Dublin - město

[Rebecca Altamirano]

+zvedá obočí stále výš+ Už jste skončil, Mistře? +zeptá se drze a pak mávne zlehka rukou, po kůži jim zasrší magie a veškerý binec z předchozí bitvy je pryč.+ Rádo se stalo a nemáš zač. +zamkne kouzlem ještě auto a ohlédne se+ Můžeme jít, mám dojem, že jsi měl děsně na spěch. +umí být opravdu strašlivě nesnesitelná:D+

[Vishous]

Nevím, ještě si to rozmyslím +protočí oči a pak...+ Hernajs ženská +ucukne, je to jako by dostal pecku od elektrického vedení, ale...+ týýý jo... To bylo vážně... +zavrtí hlavou.+ Co já ještě všechno nepoznám. +Zakřupe si klouby prstů.+ Jo jo, už teď je pozdě +Začne se odhmotňovat z budovy na budovu a pokaždé nějaký čas sleduje dění dole ve frontách před barem. A pak, před jedním, zbystří...+ Zdá se mi to, nebo tam ve frontě stojí tvoji ztracení chlapci a dealujou?

[Rebecca Altamirano]

+zatváří se nadmíru spokojená sama se sebou+ Díky za uznání. Člověk se pořád učí, co? +zvedne pobaveně obočí a přemisťuje se za ním.+ No...už to tak vypadá. +konstatuje, když se podívá dolů a chvilku si je prohlíží. Je si ale jistá, že to jsou oni. Jejich tváře má doslova vypálené v paměti.+ Idioti...+zavrčí a podívá se na něj+ Nějaký další plán, Mistře? +nakonec on je tam šéf, tak ať klidně šéfuje:D+

[Vishous]

No jo, člověk by řekl, že po třech stech letech, už ho nic moc nepřekvapí, a ono hovno hovno zlatá rybko. +Zapálí si to svoje žváro a tak konverzačně s ním máchne v ruce.+ Že bychom si s hošíky trochu pohovořili o placení účtů za pokoj, co myslíš? +Vyfoukne kouř směrem k ní a cítí se podivuhodně klidně. Pohledem rentgenuje okolí a doufá, že se tam nezaplancou nějací civilové.+

[Rebecca Altamirano]

+sjede po něm dlouhým pohledem+ To vypadáš celkem zachovale, staříku. +ušklíbne se pobaveně; to se ozvala ta pravá:D Přivře oči, když na ni foukne kouř+ To by mohl být celkem zajímavý rozhovor. +usměje se jedním koutkem+ Mám ti je odlákat někam do soukromí? +uculí se a v očích jí zablýskne+

[Vishous]

Že? a tos ještě neviděla všecko... +zahýbe na ni obočím a vrátí jí tu repliku.+ I když si živě dokážu představit, jak lákáš chlapa někam do soukromí, jako černá vdova nebo tak... jsem se ti zapomněl zmínit, že jsou impotentní? Ale pokud máš jiný plán +rozhodí rukama+ improvizaci se meze nekladou. Jinak tam vlítnu a naženu je někam do slepý uličky.+

[Rebecca Altamirano]

+zvedne obočí a pak jen protočí oči+ Nezapomněl, jsem si toho plně vědoma. +zastíracím kouzlem zamaskuje zbraně a dalším kouzlem ze sebe před jeho očima vytvoří prototyp dokonalé feťačky. Dlouhé vlasy zcuchané, na sobě hadry, co už rozhodně zažily lepší časy; prostě ani poslední bezdomovec by se jí radši rozhodně vyhnul. Ještě po něm blýskne očima a pak v nich ten oheň pomalu uhasí a přemístí se do postraní uličky, navazující na tu, kde chlapci vesele dealují. Pomalu se přesune k jejímu rohu a na okamžik vyhlédne+
Hej! Ty! +sykne na ně, aby na sebe přitáhla jejich pozornost a když si jí jeden všimne, začne na něj zběsile gestikulovat, aby šly za ní+ Co máte? Měla bych zájem...+ absťácké chvění hlasu a horečnatý pohled její herecký výkon skvěle dokreslí; krátce si vymění pohled s tím druhým a nenápadně zamíří k ní. Becca se zatím přesune dál od rohu, hlouběji do tmavé uličky, mezi dva plné kontejnery. Znovu vykoukne, aby si nemysleli, že zmizela a naznačí jim, aby šly blíž+

[Vishous]

+Dokuřuje a sleduje tu proměnu. A jen několikrát zamrká, protože to je prostě....+ Dokonalé +sakra, řekl to nahlas.+ Ale nechytej se mě jo? nechci mít svrab nebo tak něco. +Sleduje ji, jak si s nimi dole pohrává.+
+Kluci se na sebe podívají, jako jestli vážně tahle špina od nich něco chce? Ta má určitě tak prachy.+ Vysmahni, na tohle háčko prostě nemáš... +když ale na ně pořád dotírá, tak jdou do tý uličky, ale ne proto, aby jí něco prodali, spíš aby ji sejmuli, když se ukáže, že měli pravdu. Přece jenom mají jasný rozkazy... potřebujou sehnat co nejvíc love.+
+Zhmotní se v nejzasším koutě, kde je jen tma a čeká na správný okamžik.+

[Rebecca Altamirano]

Ty jsi ale citlivka. +ušklíbne se na něj ještě+
+když k ní konečně dojdou, vytáhne hrst zmuchlaných bankovek+ Prachy mám. +řekne celkem zbytečně a nenápadně se přesune tak, aby stále mezi nimi a únikovou cestou. Když si je jistá, že už neutečou, nechá kouzlo rozplynout a najednou před nimi stojí zase ve svých bojových hadrech a míří na ně pistolí.+ To vám nikdo neřekl, že svý účty v hotelu máte platit? +prohodí konverzačním tónem a chladně se usměje+

[Vishous]

+Hoši se ušklíbnou, možná že se rozhodli, že ji oddělají i tak a prostě si vezmou ty prachy. Zrovna když odhodlaně udělá ten jeden krok kupředu a rukou sklouzne k motýlkovi za pasem se... změní.+ Kurva +vydechnou téměř unisono. A aby toho nebylo málo+... Dobrý večer smraďoškové + vystoupí V ze stínu, a i tvrdší povahy by si kákli do kalhot z toho jeho výrazu, postoje. Všechny svaly má napnuté, zuby vyceněné a v ruko drží vraždící náčiní. Dlužno dodat, že do té doby se chlapci se s vým nepřítelem takříkajíc nestřetli face to face, ale teď ta chvíle nastala. Někde v sobě se jim rozezvučí alarm. Jednomu sklouzne ruka do kapsy, kde chce nahmatat mobil a na rychlém vytáčení přivolat posily.+