Vstupní hala

[Wenai Lafayette]

+osprchuje se a pak si dá ještě čaj a sedí na pohovce a přemýšlí co dělat a neví. Jestli má jít za Evžou nabo za Lockem. A tak tam sedí a kouká z okna +

[Locke Lamora]

+Locke jako velice zaměstnaný mladý zloděj šplhá po střechách a krade šperky a věže a cirkusy, a večer pije s klukama a směje se jejich blbejm vtipům, zatímco Evža chodí na přednášky a učí se na zkoušky, který se jí blíží+

[Personál]

[Wenai Lafayette]

+přijde domů a shodí si ze zad obrovskej batoh+ Už jsem doma! Locke, Jeane! Už jsem doma!

[Locke Lamora]

+z kuchyně se ozve několik plechovejch ran a zaklení, a za chvilku se vynoří Lockeho hlava s moukou ve vlasech+ Nekecej! +zazubí se a honem ji jde obejmout+

[Wenai Lafayette]

Locke! +zavýskne, hnedka ho obejme a skočí na něj a dá mu obří pusu a polibek+ Jak ses měl? +usměje se na něj a pořád na něm visí, protože to už bude viset napořád+ Jak se má Jean?

[Locke Lamora]

+trochu zavravora ale ustoji to, rozesmeje se a prituli si ji k sobě úplně těsně, že skoro nemůžou dýchat+ ahoj kustko. +zahubí se a dá ji pořádně velikou pusu+ jaká byla cesta? +zámumla jí do vlasu a voní si k nim, celej blazenej, že ji zas má u sebe+ jean ještě něco zarizuje. +uculi se+

[Wenai Lafayette]

Cesta byla dobrá, ale ne tak dobrá, jako cíl. +usměje se na něj a konečně z něj sleze, ale pořád ho drží za ruku+ Já jsem vážně ráda, že jsem už doma. Děsně moc. +usměje se tak už jako klidně+

[Locke Lamora]

To jsem rád. +culi se a honem ji dá pusu+ my sme se taky děsně těšili, ale nečekali sme tě tak brzo, tak Jean ještě něco shání. +usměje se omluvně a směřuje ji do svýho pokoje prozatím+ do svýho ještě nechod. +zahubí se a může na ni oči nechat+ ty máš nový vlasy! +uculuje se+

[Wenai Lafayette]

A co shání? +kouká na něj, culí se jako měsíček a trochu natěšeně poskakuje+ Proč nemůžu k sobě do pokoje? Koupili jste mi žirafu? co? co? co? +směje se a drží se ho+ A líbí se ti to? +koukne na něj+