Romulus začne najednou do tmy vrčet a zuřivě štěkat jako pominutý, ale práh domu ven se neodváží překročit+ Copak se děje? +zamžourá do zahrady... a vtom to uvidí mezi pomerančovníky. Nejdřív si pomyslí, že k nim zabloudil nějaký ožrala, jak se tam tak motá, ale když se k ní přiblíží a osvítí ho světlo z domu, zahlédne tu tvář+ Stůj, ani se nehni! +zavolá na něj varovně, přece jen co kdyby to byl nějaký halloweenský koledník. Ale jak se TO pořád k ní blíží, ucítí ten puch, že by z toho jeden padl a je jí jasné, že to asi žádný halloween nebude. Vyšle k monstru kletbu, která ho silně zasáhne do hrudi, ale nijak neublíží, jen ho trochu zpomalí, nemrtvý zavrávorá a za chvíli už začne po ní natahovat paže. Bez dalšího varování po něm mrskne kletbou, která mu rozprskne lebku jako dýni na tisíc kusů a bezhlavá zombie se skácí na zem. Styx pomalu, krok po kroku, k ní přistoupí+ Co-to-sakra-je? +drží si nos, aby se nepozvracela z toho smradu a když se chce přesvědčit, jestli se ta hromada rozkládajícího se masa opravdu nehýbá, s hrůzou si všimne, že se k ní potácí několik dalších nemrtvých zrůd a odříznou jí vchod do domu+
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam.
Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu.
(krédo templářského řádu)