Bar při parketu

[Jacob Downly]

+přikývne+ Žárlím, Styx. Podléhám zcela pateticky citu, kterému jsem se většinu života vysmíval. Citu k tobě. +šťastně se usměje+ Děkuji, žes mi odpustila. Ano. +přikývne+ Žádný zázrak to není, ale trochu francouzsky umím. Voulez vous coucher avec moi ce soir? +předvede jeho úchvatnou francouzštinu a zasměje se+ A ještě umím to s tím lvem.

[Styx Lupin]

+opře hlavu o jeho rameno při ploužáku, aby zakryla rozporuplné pocity, které cíti po jeho přiznání. Přemýšlí, jestli mu má věřit, anebo jsou to jen sladké řečí bohéma, který si na každé štaci nabrnkne holku+ Co cítíš? Přátelství? Nebo něco... víc? A nelži, poznala bych to +hledí mu do očí, aby jí nemohl lhát+ Tak doufám, že to byla jenom francouzská fráze, kterou ses naučil nazpaměť a ne skutečný návrh +rozesměje se+ Se lvem?

[Jacob Downly]

+podívá se jí do očí a odhrne jí z ramene pramen světlých vlasů na záda+ Je to něco víc. +přikývne, ač nerad, tak si to musí přiznat+ Miluju tě. A co cítíš ty ke mě? Hm? +hypnotizuje ji pohledem zase on+ Ano, byla to jenom fráze. +zasměje se, ale kdyby to byla pravda, tak by mu to vůbec nevadilo+ No přece - +nasadí francouzský přízvuk+ Lef lese do tramfajé, žere mandle nel´pesijé.

[Styx Lupin]

+cukne jí víčko, když jí Jacob vyzná lásku:) a kouká na něj jak na přírodní úkaz+ Páni... vždyť se známe tak krátce... láska na první pohled? +je z toho mírně vykolejená, což se jí tak často nestává+ Co k tobě cítím já? No.. jsi můj kamarád. Dobrý kamarád +opraví se+ Vlastně... přítel. Můj vztah k tobě se ani nevím jak změnil v přátelství +upřímnost za upřímnost+ Stačí ti to? +neuhýbá jeho pohledu+ Cože... žere mandle? Tak to je naprosto dokonalé! +rozesměje se nahlas, až se pár hostů po nich otočí a konečně uvolní to napětí v sobě+

[Jacob Downly]

+pokrčí rameny+ Co na tom vlastně záleží, jak dlouho se známe. +mávne rukou, jako by to všechno chtěl odehnat pryč+ Jsem za to rád, Styx. +usměje se na ni+ Že ve mě vidíš přítele. Budu ti jím. +se smíchem přikývne+ Je to jenom taková malá slovní hříčka.

[Styx Lupin]

Máš pravdu... nezáleží. Jsi fajn kluk, to už jsem i za tu krátkou dobu poznala. A jsem ráda, že můžeme být přátelé +věnuje mu milý a hezký úsměv+ Zajímalo by mně... kolik žen jsi miloval? Když jsi říkal, že jsi se citům většinu života vysmíval +spojí ruce, které měla doteď volně položené na jeho ramenech, za jeho týlem v trochu důvěrnější taneční póze+

[Jacob Downly]

+zasměje se+ Vážně to chceš vědět? Myslím, že tě to překvapí. +chvilku se uculuje a rozmýšlí+ Tak dobře, ale ty mi to pak taky řekneš. +kouká, co ona na to+ Miloval jsem v životě dvě ženy. Svou první holku a svou první manželku. +prozradí jí+

[Styx Lupin]

+přikývne, že mu to pak taky řekne a pak poslouchá o těch jeho láskách+ Jenom dvě ženy? Tak to opravdu není moc na tak zkušeného muže +překvapí ji to, ale ne tolik, jako ta manželka+ Ty jsi ženatý? +ruce zase rychle stáhne na jeho ramena:)+

[Jacob Downly]

+pousměje se a zavrtí hlavou, když stáhne ruce z jeho ramen+ Nejsem. Zemřela, ale už je to dávno. Vlastně jsme ještě nebyli svoji, ale to je jedno. Když někoho miluješ tak na stavu, myslím na svobodný - lomeno - ženatý, přece nijak nezáleží. +pokrčí rameny, mluví beze stopy bolesti v hlase, bez zármutku v obličeji+

[Styx Lupin]

+chtěla mu říct tu otřepanou frázi, že jí je to líto, ale když vidí, že mu je to takříkajíc jedno, odpustí si to+ A to je důvod, proč ses pak už nikdy nezamiloval? +zajímá ji to+ Vlastně teď začínám chápat, proč se touláš po světě a neusadíš se. Kam se vlastně chystáš dál?