Výměna manželek: Rebecca a Enzo

[Enzo]

Nechápu, proč si všichni ze západu myslí, že je tady čeká nějaká hrůza nebo co +polemizuje, očividně Becca není první, co projevila neoprávněné obavy z tohoto místa+
Hadr? +cukne mu svalovina ve tváři nad tou urážlivou poznámkou+ Tohle je hidžáb, vážená slečno. Důležitá součást ženského muslimského oblečení +ač navenek se ovládá, což je v rozporu s jeho prudkou povahou, tudíž z Rebečina pohledu další významné plus:D, oči ho prozrazují+ Asi bych tě měl hned na začátku varovat, že hanit v naší zemi cokoliv muslimského je urážkou našeho národa i naší víry +upozorní ji zatím celkem přátelsky, přestože na tohle bývá hodně nedůtklivý+ Ber to jako dobrou radu, místní jsou tady na to dost hákliví. Já obzvlášť +zdůrazní a vřelost v hlase mu o stupínek ochladne+
Mé první dojmy z tebe... když pominu to drobné selhání +pro tentokrát to ještě přejde s pochopením její neznalosti místních tradic+ jsou zatím víc než dobré. Vysoce hodnotím tvojí ochotu nosit šátek, ať už si o něm myslíš cokoliv. A myslím, že pokud budeš dbát mých rad, mohli bychom si během tvého pobytu tady docela dobře rozumět +připustí+ A stvůrou noci bych tě nenazýval. Přestože mám k tomu, čím jsi, určitý respekt, nebál bych se, že bys mě chodila v noci vysávat nebo strašit ve snech +ušklíbne se na ni opět v dobrém rozmaru+
Tak jsme tady +ocitnou se v dlouhé chodbě plné dveří vlevo i vpravo+ Moje cela je tahle +dovede ji ke dveřím a otevře je+ Máme sice přísný zákaz vodit si ženy na cely, ale na vlastní manželku se to snad nevztahuje +zasměje se a pozve ji dál+

[Rebecca Altamirano]

Musím podotknout, že moje obavy nejsou tak docela neopodstatněné. +kostatuje suše, ale dál to nerozvádí. To, že v podobném prostředí v podstatě vyrostla by jí asi plusové body nevysloužilo:D+ Ovšem. Přijměte mé nejhlubší omluvy, můj pane. +sklopí oči, jako ta nejdokonalejší muslimka pod sluncem. S předstírám poslušnosti má rozsáhlé zkušenosti:D+ Tvých rad si cením a opravdu se pokusím držet se jich. +slíbí a myslí to skutečně upřímně. Bohužel její horká krev ji často přinutí mluvit a jednat dřív, než myslet:D+

+Jak tak poslouchá jeho hodnocení, cítí jak jí tuhnou svaly na šíji a na jeden děsivý okamžik má pocit, jakoby slyšela svého otce, udělujícího jí jedno z mnoha kázání, po kterých obvykle následoval trest. Rychle od sebe tyhle vzpomínky odežene a s úsměvem k němu vzhlédne, oči má ale podstatně chladnější než před tím+ Pět dní. +řekne zdánlivě nesouvisle, se stále stejným, zdvořilým úsměvem+ První polovinu pobytu. Pak pojedeme podle mých pravidel. +položí důraz na předposlední slovo+ Ne, to opravdu nebudu. Nicméně mě to přivádí na myšlenku, co tady budu jíst. Zásoby jsem si údajně brát nemusela, takže...?+podívá se na něj tázavě, jestli jí tuhle drobnost osvětlí+ A za svůj velmi osvícený pohled máš ode mě taky malý, bezvýznamný plus. +střelí po něm pohledem a pak se odvrátí a projde kolem něj do cely. Se zájmem se rozhlédne a neujde jí strohost, ale přesto určitá vznešenost ve vybavení i výzdobě. Proti islámu může mít sebevětší výhrady, ale architektura a umění se jí moc líbí.+ Hezké. Praktické, účelné, ale...+hledá chvilku správné slovo+ ...příjemné. +dodá nakonec+ Jaké postavení tady zaujímáš? Mezi svými lidmi? +zeptá se ho se zájmem a prsty zlehka přejede po vyřezávaném ornamentu a pak vzhlédne a chvíli si upřeně prohlíží na zdi kaligraficky vyvedený citát z Koránu. Nakonec se odvrátí a pohlédne na Enza; měsíční světlo dopadající dovnitř oknem ji postříbří polovinu tváře a zaleskne ve zlatých nitích, kterými je vyšitý její šátek. V tu chvíli připomíná tureckou princeznu, kterou vlastně je, víc než kdy jindy+

[Enzo]

+podívá se na ni trochu podezíravě, že na nevěřící se chová podřízeněji, než by od ní sám vyžadoval+ Říkat pane mi opravdu nemusíš. Nejsem nějaký sultán a ty moje otrokyně +ale nemůže popřít, že mu to neudělalo dobře+
Podle tvých pravidel? +pozvedne udiveně obočí+ To chceš přepsat korán? +uculí se pobaveně+
Žádné zásoby nepotřebuješ. Čerstvého jídla je tady dost. Naše vězení jsou přeplněná vězni, chtělo by to trochu zregulovat jejich počet. Kromě toho, severně od pevnosti se začali nějak příliš rozpínat sunnitští radikálové. Tam bys měla skoro nevyčerpatelný zdroj potravy a navíc bys udělala dobrý skutek +pousměje se+
Moje hodnost je Mentor řádu Assassínů +chvilku ji pozoruje, jak se v jeho cele rozhlíží a neunikne mu její nepředstíraný zájem o ukázku arabského umění na zdech+ Cely assassínů jsou, jak jsi určitě postřehla, mnohem skromnější, než tvůj pokoj. Nepotrpíme si na luxus +nespustí z ní oči, když si Becca prohlíží neokázalou výzdobu jeho cely a něco v jejím chování, v jejím vystupování ho fascinuje+ Ty umíš číst arabské písmo? +zeptá se jí opatrně, to, jak Becca upřeně zkoumá arabský nápis na zdi, mu totiž nepřijde jen jako čirá zvědavost či obdiv+ Něco mi říká, že islámská kultura není pro tebe nic neznámého +pochopí, když se Becca k němu v polostínu otočí a Enzo vidí to, co předtím neviděl, tu krásnou arabskou princeznu+

[Rebecca Altamirano]

To se mi skutečně ulevilo. +konstatuje tu otrokyni a uvnitř se z té představy oklepe. Jednou v životě bohatě stačilo+
Ale ne, tak vysoké ambice vážně nemám. +pousměje se taky, je to opravdu dost zábavná představa:D+ Ale třeba jsi někdy chtěl vyzkoušet něco, co bys jinak nemohl? Máš jedinečnou příležitost splnit si tajné sny. Je jen málo věcí, které bych nedokázala zařídit. +dodá tajuplně a nechá ho ať si to vyloží, jak chce. Ale je si jistá, že tajné sny a přání mají i muslimové. Podle ní možná víc, než "nevěřící"+
+když ovšem odpoví na její otázku ohledně "stravování" nedokáže skrýt překvapení, ale i zvýšený zájem+ Vážně? Budu moct pít přímo od lidí? +krátce se zamyslí, kdy naposled vlastně od živého člověka pila. Asi od Nathaniela. A to je opravdu hodně dávno.+ Přiznávám, že to je rozhodně víc, než jsem čekala. +usměje se opravdu spokojeně+ Dobrý skutky já dělám moc ráda. +zablýskne jí v očích, ale nezní to rozhodně tak nevinně, jak by taková věta znít měla+ To zní jako dost vysoká hodnost. Je to zvláštní, že jsem se s vámi, assassíny, nikdy nepotkala. I když jsem o vás už rozhodně slyšela. +dodá s uznáním v hlase. Mistrům v boji nemá nikdy problém složit poklonu+ Jistě, vojáci nepotřebují luxus. Věř nebo ne, i já v životě častěji spala na zemi, než v postelích s nebesy. +pousměje se a na chvíli se odmlčí. Pak na jeho otázku o arabském písmu jen krátce přikývne a povzdechne si.+ Máš pravdu, není to pro mě nic neznámého. Proto ten můj těžko skrývaný "odpor". +naznačí uvozovky+ Vyrostla jsem v tom, byla jsem - alespoň částečně - vychována jako muslimka. Je to moc složitý a komplikovaný spoustou jiných věcí. +potřese hlavou a zadívá se na něj se zábleskem v očích+ Hlavně mojí obtížnou povahou. +dodá s pobaveným úšklebkem, hned ale zase zvážní+ Takže...no...chci se ti ještě jednou omluvit za svý předchozí chování. +až teď to zní opravdu upřímně:D+ A možná i tak nějak dopředu za všechno, co ještě asi provedu. +zatváří se rozpačitě+ Ale tohle všechno...no, řekněme, že to ve mě probouzí spoustu starých vzpomínek, z kterých většina není moc příjemná. +pokrčí rameny a zamíří ke dveřím+ Hmmm...teď mě ještě napadlo...+zastaví se a zamyšleně k němu vzhlédne+ Ta věc o mé znalosti arabštiny...může zůstat jen mezi námi? V téhle místnosti? Aspoň prozatím... +v téměř černých očích jí tančí rozpustilé plamínky, které dávají částečně tušit, proč nebyla schopná se islámské kultuře přizpsobit:D+ Často z toho vznikají docela zábavné situace. +podotkne neutrálně+ A taky se to může hodit i jinak...+třeba by na "lovu sunnitský večeře" mohla něco zajímavýho vyslechnout:D+

[Enzo]

Pochopitelně mám své touhy a přání. Ale moc nevěřím, jak bys mi to mohla splnit zrovna ty +nevěří žádné vyšší síle než tomu svému Alláhovi+ Pokud oplýváš takovou mocí, asi už sama žádné nesplněné sny nemáš? +vyzvídá+
Samozřejmě od lidí, muslimové jsou velice pohostinný národ +mrkne na ni a zamne si ruce, jak zabijou dvě mouchy jednou ranou; zbaví se nepohodlných lidí a ještě levně nakrmí upírku+ Ale pozor... naše ne!
Už je to podruhé během večera, což řekla, že je to tady nad tvé očekávání +usměje se potutelně a je zvědav, jak dlouho jí ten názor ještě zůstane+
Je to druhá nejvyšší vojenská hodnost v hierarchii řádu... taky už jsem ostřílený veterán +ušklíbne se trochu samolibě+ Vyšší už je jen Mistr Assassin (neplést s Velmistrem). Možná je to jenom dobře, žes ještě neměla tu čest... pro obě strany +dodá s úsměvem+
+poslouchá to její upřímné přiznání (lach, to se přiznala tomu pravému:D) a jen si potvrdí, že instinkt ho nezklamal+ Hned, jak jsem tě uviděl poprvé, mi na tobě něco nehrálo. Něco mě na tobě fascinovalo a nemohl jsem přijít na to, co by to mohlo být na bezvěrkyni +a hle, on to byl její muslimsky původ:D+ Oceňuji tvoji upřímnost +jeho tvář ale postrádá soucit+ Budu k tobě taky upřímný. Bylo by mi milejší, kdybys byla nevěřící, která se snaží seznámit s naši odlišnou kulturou, než bývalá muslimka, která zradila svoji víru. Ničím se nedá omluvit odvrácení se od Alláha +v opálené tváři se mu mísí emoce jedna po druhé, od zklamání, přes pohrdání, až po upřímnou snahu pochopit, co ji k tomu přimělo+ Pokud máš k islámu tak nepřekonatelný odpor, říkám to na rovinu, budeme spolu těžko vycházet. Nemíním tě předělávat k obrazu tvého původu, od toho tady nejsme. Ani mě nezajímá, proč jsi utekla. Ale jelikož jsi byla vychovávaná v tomto prostředí, jistě víš, že islám má svá pevná pravidla, kterým se musíme všichni bez výjimky podrobit. Takže pokud se to během těch pár dní budeš snažit aspoň trochu tolerovat, tím líp pro oba.
Tohle ti můžu slíbit, zůstane to jen mezi námi +že Becca rozumí arabsky+
Takže +obrátí list+ tady mě najdeš, když nebudu v akci, na cvičišti, v jídelně, ani v mešitě. I když předpokládám, že stejně většinu času budeme trávit spolu +zatváří se, jakoby se na to těšil a pak vyjdou ven před ubikace+ Nemáš hlad? Že bychom si udělali noční exkurzi po našem vězení... +ve vousu se mu zalesknou bílé zuby+

[Rebecca Altamirano]

To je na tobě, jestli věříš nebo ne. Nebudu se vnucovat. +pokrčí rameny+ Každý má svá tajná přání a touhy. I ten nejmocnější člověk, který zdánlivě všechno má, nějaká mít bude. +řekne vážně a víc se k tomu nevrací+
No jo, to jsou. +souhlasí s tou pohostinností, kupodivu bez sarkasmu a ironie+ Vážně? To jsem fakt řekla? +koukne na něj nevěřícně a v očích jí pobaveně zajiskří+ No, věřím, že to brzo přejde. +prohlásí se svým obvyklým životním pesimismem+
To je zajímavý. +řekne zamyšleně+ Hierarchie a organizace podobných tajných společností mě docela fascinuje. Předpokládám, že se do tohodle prostředí musíte narodit? Nebo přibíráte i rekruty "zvenku"? +pohlédne na něj a vypadá to, že jí to doopravdy zajímá+ Tedy samozřejmě nemusíš odpovídat, jestli jsou to tajné informace, nebo tak něco. +dodá honem, aby si třeba nemyslel, že je nějaký špion:D+
+jak tak poslouchá tu jeho v podstatě odsuzující řeč, nehne se jí v tváři ani sval+ Chápu. Ani jsem nečekala, že by tahle moje "věrolomnost" mohla být přejita nebo snad dokonce odpuštěna. +přikývne stroze a pozoruje tu přehlídku emocí v jeho tváři. Na odpor a pohrdání je ale za svůj život celkem zvyklá, takže se jí to nijak nedotkne+ Pokud soudíš lidi na základě jejich minulosti, pak asi opravdu nebudeme. +souhlasí s ním a oči jí výrazně ochladnou+ Jistě. Pravidla. Co by to bylo za život, bez pevně stanovených pravidel a určení toho, co je správné a špatné. A kdo je dobrý a kdo zlý. +na okamžik se odvrátí a zadívá se z okna a na krajinu zalitou stříbřitým světlem.+ Nicméně máš mé slovo, že se budu snažit neudělat ti tady, coby tvoje "manželka" +naznačí uvozovky" žádnou ostudu. Nebo aspoň ne moc velkou. +ušklíbne se trochu drze+ Pokud tedy pro tebe vůbec má slovo ženy a navíc odpadlice, nějakou váhu. +dodá a v podstatě ani nečeká, že by její slib bral vážně+
Dobře, díky. +vezme jeho slib na vědomí bez jakýchkoliv dalších poznámek, i když by klidně mohla namítat, že coby odpadlici jí může nakecat cokoliv:D+
+ona se na jeho větu o společně tráveném čase raději nezatváří nijak, přece jen právě slíbila, že bude svoji horkou krev trochu krotit:D+ Vlastně jo, docela bych něco zakousla. +zavtipkuje lehce černým humorem a poprvé se usměje tak, že jí mezi rty problesknou drobné, ale na pohled jednoznačně pořádně ostré špičáky+

(taky se obávám a nebo to naopak bude pořádně rychlý, až jí jednou dostatečně vytočí a ona se bude muset okamžitě přemístit, aby dodržela pravidlo o nezabíjení půjčených partnerů:D)

[Enzo]

Přiznám se, ještě nikdy jsem neměl tu čest s člověkem jako ty, takže se nediv, že jsem vůči tobě trochu nedůvěřivý +ohradí se+ Ale zkus mě tedy přesvědčit, že umíš to, co mi tady nabízíš. Třeba to trochu roztaje ledy +mrkne na ni+
Můj otec, a předtím jeho otec, byli taky assassíni, takže to, že budu pokračovat v rodinné tradici, bylo zřejmé. Drtivá většina řádových bratrů a sester jsou potomci bývalých, nebo ještě sloužících assassínů. Zbytek jsou rekruti neasasínské krve, kteří prošli přísnou bezpečnostní prověrkou. Říkáme jim zakladatelé nového klanu assassínů +ušklíbne se pobaveně+ Tohle se o nás běžně ví, když víš, kde máš hledat. Tajné informace bys ze mne nikdy nevymlátila +mrkne na ni potměšile+ 
To máš pravdu. Asi jsem ti měl hned na začátku říct, že jsem ortodoxní muslim. Tudíž se přísně řídím tím, co je psáno v koránu. Přeběhlíky a zrádce víry proto s chutí zabíjím, takový hřích nelze odpustit +to jsem na něj zvědavá, co udělá, až se jednou dozví pravdu o Vanesse:D+ Kdybys byla skutečně mojí ženou, přísně bych tě za to potrestal +oznámí jí stroze+ Nicméně +trochu se pousměje+ nepřísluší mi, abych tě soudil za tvoji minulost, ani za cokoliv jiného. Naopak, opravdu si vážím toho, žes našla odvahu svěřit se mi, cizímu člověku, a já toho nebudu zneužívat proti tobě. Kromě toho, odvážné rebelky mě vždycky přitahovaly +zablýská se mu v očích, ale ne chlípně, spíš tak fascinovaně+ A kdoví, třeba bych jednou i rád věděl, proč jsi to udělala, abych se tě snažil pochopit.
To je správné rozhodnutí... možná si u mně nakonec vylepšíš pověst +poznamená na ten její slib nedělat mu ostudu a tváří se spokojeně, že dostala rozum+ To se teprve uvidí, jestli má tvoje slovo váhu. Zatím ti moc nevěřím, a docela oprávněně, oceňuji však tvoji snahu přizpůsobit se. A já ti zato můžu slíbit, že nebudu mít na tebe žádné přehnané požadavky.
V tom případě... smím tě pozvat na večeři? + uculí se, taky mu není černý humor cizí a když na něj upírka vycení špičáky, mimoděk mu proběhne mráz po zádech+ Takhle se na mně radši moc často neusmívej +taky na ni vycení bílé zuby v širokém úsměvu a to už se ocitnou u vězení+ Nebude ti vadit, když se budu dívat? 

(výměnu nelze ukončit předčasně )

[Rebecca Altamirano]

Nedůvěřivost ti rozhodně nemůžu ani v nejmenším vyčítat. Sama jsem taková chodící paranoia. +ušklíbne se+ Hmm, no uvidíme. Třeba po těch pěti dnech nebudu už vůbec mít chuť nějaká přání ti plnit. +blýskne po něm očima a uculí se+
Takže tak trochu rodinná tradice. +přikývne, že to ji nepřekvapuje, pak ale dost překvapeně trhne hlavou+ Sester? Přijímáte i ženy? +potřese trochu zoufale hlavou+ Já vážně nevím, co si myslet. V jednu chvíli říkáš věci, se kterými se klidně dokážu ztotožnit, ne-li mám přímo stejný názor a vteřinu na to...+zmlkne a jen všeříkajícně rozhodí rukama+ Radši nic. +zavrtí hlavou; pak ovšem přijde poprvé chvíle, kdy musí zapojit velkou část svého sebeovládání, aby ovládla touhu ho praštit. Přesto cítí, jak jí vztek rozbouří krev a odvrátí se o něj, protože si je jistá, že jí tahle jeho věta o trestání manželky, zbarvila oči do jantarova. Zaryje si nehty do dlaní, až ucítí horkou vlhkost, když jí tenké pramínky krve sklouznou z poraněné kůže; ranky se ale ihned zacelí. Když si je jistá, že má svoje emoce pod kontrolou, pomalu se otočí zpátky k němu a trochu strnule mu úsměv oplatí, očí se ale ani nedotkne.+ Díky. Já zase velice oceňuji, že jsi aspoň trochu ochotný dát mi šanci. +prohlásí poněkud prkenně a mimoděk ji napadne, že nikoho s tak rozporuplnou povahou a názory, ještě asi nepotkala.+ Hmm, definuj "přehnané požadavky"...+ušklíbne a zavrtí pobaveně hlavou; jestli z něj nezešílí během první tří dnů, bude to považovat za své obrovské, osobní vítězství:D+
Ale jistě...+souhlasí s úsměvem na pozvání na večeři+ Dobře, nebudu. Nebo jenom občas. +dodá provokativně, když se zastaví u vezení. Zadívá se do tmavé chodby a zhluboka se nadechne. Cítí silný pach strachu, bolesti, zoufalství, beznaděje. Je to přímo jako předkrm a rudý prapor pro predátora, kterým vlastně je.+ Nebude. +pomalu, kontrolovaně vydechne, aby dostala touhu po krvi pod kontrolu; pootočí hlavu a zkoumavě si ho prohlédne, vypadá to, skoro jakoby mu četla myšlenky, což samozřejmě nedělá, to by si nedovolila (asi:D). Když vidí jeho výraz, zvlní jí rty velice chladný úsměv+ Třeba to můžeš brát jako můj dárek na uvítanou. Ved mě, prosím...+dodá a zadívá se zase do chodby před sebou+

(tak to bude průser )

[Enzo]

Jsem přesvědčený, že se ti to tady se mnou bude líbit a že mi ještě ráda splníš nějaké přání +pousměje se ješitně+
Ano, máme tady i pár assassínek. Přestože ženy mají v islámském světě jiné poslání, ty obzvlášť nadané pro boj vstoupily do našeho řádu. Využívají se pochopitelně i jinak, než jen k boji, ale to už bych ti vyzrazoval příliš +ušklíbne se+
To by bylo nudné manželství, kdybychom měli na všechno stejný názor, nemyslíš? +zachechtá se a když Becca odvrátí od něj oči, jakožto dominantní muslim to bere jako její gesto pokory a spokojeně ohrne ret, že jeho vychovná výtka měla požadovaný účinek:D+
+on tak rozporuplný není, ale kdyby se k Becce zachoval podle svého přesvědčení, bylo by po výměně:D (a to se taky ještě dost drží), tudíž jí musel dát šanci (neměla se mu hned na začátku přiznávat, že je odpadlice jeho víry:D)+
Přehnané požadavky jsou ty, u kterých bych pochyboval, že bys to zvládla +zaobalí to kulantně+
+už podruhé ho zamrazí na zádech, jak se Becca na něj podívá tím svým predátorským pohledem, ale ne ze strachu, spíš takovým příjemným vzrušením, jako při lovu+ Přijímám +odpoví hlasem plným vzrušení a očekávání a pak sebere ze zdi pochodeň a sestoupí tmavou chodbou do nitra sklepení. Po chvíli narazí na strážce vězení, který se s Enzem pozdraví+ Jdi si na chvíli zakouřit +rozkáže mu Enzo arabsky a pak za ním zamkne dveře a vede Beccu ještě kousek, až dojdou ke kobkám. Enzo se rozhlédne a nakonec k jedné z nich přistoupí+ Vlastně je to jedno, kterou, všichni tady jsou odsouzeni k smrti +odemkne jednu z cel a vejde. Na zemi spí muž, mladý a silný, ale v zuboženém stavu z následků četných výslechů. Jak vejdou, prudce se posadí a rozespale zamrká do světla+ A tady je můj dárek pro tebe +otočí se Enzo k Becce a zavře za nimi dveře do kobky+ Templář. Evropan. Je tvůj +zadívá se na ni zkoumavě+

(hehe... tak to můžeme přeskočit, jestli chceš, nemusíme to podrobně rozvádět;))

[Rebecca Altamirano]

(netřeba přeskakovat, myslím, že názorná ukázka je na místě:D )

Chmm...uvidíme. +zatváří se velice skepticky. Nad "jiným posláním žen" jí trochu zaškube ve tváři, ale přejde to mlčením. Rozhodne se pro taktiku "moudřejší ustoupí". Ovšem sama má vážné pochybnosti o tom, jak dlouho jí to vydrží:D+
To rozhodně, trocha koření je ve vztahu potřeba. Ale nic se nemá přehánět. +konstatuje s drobným úšklebkem+
+to asi jo, a možná i po Enzovi:D No jo, asi neměla, ale na druhou stranu si nemyslím, že by ocenil, kdyby mu takovou věc tajila celou výměnu. Nebo její větší část:D Třeba by si ji časem oblíbil a pak by si připadal mnohem víc podvedený a tak vůbec:D Známe chlapy a jejich ega:D A aspoň to bude větší psina:D+
Jo, tak tím jsem si zcela jistá. I já mám svý limity. +zavrčí ještě než sestoupí do chladu sklepení.+
+Když narazí na stráže, ovládne svou přirozenou potřebu dívat se lidem do očí a zůstane zírat do země. Sama se za to v duchu poplácá po rameni:D a nedá najevo, že by rozuměla tomu, co řekl. Vejde za ním do cely, kterou otevřel a zadívá se na muže, ležícího na zemi. Její oči jsou dokonale prázdné, ve tmě, ozařované jen jednou pochodní, vypadají, jakoby pohlcovaly světlo. Pomalu postoupí k němu a obejde kolem něj, aniž by z něj spustila oči, trochu jako skutečný predátor, pozorující svou kořist a čekající na nejvhodnější okamžik k útoku. Nakonec se postaví čelem k Enzovi a když jí prozradí vězňův původ, zvedne k němu oči a ohrne rty v chladném úsměvu. Je jí jasné, jakou na ni zkouší psychologii, ale kdyby měla takovéhle morální zábrany, nikdy by ta dvě století nepřežila. Po několik úderů srdce se mu dívá přímo do očí a pak sklopí oči k vězni. Vlastně by ho vůbec nemusela zabíjet, k doplnění sil a zahnání touhy po krvi jí stačí několik deci, ale tak nějak má pocit, že smrt od ní rozhodně nebude tak zlá jako to, co by ho ještě čekalo tady. I když příjemné to taky nebude, když se od ní očekává trochu té show:D Ve stejné chvíli, kdy sevězeň pokusí o útok na ni, se bleskurychle pohne, uchopí jeho letící pěst, která jí mířila do podkolení a prudkým trhnutím ho otočí, smýkne s ním po zemi a sevře ho v ocelovém a smrtícím objetí, tisknouc si ho zády k sobě; ruku, za kterou ho chytila má zkroucenou za zády v bolestivém úhlu a v tichu, rušeném jen jeho vyděšeným, namáhavým dechem, se celou rozezní její tichý, tlumený a určitým způsobem smyslný smích+ Už jsem úplně zapoměla, jaké to je, když se mi jídlo trochu brání. +zavrní tlumeně do vězňova ucha; prsty druhé ruky mu zaboří do vlasů a nakloní mu hlavu nastranu, až zřetelně vystoupí divoce pulzující tepna na jeho krku. Přes tuhle hladkou linii odhaleného hrdla znvou upře pohled do Enzových očí a nepřestane se na něj dívat, ani když prokousne kůži a začne pít. Celu naplní bolestné zasténání a krev začne stékat po vězňově krku a hrudi a tvoří na zemi černou louži. Cítí, jak nabývá sil a je si zcela vědoma, že jí oči už určitě zezlátly do barvy jantaru prozářeného sluncem; nakonec se nechá pohltit tím pocitem absolutní moci a zavře oči, aby si vychutnala poslední doušky. Pije, dokud jí mužovo divoce bijící srdce vhání životadárnou tekutinu do ústu. Když tep ustane, pustí ho ze sevření a tělo jí dopadne k nohám. Olízne si rty a otevře oči; v koutích rtů jí sedí požitkářský úsměv a oči stále září jantarem.+ Tvůj dárek mě velmi potěšil. Děkuji. +poděkuje tím zvláštním, trochu zhrublým hlasem, jakoby byli opravdový pár, seděli v drahé restauraci a ona právě obdržela diamantový náhrdelník:D+

(no..snad jsem to moc nepřehnala:D )