(božínku, to je ale sranda
)
+stoji nehybně a omezeným průzorem v burce sleduje, jak se jeho sebeovládání hroutí, jak domeček z karet; sice nemá tušení, co byla ta poslední kapka, ale má z toho zlomyslnou, zvrácenou radost; už přemýšlí, jakou pěknou kletbu proti němu použije a rty jí zvlní ledový úsměv+ To jsem ráda, že to vím. Protože ani pro mě pravidla nikdy nic neznamenala. Vlastně je promyšleně porušuju celý život. +nechá ta slova zaznít přesně tak výhružně, jako zazněla od něj; upřeně ho pozoruje, dokud nevyjde z místnosti. Nakonec vyjde taky ven; prudké odpolední slunce se do ní opře i přes ty hadry. Znechuceně skloní hlavu, protože jí bolí oči i přes burku. Rychle vejde do budovy pro hosty a zmizí ve svém pokoji+
+tam ze sebe hned stáhne ten hadr a je rozhodnutá už ve dne nevytáhnout paty z pokoje. To její povinnost není a nehodlá se v tom hábitu nechat dusit už ani minutu. Svlékne se a zamíří do koupelny, i sem si ale vezme jak pistoli, tak i jednu dýku. Od teď už rozhodně nehodlá nechat nic náhodě a bude se držet pravidla, kterým se řídí celý život. Nikomu nevěřit. Zatímco si nechává dopadat na tělo teplé a osvěžující kapky vody, začíná opravdu vážně pochybovat o tom, že to zvládne. Otočí kohoutek a nechá na sebe téct jen studenou, čelem se opře o zdobené kachličky a zavře oči. Náhle ji tak mocně zaplaví únava, až má pocit, že ji ani neudrží nohy a jakoby ani včera večer nevypila do sucha člověka. Když už se celá třese zimou, vypne vodu, vezme si pistoli i dýku a vrátí se do pokoje. Z kufru si vezme další láhev Jacka a vleze si do postele tak, jak je - nahá, s pistolí a bourbonem v ruce. Hotový obraz upírské dekadence:D Pistoli strčí pod polštář a schoulí se pod dekou. Ještě se natáhne po notebooku a potichu si pustí Nightwish, protože zcela korespondují s její náladou a emocemi. Po chvíli usne a zdá se jí spousta snů, které spojuje jediná věc - že je někde hodně daleko odtud...+