Chata

[Jean Tannen]

to je dobře. +pošeptá jí tiše do kůže nad klíční kostí, a rukama jí jemně sklouzne po křivkách, hladí ji po těle, a nikam nespěchá, ostatně času mají dost, takže si jen užívá její holou kůži pod rukou a něžně ji laská, a pak jí stáhne triko, jestli se nechá+

[Wenai Lafayette]

nechá si stáhnout triko a obejme Lockeho, pak jeana a chvilku je jenom tak u nich, voní si k jejím vlasům a líbá je do nich. Oči má zavřený a je jí tak nějak úzko+

[Locke Lamora]

+usměje se a nechá ji, ať si to řídí jak chce, jemně se jí probírá ve vlasech a dotýká se její kůže, k ničemu ji nenutí, jen se jí oba jemně dotýkaj, a locke jí šeptá do kůže utěšující něžnosti, proplete se s ní do propletence končetin a z obou stran ji hezky zahřívaj, aby jí bylo pěkně+

[Wenai Lafayette]

+objímá je a tulí se k nim+ Kluci... +pošeptá potom+ Kluci promiňte. +koukne na ně v tom přízračným světle bouřky+ Já nějak nemůžu, ale jestli chcet, tak můžete, no... mezi sebou. +snaží se to nějak napravit a kouká na ně+

[Jean Tannen]

ty jsi cvok. +uculí se+ dyť je to fuk. +pousměje se jí do vlasů a dá jí pusu na rty, ať si to tak nebere+ ono to lamorovi taky prospěje. +vyplázne na něj vesele jazyk, a hnedka schytá polštářem a rozesměje se, a pak se děsně lekne hromu+

[Wenai Lafayette]

Když mě to trápí, kluci. +koukne na ně+ Tak si z toho nedělejte srandu. +kouká tak že je to. A když pak zahřmí, tak se taky lekne, ale pak se rozesměje, jako cvok+

[Locke Lamora]

to nemusí, fakt. +usměje se na ni a zavrtí hlavou+ však zas tak o moc nejde. +pohladí ji prsty jemně po tváři, ale je rád, že se směje, oči mu zasvítí, a uculí se+ Pojď. +chytne ji za ruku, podá jí tričko, a vytáhne ji i s jeanem z postele, a ven z chatky, na tu louku co je před chatou, roztáhne ruce, zazubí se na nebe, a déšť mu hnedka smáčí vlasy a oblečení+ zatancuješ si se mnou? +zazubí se, a když se zableskne, rozesměje se jako blázen+

[Wenai Lafayette]

Jak nejde, +kouká na ně+ Vy se mnou nechcete spát? Nech mě bejt§ +vytrhne se mu+ Můžete si zatancovat spolu. +otočí se a odejde do deště pryč, bouřka, nebouřka, to je jí jedno+

[Jean Tannen]

Jasn+ že chceme, ale přece to není všechno. +koukne na ni, pak na Lockeho, a vydá se skrz déšť za ní+ pojď domů. +chytne ji za ruku, aby mu neutekla+ dyť my tě máme rádi, tak neutíkej. +pohladí ji prstem po tý ruce+ budeme se milovat, až to budeš chtít. +slíbí jí, a prší mu do očí+

[Wenai Lafayette]

když já chci, ale děsně se bojím. A jsem strašná a hrozná a vy mě nemáte co mít rádi, když jsem taková příšera příšerná. +dupne si a do očí se jí nahrnou slzy+