Bucuresti, Romania

[Gabriel]

Ty jsi ale potvora vychytralá. +zamračí se na ni hrozivě, aby dal najevo, že se mu to ani trochu nelíbí+ No fajn, jak je ctěná libost. +opře se zpátky do židle a propaluje ji pohledem+ Další rande platím já, a to od rána, až do noci. +zdůrazní časové úseky+ A smlouvat nebudu. +dodá ještě neústupně a pustí se do svého lehce krvavého steaku. Když dojí, opře se a zadívá se na ni+ Takže co půjdeme nakoupit jako první? +optá se zvědavě+

[Syriana Spinnel]

Pro mě za mě, si plať co chceš, já tě chtěla jen pozvat na rande a ne se s tebou hádat, vaše ješitnosti. +Zamrmlám si spíš pro sebe, ale jsem si setsakra jistá, že mě slyšel. Jak je to vůbec možný, že v jednu chvilku bych mu nejradši padla na znak a v druhé mě vytáčí jak vrtačka? Znovu se na něj podívám a prostě mi to nedá a musím se usmát tomu jeho propalujícímu pohledu. Když dojí tak vstanu, přejdu k němu a se zarputilým výrazem si sednu k němu na klín, dívaje se mu zblízka do očí.+ Ty to prostě nechápeš, cukrouši. +Zavrtím malinko hlavou+ Nech mě, ať ti svůj postoj vysvětlím ano? +Opřu si čelo o jeho a zrzavé vlasy jej polechtají na tváři+ Takže si to shrnem... Dva roky jsem byla mimo, závislá na tom, jestli mě někdo najde, a na vrtoších těch magorů +mávnu do vzduchu, už je to pryč+, Když se tam objevili ti dva roztomilý psychopati, byla jsem závislá na jejich schopnostech mě udržet takříkajíc dýchající. Potom jsi tu ty. +Prohrábnu mu vlasy+ V tvojí zemi, závislá na tvé pomoci s ubytováním, stravou, šacením... motorce, tobě... Ehm, tak se mi prosím nediv, že bojuju o tu žďobičku NEzávislosti, kterou můžu mít... +S těmi slovy vytáhnu z kapsy kartu a zavolám na číšníka+ Platim! +A obrátím se zase ke Gabrielovi.+ Už mi rozumíš, vlku? +Pátravě mu hledím do očí a pak ho prostě políbím. +A pak, za milion let, až se vrátím do reality mu odpovím na otázku.+ Nejdřív přece půjdem koupit postel poklade, aby tě neboleli záda. +Uculím se a mrknu na něj děsně významně+

[Gabriel]

Nejsem ješitný. +ohradí se lehce dotčeně+ Chci se o tebe jenom postarat. +dodá a když se mu usadí na klíně, zatváří se o dost přívětivěji. Ovine kolem ní ruce a drží ji, jakoby se bál, že mu ji někdo sebere. Pak ji ale poslouchá a tváří se čím dál víc zahanbeně a rozpačitě+ Máš pravdu, takhle jsem se na to vůbec nedíval. Nedošlo mi to. +potřese hlavou a zadívá se jí vážně do očí+ Takže máš mé slovo alfy, že ti dám tolik nezávislosti, kolik jen moje kontrolou posedlé "já" dokáže. +usměje se měkkce a na stvrzení slibu jí polibek vrátí. Když se odtáhne, podívá se na ni a rty mu zvlní pobavený úsměv+ A mimochodem, ví Becca, že ji máš za psychopata? +zašklebí se na ni vesele+ Postel? No to je ovšem geniální plán. +souhlasí nadšeně, postaví ji na zem a plácne ji po zadečku+ Tak šup, jedeme, ať to všechno stihnem. +popožene ji a oči mu jiskří veselím+

[Syriana Spinnel]

A já ti za to děkuji +tulím se k němu+ ale jsem taky ráda, že jsi mě pochopil. Takže prostě vždycky když tu svoji posedlost kontrolou začneš přehánět, tak ti vlezu na klín a zabrzdím tě. +Zasměju se+ Neboj, nějak se s tím poperem a tvoje slovo alfy nechci, protože nejsem tvůj vlk. Jen chci, aby ses jako můj chlap na věci občas podíval z mého úhlu hm? +Steču z něj dolů a vydáme se do ulic+ No víš, byla bych radši kdyby to nevěděla, totiž mám ji ráda a klidně bych pro ni skočila co já vim do pekla, ale stejně je tak trochu +pokrčím rameny+ psycho no. Nebuď nedočkavej +propletu svoje prsty s jeho a je to hezký. A společně tak dojdeme do obchodní čtvrti+ Takže postel, ale nějakou betelnou a velikou, pohodlnou... To je ona! +Zavýsknu jak malé dítě, když ji konečně uvidím. Ta postel je tak velká, že bude zabírat snad víc jak půlku pokoje+ Co na říkáš, lásko?
+A když pořídíme postel, jdem dál, kde koupíme několikery jeansy, trika, tílka, taky boty, pevný vysoký, kožený a dokonalou koženou bundu, kterou si prostě musím vzít hned sebou, i když je venku jak v pekle+ Takže co nám zbývá? +Zvednu k němu pohled, a musím ocenit jak statečně všechny nákupy absolvoval+ Ach už vím... prádlo +zahýbu na něj obočím+

[Gabriel]

Na klím mi můžeš vlézt kdykoliv, tomu se rozhodně nebráním. +koukne na ni významně+ Fajn, platí. Budu se snažit, abys měla chuť mě něčím praštit jenom vyjímečně. +zazubí se+ Jo, to máš pravdu. Popravdě přijde mi, že se docela změnila. Myslím, že kšefty s tím rasistickým cvokem jí moc nesvědčí. +ušklíbne se, ale z části to myslí vážně. Když procházejí oddělením nábytku, s úsměvem pozoruje její nadšení+ Jo, ta nemá chybu. +odsouhlasí její výběr+ Budu si tě asi muset hezky držet, aby ses mi v ní neztratila. +přitáhne si ji k sobě a krátce, ale důkladně ji políbí. Postupem dne začíná jeho nadšení lehce opadat, statečně se ale drží.+ Ještě něco? +podívá se na ni pohledem ztraceného vlčete, když ale řekne, co jí chybí, jakoby zázračně ožil+ Prádlo? No jistě! Prádlo...+usměje se a v očích mu ďábelsky zablýskne. Rychlým pohledem se zorientuje a neomylně ji zatáhne do nejluxusnější prodejny spodního prádla.+ A tohle platím já a nebudu se dohadovat. +oznámí okamžitě naprosto neústupně+ Tak šup, vybírejte madam. +pobídne ji s úsměvem a sám začne očima projíždět nesčetné stojánky a poličky s mnohdy velmi hambatým prádélkem+

[Syriana Spinnel]

+Jen do něj na oplátku bokem šťouchnu, na co zas nemyslí, vlkouš jeden+ Já tě přece nebudu bít +zubím se+ jsi už chlap v letech a potřebuju abys mi chvilku vydržel. +dobírám si ho+ No, ona Beccy byla vždycky poněkud děsivá, zvlášť v době co žila s Lestatem, ale pak většinu času vypadala takříkajíc neškodně - holt mimikry, anebo Jade hraju na strunu, o které jsme ani jeden netušili. +pokrčím jen rameny+ Jak bych se ti mohla ztratit v posteli, když mě celou noc držíš jako v kazajce +obočí mi vyletí až někam do vlasů+ Budem mít třímetrovou postel a spát budem na nějakých 50 cenťácích, to bude žůžo +směju se+
Momentálně vypadáš, že bys potřeboval pomuchlat +hezky ho obejmu s tím, že ho políbím, ale než to stihnu, už se mnou smýká směrem k prádlu+ No tak né no +zubím se.+ Dobře brouku, platíš. +Jen na něj mrknu, jakože fakt bez protestů, protože si to za ten celej den zaslouží, jako odměnu. Hih to je docela sranda. Motám se kolem regálů a snažím se vybrat nějaké praktické ale hezké věci, jenže po očku furt sleduju Gabriela, kolem čeho krouží, načež mi prodavačka taktne sdělí, že podprsenka co držím má velikost snad pro slony. Nakonec na pultu leží několikero sad, snad ve všech barvách. Když je zrovna Gabriel otočen jiným směrem pošeptám prodavačce ať tam přibalí i jeden úžo korzet a podvazky.+ Tak co, vlčku, copak jsi mi vybral hm? +jsem fakt moooc zvědavá, připloužím k němu a dám mu ruku kolem pasu+

[Gabriel]

Prý v letech! Vrrr...+nafoukne se a loupne po ní ublíženým pohledem, v očích mu ale pobaveně zablýskne+ No já tuhle její strunu tak nějak tušil, ale měl jsem za to, že ji pohřbila hluboko v sobě. No zdá se, že Jade ji znovu vytáhl na povrch. +potřese hlavou+ A obávám se, že se jí to docela líbí...+dodá ještě, pak už ale pozornost věnuje jenom jí+ Ale neboj, já myslím, že využití toho postelovýho prostoru najdeme. +ujistí ji se zhýralým úsměvem. Zatímco vybírá praktické věci, poflakuje se po obchodě a poctivě vybírá. Popravdě je trochu zahlcen, netušil že toho existuje tolik:D+ Nikdy bych neřekl, že vybrat spodní prádlo je taková dřina...+začne rozvláčně+ ...nicméně myslím, že v tomhle budeš doslova k nakousnutí. +ukáže jí luxusní set podprsenky, kalhotek, podvazků a punčoch. Všechno lehce průsvitné, ale jen natolik, aby to dávalo prostor fantazii, s rafinovaně umístěnými vzory z vyšívání a krajek+ Barvu si můžeš vybrat jakou chceš. +nabídne velkoryse a koukne na ni, co ona na to+

[Syriana Spinnel]

Ale no tak, ty moje sladká prdelko, nečerti se zas hned. Stárnutí je přirozené. +Mrkne na něj+ Zdá se, že Jade má spoustu talentů na zvláštní schopnosti... +zamrmlí si spíš pro sebe+
Ach, tak to jsi mě uklidnil, doufám, že si do ní nenastěhujem půlku smečky. +Pak se věnuje chvilku nákupu+ Vidíš, a pak se vy chlapi pořád divíte, jak může ženským nakupování trvat tak nesmyslěn dlouho... mezi náma... nakupování není zrovna moje hobby, vlastně ho dost nemám ráda... Och... ale to je velmi... smyslné... +Přitiskne se kněmu zlehka bokem+ myslím, že ta tmavě modrá se bude hodit víc než černá, aspoň nebudu vypadat jak smrtka navlečená v prádýlku. +Vyskládá to k ostatním věcem na stůl a jak slíbila tak placení nechá na něm.+ Prosím, prosím, řekni mi, že už máme všechno. +Podívá se na něj s nadějí v očích a naprosto automaticky proplete svoje prsty s jeho+

[Jade]

+klid mezi jejich čtyřkou rozhodně připomíná spíš bezvětří před bouří než nějakej přátelskej potlach, Jade se krátce střetne očima s Beccou, a když se usměje, koutek mu vyjede nepatrně vzhůru; na vyhodnocení má luxusní čas dvou vteřin, a dobře ví, že v každý podobný akci je holt nutný jít do nějakýho risku. Tentokrát se prostě rozhodne, že menší risk je spolehnout se, že ho upírka nepotopí, ať už z jakejchkoliv důvodů. Očima napůl sleduje její malej tanec s Hectorem, ale mnohem větší část soustředění už přesouvá na toho druhýho šmejda, a zatímco Beccy celkem efektivně odvádí pozornost, pohodlně sklouzne jednou rukou do pouzdra s nožem. Pracovat pro jednou po boku upíří rychlosti už si docela zvyknul, takže jakmile ona vystřelí, popadne stůl, u kterýho doteď seděli, a zvrhne ho směrem od sebe proti Jeanovi; částečně poslouží jako nedokonalej štít, za kterým se může trochu krejt, částečně ho tím vyvede z rovnováhy a vrazí deskou přímo do něj, a částečně mu to dává pár vteřin náskoku, který využije na to, aby do druhý ruky popadnul zbraň a vystřelil dvě tři rány v rychlým sledu. nejde v tu chvíli vyloženě po likvidaci, rozhodně přitom ale rozjebe půlku baru a zasype protivníka pořádnou dávkou střepů z flašek s alkoholem+

[Hector]

Jean: +jeho reakční rychlost není tak rychlá, ale i tak stihne vytáhnout žabikuch. Převrhnutej stůl ho přišpendlí do čalounění, ale i jemu poskytl tu trošku krytí. Instinktivně se skloní a sekne ostřím po Jadeově achilovce. Cítí, jak se do něj kulka zakousla, ale nevěnuje tomu pozornost, není to poprvý. Odhodí desku stolu a vrhne se k Jadeovi, kterej kolem sebe pálí. Podkosí mu nohy, když se do něj zakousne další kulka. Tahle ale bolí. Kurevsky bolí. Ledviny. On tu kurva chcípne! Vztek mu zaplaví myšlení a z posledních sil vrazí žabikuch do Jadea. Bohužel se trefil jen do ramene, kde se čepel zarazilo o klíční kost a zlomila se. Hezká mlha ho celého pohltí.+

Hector: +To, že se situace změnila, pochopí ve zlomku vteřiny, ale proti upíří rychlosti poněkud nestíhá. Takže teď je přišpendlenej drobnou rukou ke zdi baru a snaží se popadnout dech. No ale trochu se nám změnily obchodní podmínky. Koutkem oka se podívá, co se děje s Jeanem a Jadem, ti mají svouji vlastní zábavičku. Když se může znovu nadechnout, aspon malinko, musí se na upírku zazubit, i přes chladné ostří dýky. + Voníš hezky +ucedí skrze zuby a i tak se snaží šetřit dechem.+ Dovol, abych ti popřál… Merry Christmas. +S tím posledním slovem do baru vletí několik dýmovnic a ozve se neskutečnej rámus, jak se tříští sklo, dřevo a všechno možný v baru. Jo a taky jekot lidí. To dorazila záloha. I ta malá vteřinka nepozornosti mu poskytla prostor. Vykopl oběma nohama vzhůru a trefil Beccs přímo do hrdla. Jo, jako dostat stokilovým kladivem do hrtanu. Stisk povolil. Ale ani on není takovej cvok, aby bojoval s upírkou, tělo na tělo.+ Doufám, že se ještě uvidíme kotě. +Zasykne jí u cha a už skluzem míří směrem ke dveřím, a to to ve filmech vždycky bývá tak jednoduché. Ale ty střepy… no je docela pořezanej. Zatímco jeho hoši zasypávájí Jadea střelbou, dva se vrhnou pro Jeanovo tělo. Celá akce trvá jen pár vteřin a v okamžiku vydá Hector rozkaz k úniku. +