Výlet do Sýrie

[Altair]

To nejsou srandičky, vážně +ukáže jí jednu takovou bojovou jámu, když jdou kolem ní, že si nedělá legraci, skoro:)+ Bude opravdu bezpečnější, když se mě budete držet, Beatrix +nabídne jí rámě, aby mu tam opravdu někam nespadla+
+spokojeně se usměje, jak Beu tou zahradou překvapil+ Naše pevnost skrývá mnohá překvapení +poznamená tajemně a vede ji pomalu zahradou, aby si ji mohla prohlédnout+ Panny na nás čekají až po smrti. To by pak ten posmrtný ráj neměl smysl, kdybychom si jej užívali už za života. Ale mně se zatím líbí na tomto světě +pohlédne se na ni s úsměvem+ Chtěla byste se podívat do mé cely?

[Beatrix]

+Hned se k němu o něco víc natiskne+ Asi máte pravdu...+chytne se ho ochotně+
To ano...tak skvělé jídlo takovou zahradu bych tu určitě nečekala. Vlastně ani ty luxusní pokoje. +jenom se ušklíbne+ Čloběk by vám to přesvědčení pomalu až záviděl...
Vážně? A co se vám tady líbí? +otočí se k němu a nenápadně se vyprší+ To bych ráda...+přikývne+

[Altair]

+chytne ji ochranitelsky pevnými pažemi+ Pravda, o zahradě a luxusních pokojích v naší pevnosti nezasvěceni skutečně nemají ani tušení... a jsem rád, že vás to příjemně překvapilo. Ale že je arabská kuchyně vynikající, o tom už jste se kdysi sama přesvědčila +rozsvítí se mu oči ve tmě, když si vzpomene na tu jejich osudovou večeři+ Jenom chci uvést na pravou míru, že těch luxusních pokojů máme tady jenom pár a jsou určeny výhradně pro hosty. Assassínské cely jsou mnohem skromnější. Dokonce i velmistr bydlí v jednoduše zařízeném pokoji +dojdou na konec zahrady a ocitnou se ve stínu platanů+ Neříkejte, že nevíte, kvůli čemu jsem na tomto světě rád +řekne potichu, aby je neslyšel nějaký meditující asasín+ Nebo kvůli komu +prsty jí přejede po látce na vyprsené hrudi, pod kterou cítí její zakulacená ňadra a musí vynaložit úsilí, aby se ovládl, obzvlášť na tomto místě+ Musím vás ale předem varovat... žádné pohodlí tam nečekejte. Ale zato je tam naprosté soukromí +usměje se nevinně+

[Beatrix]

To ano. Já samozřejmě vím, že umíte bezkonkurenčně upravit maso, ale že se bude hostina těchto rozměrů konat i přímo tady, to je vážně překvapení. To chápu, že jste nám nabídli to nejlepší co máte, ale nechápu potom, proč jsme měli jet vůbec do hotelu, když jsou k dispozici luxusní pokoje tady?
+pousměje se a sleduje ho+ To může být hodně věcí...jídlo...pití...teda u vás spíš cigarety... Možná...kvůli bratrům assassínům? +pohladí ho zlehka po tváři+ Nebo taky kvůli ženám...vám musí padat k nohám spousta žen...
Mmm žádné pohodlí? +naoko to zvažuje+ Nevadí, i tak bych se tam ráda podívala.

[Altair]

Protože luxusní hotel je pro tak vzácné hosty reprezentativnější, než pokoje v pevnosti. Ovšem, zdaleka ne tak bezpečný, jako za těmito zdmi, a o vaši bezpečnost jde především. Proto ta změna plánu +poté, co na sebe na letišti upoutali pozornost+
+vrtí pobaveně hlavou+ Tohle všechno na nás čeká i v posmrtném životě. Takže kvůli tomu to nebude. Ženy? Hm, už jste blízko +usměje se na ni potutelně+
Tajně jsem v to doufal +uculí se a odvede ji do křídla hradu, kde se nachází asasínské ubikace. Cestou potkají pár assassínů, kteří se za Beou nenápadně ohlédnou, ale mají přikázáno od velmistra neočumovat hosty, tak si jdou svou cestou. Altair vede Beu dlouhou chodbou, po obou stranách míjejí dveře do cel, až se u jedněch zastaví a otevře je+ Až po vás, madam +usměje se na ni a počká, až Bea vstoupí a pak za nimi zavře dveře+

(bohužel ani po dlouhém hledání jsem nenašla žádný obrázek, který by splňoval mé představy o Altairově cele. Hodně vzdáleně snad tohle http://nd06.jxs.cz/130/188/24a46f6a96_102365808_o2.jpg Takže si ji budeš muset jenom představit:). Je to nevelká místnost s bílými zdmi, úzkým orientálním oknem, jednoduše, ale účelně zařízená v arabském stylu. V jednom rohu je ukázkově ustlaná vojenská postel, zeď nad ní je celá polepená pohlednicemi z Alp, na protější zdi velký assassínský znak, dále se tam nachází skříň, na jejíchž dveřích visí vyžehlená uniforma, židle a stůl, na kterém leží laptop, za dveřmi umyvadlo se zrcadlem a toaletními potřebami, naproti prosklená vitrína se zbraněmi, mezi nimi i několik unikátních kousků, a taky ty od Bei. Na zemi pod oknem leží Altairův modlitební kobereček. Ač docela skromné zařízení, všude je perfektně uklizeno a čisto)

[Beatrix]

Možná bych o tom i pochybovala. Amona ani mě neuchvátí sebevíc zlata a mramoru tak, jako vojenská pevnost. - A to myslím vážně. +ujistí ho+ No a taky vojáci...+uculí se+ I když každýho z jinýho důvodu...
Tak...že by žena? Nějaká...tajná láska? +dělá na něho oči+
Já i netajně....+zamumle si spíš pro sebe. No zato Bea si se zaujetím prohlíží každýho, koho potká - i ženský sjíždí rentgenovým pohledem s leduje přitom Altaira, jestli náhodou s nějakou něco nemá+ Danke schön. +Vejde tam a docela dlouho jenom mlčí a prohlíží si to tam. Když se podívá na fotky nad postelí, lehce s usměje. Rukou přejede po desce stolu a podívá se z okna, ale samozřejmě se vyhne koberečku, aby na něho nešlápla. Pak se otočí na Altaira a chvílu ho sleduje, než se zase rozhlídne.+ Bude to odemě možná znít divně, ale líbí se mi tu. Vážně líbí. Cítím se tu....bezpečně.

[Altair]

Popravdě, osobně jsem taky moc rád, že jste tady a ne v hotelu +odpoví upřímně+ Všichni vojáci? +pohlédne na ni trochu žárlivě+ A z jakého důvodu uchvacují vojáci vás?
+Altair se cestou zdraví s každým assassínem a s každou assassínkou a s pobavením sleduje, jak Bea každou ženu podrobí důkladnému vyhodnocení (lach, prý jestli s nimi něco nemá:D... jak to pozná?)+
Uhodla jste. Žena +přikývne s úsměvem+ Tajná láska. Přímo osudová. Taková, kvůli které do toho posmrtného ráje vůbec nepospíchám +mrkne na ni uličnicky+
+když Bea vejde do jeho cely, stojí mlčky u dveří a sleduje ji, jak si to tam prohlíží. Samozřejmě nečeká, že by ji obyčejná vojenská cela mohla něčím uchvátit, takže ho docela překvapí, když mu sdělí, že se jí tam líbí+ Tak to mě opravdu potěšilo. Pravda, není to pokoj, na jaké jsi zvyklá... ale je to můj domov a jsem tu šťastný +přistoupí k ní+ Tady i jsi v bezpečí. Dokud jsi tady se mnou, ani vlásek na hlavě se ti nezkřiví... to ti přísahám +přitáhne si ji k sobě a obejme ji, když jsou konečně sami+

[Beatrix]

Nooo...někteří trochu víc...+uculuje se nad těma vojákama+ Mmm...asi proto, že mají uniformy, jsou silní a většinou jsou schopni ustát mou povahu.
+No nepozná, ale žárlit může i jen potencionálně + Se všichni znáte, že...+okomentuje to+
To teda musí být osudová... Určitě to bude muslimka? +koukne na něho+
+Potřepe hlavou+ Ty máš nějakou absurdní představu o tom, na co jsem "zvyklá". Vždyť jsi byl na Mýtince. Jasně, mám ráda designový věci, ale ve zlatým zámku taky nebydlím. +koukne na něho tak mile+ Jsem ráda, že to tu máš rád. Nejhorší co může být je nemít domov. +přitulí se k němu, jako by se chtěla skovat před celým světem+ Nepouštěj mě...

[Altair]

Takže slečna je na uniformy +konstatuje s úsměvem+ To vše vysvětluje.
Ano, tady zná každý každého. Pevnost není zase tak velká, potkáváme se prakticky každý den, při různých příležitostech +vysvětlí jí+
No... vlastně je to taková blonďatá muslimka +sjede s úsměvem ten její muslimský šat+
Nemyslel jsem tím, že žiješ ve zlatém zámku. Ale vím, jak vypadá tvůj pokoj na Mýtince... tedy alespoň co jsem z něj stihl zahlédnout při tom únosu +pousměje se+ Tady by jsi asi žít nechtěla +když se k němu přitulí, obejme ji pažemi a schová ji do své náruče+ Nepustím +přivine ji k sobě ještě těsněji, aby se u něj cítila naprosto v bezpečí+ Jsem šťastný, že jsi tu se mnou... v mém pokoji +přivře oči a přivoní si k jejím vlasům+ Krásně voníš.

[Beatrix]

Jo? Co například?
Při jakých různých příležitostech? +sonduje hrozně nenápadně+
Blonďatá muslimka...tak to je samo o sobě oxymoron.
No jak vypadá? Normálně, ne? Jakože...jistě, není to tam úplně skromnost sama, ale taky žádnej přepych. Dlouhodobě asi ne, ale teď bych tu ráda chvíli pobyla... Já taky. +zašeptá mu na hrudníku a tak spokojeně se k němu tulí+ Koupila sem si novej šampon...+mroukne a se zavřenáma očima si vychutnává tu chvilku, kdy můžou být jen tak spolu sami+