Vanessin byt v Paříži

[Jean-Claude]

*dojde jí ještě jedna pošta, adresa na víku kytice je nadepsána lehkým, trochu starodávným krasopisem*

Spoiler: show

Joyeux anniversaire, ma chère loup.

Jean-Claude



*J-C na vlčici ve svém okolí rozhodně nezapomněl...*

[Vanessa]

+rozbalí zvědavě krabici a překvapená vytáhne z ní kytici nádherných růží a přivoní k nim. Když si přečte vzkaz, přeběhne jí po zádech mrazivý prst. Vybaví se jí ve vzpomínkách, kdo je onen odesílatel. Položí růže zpátky a obejme se pažemi, jak se celá rozechvěje. Doufá, že jsou to opravdu jenom její narozeniny, proč se jí připomněl. Po chvíli, když se opět srovná, vezme kytici, vloží ji do vázy s vodou a trochu roztřeseným písmem napíše do Slastí poděkování+

[Victoria]

+po nějaký době má zrovna něco na starost v paříži, tak si to zařídí a cestou se staví na adrese, kterou dostala dopisem+
(jsem chtěla počkat, až bude volnějc )

[Vanessa]

(v pohodě, jsem to dokonce ani tak brzy nečekala )

+zrovna si čte, když slyší zaklepání. Zvedne hlavu od knihy, přemýšlejíc, kdo to může být, když tady nemá žádné známé. Odloží knihu a jde otevřít+ Vici... jé, ahoj +usměje se na ni mile překvapená+ Ráda tě vidím. Pojď dál +pustí ji dovnitř a odvede ji do obyváku+ Posaď se, hned jsem zpátky +odběhne do kuchyně pro nějaké brambůrky a oříšky a sušenky a položí misky na stůl+ Nečekala jsem návštěvu, tak nemám nic připraveno +omluví se+ Dáš si něco k pití? +otevře bar+

[Victoria]

Ahoj! +usměje se+ Neruším tě? měla jsem cestu okolo. +podá jí krabici makronek co vyzvedla dole v patisserii+ Páni, máš to tady fakt hezký. +rozhlíží se po pokoji, a chce si něco dát, ale pak si vzpomene, že ona vlastně nepije+ Mně stačí čaj. +uculí se na ni+ Tak však tu nejsem kvůli občerstvení. +zasměje se a posadí se na gauč+ Tak jak ses zatím zabydlela? +zajímá se zvědavě+

[Vanessa]

Jasně že nerušíš. Jsem tady pořád sama, tak s radostí uvítám návštěvu. Díky +vysype makronky na tácek+ No, konečně se mi splnilo zařídit si domov podle svého +usměje se potěšeně, že se jí u ní líbí+ Čaj? Dobře. Ale kdybys chtěla něco ostřejšího, klidně si řekni +zavře bar a odběhne do kuchyně udělat čaj a pak se vrátí se dvěma hrnky a cukrem+ Docela jo. Dokonce jsem absolvovala už i vzdálenější procházky od svého bydliště, aniž bych zabloudila +pochlubí se+ Tady je pořád kam jít a co objevovat. To víš ale nejlíp sama +usměje se+

[Victoria]

Tak když budeš moc sama, můžeš vždycky objednat pizzu a pak sbalit poslíčka. +zaculí se na ni+Je to fakt hezký. +usměje se+ No, na panáky je ještě celkem brzo. +zazubí se+ dík. +vezme si čaj, a hřeje si o něj ruce+ no tak vidíš, to je dobrý. +usmívá se+ a ty máš aspoň kliku, že se doptáš na cestu, turisti jsou na tom hůř. +zasměje se+ A už máš svoji oblíbenou kavárnu a oblíbenou lavičku v Lucemburskejch zahradách? A oblíbenej noční klub. +uculuje se+ ale máš bezva balkón, ideální na snídani s výhledem. +usměje se+

[Vanessa]

A rozdělit se s ním o pizzu, že? +rozesměje se+ Zatím jsem ani nepotřebovala ptát se na cestu. Eiffelkovku je vidět opravdu hodně daleko, takže když bloudím, stačí se jen rozhlédnout, kde je a vydat se tím směrem. Vybrat si byt kousek od ní byl opravdu chytrý tah +směje se+ Oblíbenou kavárnu jsem si už našla. Chodím tam každé ráno na snídani. Kávu se smetanou a dva croissanty. Už se z toho stala tradice. Je to jen kousek odtud, trochu zastrčená, ale je tam útulně a hlavně božský klid. A obsluhuje tam moc sympatický číšník +uculí se nevinně+ A do Lucemburských zahrad chodívám pozorovat staříky, jak hrají petanque. Nikdy bych neřekla, jak je to zajímavé +zasměje se+ Ten výhled mě děsně fascinuje. Pořád mi připomíná, že jsem fakt v Paříži, jak jsem si vždycky přála. Můžeme se přesunout, jestli chceš +přenese tácek s čaji a sušenkami na terasu a posadí se do ratanového křesla+ A co ty, co je nového, co jsme spolu mluvily naposled?

[Victoria]

o pizzu, o víno, o všechno. +zasměje se+ to je fakt, je to dobrej orientační bod. +uculí se+ tak to je základ. +přikývne+ jak máš svoji kavárnu, už seš místní. +vezme si čaj a zamíchá ho+ jo tak číšník... +zazubí se+ a pěknej jo? +mrkne na ni+ tak ho třeba někam pozvi, francouzi jsou gentlemani a dámě neříkaj ne. +zasměje se+ Já jsem si tam přes den chodívala číst. je tam hezky, a míň turistů než v Tulleriích. +pousměje se+ Je to hodně dobrá lokace. +přikývne, když jí pomůže odnést věci na terasu, nandá si sluneční brýle, rozloží se do křesílka a trochu se opaluje+ musí to být moc pěkný i večer, když celý město svítí. +usměje se nostalgicky+ No, pojedeme k Byronovým rodičům na návštěvu. Poprvé. +protočí oči se smíchem+ tak se toho trochu bojím, oni jsou hrozně nóbl.

[Vanessa]

No, je hezký. Můj typ +cukne významně obočím+ Když má službu, mám u svého stolečku připravenou svoji snídani, ani si nestačím objednat +prozradí jí se smíchem+ Jo, pozvu ho do konkurenční kavárny na kávu a croissanta +vtipkuje+ Ale je fakt, že Francouzi jsou opravdu šarmantní. Je z čeho vybírat +napije se čaje+ Jo, je to krása, když je Eiffelovka osvětlená všemi barvami. Dokážu tady jen tak prosedět dlouho do noci +přimhouří oči a zahledí se k věži+ Och, tak to ti moc nezávidím. Každé rodinné seznamování je utrpením, co teprve to s tchyní +protočí oči+ Aťsi, chovej se přirozeně a nehraj si na něco, co nejsi, jen aby ses jim zalíbila. Buď svá. Jsi fajn holka, tak pokud nejsou slepí, tak se jim určitě budeš líbit +mrkne na ni povzbudivě+ Jsou i horší věci na světě +zasměje se+