Pokoj vlevo nahoře

[Wenai Lafayette]

+zastaví se a otočí se k němu+ Já se vrátím na tvrz. +řekne mu úplně vážně+ Já sama. +pak si stáhne prsten z ruky a vloží mu ho do dlaně+ Ty se vrat do chrámu a buď dál zloděj a garrista. +není už vůbec naštvaná ani nic. Jenom klidná a v rovnana aspoň se tak tváří+ Nechodí za mnou. Nechci té vidět. +zdeli mu ještě a pak pokračuje v chůzi+

[Locke Lamora]

+když se k němu otočí, svitne mu trochu naděje, ale pak mu srdce poklesne+ Kůstko. +koukne na ni, a oči má úplně bolavý a smutný+ Je mi to líto. Všechno. +řekne vážně+ Nechci bejt zloděj a garrista, když tě u toho nebudu mít u sebe. +chytne ten prsten, a její ruku, a nepustí ji+ Nech si ho. Když jsem ti ho dal, myslel sem to vážně. a to se nezměnilo. +řekne akorát, a už ji nechá, protože jak ji zná, je mu jasný že potřebuje čas. kouká za ní dokud mu nezmizí v davu, a pak se zkroušeně odebere směrem k chrámu+

[Wenai Lafayette]

+vejde k sobě a usměje se na probuzenyho lenochoda jak mzoura kolem+ Tady budeme bydlet. Budeš tu mít velkej strom. +slíbí mu a vyjde s ním na balkón+ A támhle je les. +ukazuje mu a nevšimne si spíš se mermomocí snaží ingorovat ty otvirany a zavíráný dveře v pokoji+ Tam té budu poustet když slibis že neuteces. +povídá lenochodovi+

[Locke Lamora]

+posadí se na postel a snaží se nepřipadat si tam tolik cize a navíc. kouká na ni, jak se usmívá na lenochoda, a jak je u toho roztomilá a pěkná, schová si úsměv do dlaně, a tak nějak přemýšlí, jak to mohlo jít od rána tak do kopru, natáhne se na postel, stočí se na bok, a vdechuje slabej zbytek její vůně z polštářů+

[Wenai Lafayette]

+hladí lenochoda po srsti a trochu se na něj usmívá a Lockeho úplně ignoruje. Pro ní on neexistuje. Dojde ke dveřím a otevře je+ Maltezie. Dám si čaj. Adones ten velký keř z knihovny. ++zavolá do chodby a jde si sednout na gauč když postel je obsazená a lenochoda si položí na klín+

[Locke Lamora]

+leží tam a kouká se na ni, a i to by mu stačilo, jenom ji vidět a cítit slabě její vůni, slyšet jak mluví a koukat se jak se usmívá+ Miluješ mě? +koukne na ni potom tázavě+ Chceš se nechat rozvíst? +řekne potom potichu, a nějak nemůže uvěřit, že to vypustil z pusy fakt nahlas+

[Wenai Lafayette]

+zarazi se když na ni promluví a koukne na něj tak pomalu a smutne, vážně+ Miluju. +připustí+ A nesnáším tě. Strašné moc té nesnáším. A chci se nechat rozvést. +přizná se a sklo.i pohled na stolek před gaučem a pak ho zvedne ke dveřím kudy zrovna přišel Maltezius s vozíkem na kterým má konvici s čajem a šálky.+ Palmu přinesu hned madame. +řekne ji a servíruje čaj+

[Locke Lamora]

Jde o to, jestli mě miluješ víc, než nesnášíš to, co jsem udělal. +koukne na ni, a když řekne, že se chce dát rozvíst, sklopí oči, a je mu jako kdyby ho bodla do břicha+ Jak chceš.+řekne akorát potichu, a do očí se mu hrnou slzy, ale za nic na světě by nebrečel před ní, vstane, dojde ke dveřím, a tiše odejde pryč. zpátky k portálu, projde jím do Camorru, zavře ty dveře, a opře se vedle nich o stěnu. pomalu sklouzne na zem a pak se prostě rozbrečí jak malej kluk+

[Wenai Lafayette]

Ne asi ne. +řekne neutrálně a usrkava tam čaj co je ještě vrelej tak si trochu pálí rty ale je ji to srdečně jedno. Kouká do stolu a poslouchá jak odchází a když odejde tak se na gauci stuli do klubicka a rozbreci se. Tak ji tam najde Maltezius co před sebou levituje obří kerostrom pro lenochoda+

[Wenai Lafayette]

+lenochoda dostanebo novej strom a je vůbec nejšťastnější. Maltezius pomůže Wenai do postele a svlece ji+ Co se stalo madame? +zeptá se profesionálně+ Já už nejsem madame Maltezie. +zastka Wenai do polštáře a zas se rozbreci a Maltezius ji tam taktně nechá samotnou aby se vybrecela+