Výměna manželek: Rebecca a Enzo

[Enzo]

+když Becca se Safíjou dojdou k autu, Enzo venku nervózně kouří a netrpělivě je vyhlíží+ Rychle nasedněte. Musíme jet. Zahlédl jsem nějaká světla na silnici od Hamy +odhodí cigaretu a sedne si za volant a když se přesvědčí, že obě ženy sedí v autě, rychle se rozjede pryč od vesnice. Ve zpětném zrcátku si prohlédne tu dívku, ale pak se soustředí už jen na osvětlenou silnici před sebou, protože jede dost rychle+ Tak jak to šlo? +přeruší ticho, když už jsou dost daleko od vesnice a koukne na Beccu. Najednou ve zpětném zrcátku upoutají jeho pozornost světla nějakého auta, což ho trochu překvapí, že by v tuto hodinu v této bohem zapomenuté oblasti někdo jel. Zatím nic neřekne, odbočí na vedlejší silnici a každou chvíli kontroluje zpětné zrcátko. Po chvíli se jeho podezření naplní. Auto taky odbočí z hlavní silnice a jeho světla se k nim rychle přibližují. Tohle už nemůže být náhoda+ Asi budeme mít návštěvu +upozorní Beccu, když si je už jistý, že to auto je skutečně pronásleduje+ Připoutejte se! +nařídí oběma a šlápne na plyn+

[Rebecca Altamirano]

Vážně neztrácejí čas. +stiskne rty nespokojeně+ No, vlastně překvapivě snadno. Dobře si uvědomovali, že je to pro ni velká šance na lepší život. +konstatuje, ale pak si těch světel všimne taky+ To nemůžou dát chvíli pokoj, kurva?! +zavrčí naštvaně a vytáhne Five-seveN; s připoutáním se neobtěžuje, jednak bude muset nejspíš střílet a jednak by autonehodu určitě přežila. Pokud by nebyla připoutaná a auto nezačalo hořet dřív, než by se z něj dostala+ Safíje, na podlahu a drž se! +houkne na ni a ta neprodleně udělá, co jí řekla.+ Už mi fakt těžce lezou na nervy. +procedí skrz zuby, ale to už kolem jejich auta začnou létat první projektily. Zadní sklo se po pár ranách vysype; Becca rychle přeleze dozadu a krytá zadními sedadly opětuje palbu.+ Neopovažuj se vystrčit hlavu! +sykne na Safíju varovně a doufá, že se z tohodle dalšího srabu dostanou, ideálně živí.+

[Enzo]

Nejspíš si jeli pro ni +kývne hlavou dozadu+ hned, jak zjistili, co udělala. Muselo je to asi pěkně naštvat, když jsme jim ji vyfoukli jen o vlásek +nahlas to neřekne, ale když se podívá na Rebeccu, v jeho pohledu lze vyčíst, že Safíjini rodiče jsou už nejspíš mrtví+ Tihle si pokoj nikdy nedají... jsou to fanatici. Nevzdají se, dokud vás obě nedostanou +poznamená ponuře+ Je to na tobě, Rebecco +pobídne ji k palbě, když kolem nich začnou lítat kulky+ Já se postarám, aby nás nedohonili. Deset kilometrů odsud jsou nebezpečné serpentiny. Drž je od nás dál, dokud tam nedojedu +prudce odbočí a vyždímá z motoru maximum. Při této rychlosti jsou v kopcích během pár minut. Enzo se řítí nebezpečnými zákrutami rychle, ale velice zručně a s chladným klidem, evidentně to tady dobře zná. Smýká to s nimi ze strany na stranu jako na horské dráze, kola kopírují krajnici, za kterou padá do hloubky strmý sráz. Začíná pomalu svítat, takže na silnici je už částečně vidět, což je ale výhodou i pro jejich pronásledovatele, kteří jsou jim pořád v patách+ Postarej se, aby nevybrali příští zatáčku +nařídí Enzo Becce, když tu ho najednou zasáhne přes vysypané zadní sklo do ramene kulka a on jen tak tak vybere ostrou zatáčku+ Teď! +zařve na ni a těsně za zákrutou prudce přibrzdí, aby mohla Becca přes zadní sedadla přesně zamířit na řidiče pronásledujícího auta+

[Rebecca Altamirano]

Nejspíš. No, technicky vzato nic neudělala. Jenom mu podřízla krk. +pokrčí rameny; zachytí jeho pohled a myslí si to samé. Z podlahy vzadu se ozve přidušené vzlyknutí, které ale ihned utichne. Podle všeho si to velmi dobře uvědomuje i Safíja.+ No, tak jen ať přijdou. Mám tu pro ně nějaký Rest In Peace. +usměje ošklivě a každou chvíli pošle jejich pronásledovatelům krátkou dávku. I na dálku je vidět, jak má už po několika zásazích auto potrhanou vizáž; čelní sklo pokrývá síť naprasklin, jak ostré úlomky roztříštěné špičky projektilu prošly sklem a zůstaly v něm vězet. Počká, až dojedou do správného místa a Enzův výkřik ještě ani nedozní, když pošle další dávku směrem k autu. Tentokrát ale promyšleně mířila na mříž chladiče a jak se ukázalo o pár vteřin později, byl to rozhodně skvělý tah. Zpoza kapoty se vyvalil nejdřív oblak bílého dýmu, auto sebou divoce škublo do prava, pak do leva a pak poskočilo dopředu, jakoby ho zezadu někdo nakopl. Na okamžik zahlédla řidiče, jak zoufale točí volantem, auto ale bylo zcela neovladatelné a pak se ozvala ohlušující detonace, jak vyzkratovaná elektronika v autě zapálila unikající brzdovou tekutinu, olej i naftu. Celé auto vyletělo skoro dva metry do vzduchu, několikrát se přetočilo a nakonec se zřítilo ze strmého srázu.+ Have a nice day. Kreténi! +popřeje jim Becca a rychle zkontroluje Safíju.+ Dobrý? +krátké přikývnutí je jí dostatečnou odpovědí. Když ale vzhlédne, uvidí něco, co ji vyděsí rozhodně víc, než banda radikálů.+ Svítá, kurva! +vyjekne a bleskově zajede vepředu pod palubní desku.+ Doufám, že máš dobrý zprávy a řekneš mi, že už tam budeme. +procedí skrz zuby+ Protože jinak za chvíli uvidíš grilovanou upírku. A věř mi, není to moc pěknej pohled. A celkem to smrdí. +upozorní ho přátelsky a přemýšlí, jestli je tohle ta chvíle, kdy se začít modlit k nějakému tomu božstvu:D+

https://www.youtube.com/watch?v=mJGH7cDFw7c
(a tohle jsou ty rozkošné R.I.P náboje. Pro představu, co to dokáže nadělat za paseku )

[Enzo]

(to jsou opravdu velice účinné včeličky:D)

+ve zpětném zrcátku sleduje celou tu spektakulární filmovou scénu za nimi a spokojeně se zachechtá. Rychle šlápne na plyn a odpíchne se prudce z místa, aby unikli případným následkům detonace. V zrcátku si ještě vychutná pohled na hořící vůz, řítící se dolů ze srázu a pak se soustředí na cestu+ Uklidni se, sakra +okřikne ji, jak začne vyšilovat+ Teprve začíná svítat. Máme přesně dvacet minut, než se slunce vyhoupne přes obzor. Do té doby ti neublíží +přesto je vidět, jak zběsile přemýšlí+ Ta horší zpráva je, že do Masyafu je to přes půl hodiny... takže se připoutejte, dámy +vyrazí do kopce, ale po několika ostrých zatáčkách se rozhodne pro zkratku. Odbočí z hlavní silnice na nějakou neudržovanou okresku, která snad ani není zaznačená v mapách. Sešlápne plyn až k podlaze a řítí se pískem zaprášenou cestou směrem na západ, kola auta zanechávají za sebou mračna prachového písku. Zarputile ignoruje bolest v rameni a celou dobu nepromluví ani slovo a plně se soustředí na boj s časem. V dálce se po chvíli objeví silueta středověkého hradu a to už je venku vidět dostatečně na to, aby jim bylo jasné, že za jejich zády začíná pomalu vycházet slunce+ Teď by se ti burka hodila, co? +Enzo se uštěpačně ušklíbne a zmáčkne nějakou páčku, skla auta se zabarví nejtmavším odstínem tónovací fólie, která částečně zabrání průniku slunečního světla dovnitř, ale je to jen nouzové řešení, než dojedou do pevnosti, vzhledem k tomu, že zadní sklo je vysypané. Ale Becca každopádně získá částečnou ochranu a hlavně pár minut k dobru. Enzo projede branou v rekordním čase a stihne to ještě včas, než se slunce překulí na oblohu. Prudce zastaví v šeru budovy přímo před vchodem do Beccina apartmá+

[Rebecca Altamirano]

+probodne ho zuřivým pohledem, ten jeho tón se jí opravdu hodně nelíbí+ No to je fakt děsná sranda. +protočí oči, když řekne, že mají dvacet minut, ale do pevnosti půl hodiny. Zajistí zbraň, zastrčí ji zpátky do podpažního pouzdra a sedne si zase na sedadlo; východ mají v zádech, takže aspoň trochu je krytá. Komentář o burce nechá bez odpovědi, jen se otráveně ušklíbne; pak se ale zarazí a zhluboka se nadechne. Ucítí krev.+ Jsi zraněný...+není to otázka a když se na něj podívá, všimne si ztuhlých svalů na čelisti, jak se snaží to potlačit. Nic víc neřekne, jen ji napadne, že kvůli ní koupil kulku. Trochu se uvolní, když zatemní skla, je to rozhodně dostačující. Pak konečně uvidí pevnost a docela dost se jí uleví. Začíná jí brnět kůže v zátylku, jak cítí slunce šplhající se stále výš. Konečně zastaví před budovou, kde je její pokoj. Otevře dveře a ještě se na něj ohlédne.+ Díky. +řekne prostě; podívá se mu krátce do očí; pak se otočí, zabouchne dveře a se Safíjou zmizí uvnitř+

+v pokoji usadí Safíju na postel a připraví si pár věcí, které má vždycky s sebou, na základní ošetření. Rychle a zkušeně ji prohlédne, ošetří nejvážnější zranění. Čím víc vidí z jejího zmučeného těla, tím větší v ní vzrůstá vztek a touha ještě víc těm sráčům ublížit. Opatrně ji celou umyje, dobře se uvědomujíc její strach i napětí v celém těle. Pomocí léčivých kouzel vyléčí i zranění uvnitř jejího těla. Nakonec ji uloží do postele, přikryje a zůstane sedět u ní, dokud neusne. Až pak se dojde rychle osprchovat, pak se vrátí do pokoje, přitáhne si k ní křeslo a hlídá ji. Po chvíli ale únava přemůže i ji a taky usne+

[Enzo]

Je to jen škrábnutí +zavrčí, když Becca zjistí, že to kvůli ní schytal. Počká, až obě vystoupí a na její poděkování se akorát škodolibě ušklíbne+ Přísaha nebude? +šlápne na plyn, až zakvílí gumy a odjede. Ve skutečnosti nečeká na žádnou přísahu, dokonce ani vděk, nečeká od Beccy vůbec nic. I když ví, že pro ni dnes udělal mnohem víc, než Altair. S nasazením vlastního krku jí jenom zachránil život... a nejenom jí, taky té malé holce vzadu+

+odveze rozbité auto zpátky do garáží, tam už se o něj postarají a zajde si na ošetřovnu, kde už se ordinuje a nechá si ošetřit zranění, naštěstí je to čistý průstřel. Pak se konečně odebere do kasáren, ve sprše ze sebe smyje špínu, pot a krev. Slunce už je vysoko na obloze, když se po náročné noci konečně odebere na lůžko a usne jako špalek+

[Altair]

+Altair se vrátí do pevnosti chvíli po poledni a poptá se, kdy přišel Enzo. Nechce ho rušit dřív, než si pořádně odpočine. Uzná, že už je to dost dlouhá doba, aby se prospal a zamíří do jeho cely+ Vstávej, ty lenochu +zatřepe s ním a sedne si na kraj stolu, odkud pobaveně pozoruje probouzejícího se Enza+ Tys musel v noci pěkně řádit +koukne na jeho polonahé tělo, celé posešívané, čerstvé rány pokryté tekutým obvazem+ Zachránili jste tu malou holku? +zeptá se, když Enzo konečně na něj zaměří smysluplný pohled+

[Rebecca Altamirano]

+ze spánku ji několikrát vytrhne Safíjin křik, který ji pokaždé zasáhl jako říznutí nožem do obnaženého nervu. Pokaždé ji uklidnila, znovu ošetřila její zranění, která začala krvácet a seděla u ní, dokud se neutišila a zase neusnula. Sama už byla odpočinutá dost a tak jí připravila nějaké nové oblečení, které upravila ze svého vlastního, jen ho zmenšila na její velikost. Pak také poslala pro trochu jídla a vodu. Nakonec si sedla do křesla k posteli, na klín si vzala notebook a začala jim hledat vhodný byt, kam by se mohli nastěhovat, až to tedy skončí. Jeden pěkný dokonce i našla a tak hned poslala zálohu, aby jí ho někdo nevyfouknul a hned potom se vrhla na objednání vybavení. Jenom pokoj pro Safíju nechala prázdný, aby si ho mohla vybavit podle sebe. Čas od času vzhlédla a pozorovala její tvář, stále plnou škrábanců, modřin a otoků. Jak se mohla přesvědčit, její tělo vypadá úplně stejně, ne-li hůř. Sevře pevněji čelisti a zalituje, že těm grázlům neublížila mnohem víc. Nejraději by se tam vrátila a celé to vypálila napalmem.+

[Assassins]

E: +chvilku mu trvá, než zaregistruje Altairovu přítomnost a začne si protahovat ještě pořád bolavé svaly+ Zato ty jsi opět bez jediného škrábnutí +ušklíbne se na něj přátelsky a posadí se na postel a zběžně si prohlédne průběh hojení svých zranění+ Jo, přivezl jsem ji ráno do pevnosti. Je u Rebeccy, jak jsi přikázal +zívne+
A: Je to moje práce... přijít i odejít nepozorován +pousměje se+ Dobře... vše proběhlo hladce?
E: V rámci možností. Vyfoukli jsme jim tu holku přímo před nosem. Nechtěli se jí jen tak lehce vzdát a trochu dělali potíže +informuje ho a začne se oblékat+
A: Předpokládal jsem to. Proto jsem ti ten úkol svěřil. Dobrá práce, Enzo +poplácá ho po rameni+ Tak se půjdeme na to odvážné dítě podívat +odlepí se od stolu a vyjde ven+
E: +nic neřekne, ale uznání jeho kvalit od nadřízeného ho samozřejmě potěší. Doobléká se a vyrazí za Altairem+
A: +zaklepe na dveře a když je Becca pustí dál, vejde dovnitř s Enzem v patách+ Zavři dveře a hlídej je +přikáže mu a pak pohlédne k posteli. Překvapí ho, že to dítě je starší, než předpokládal, spíš dospívající dívka+ Jak jí je? +zeptá se Beccy. Enzo nezaujatě postává u dveří+