od Rebecca Altamirano » 09 dub 2016 15:34
+Safíja se probudí krátce před západem slunce a vypadá o dost líp. Většina podlitin v obličeji splaskla a přešla do stádia ošklivé, nažloutlé barvy. Už ale vidí na obě oči a Becca s úlevou konstatuje, že zrak poškozený nemá. Pomůže jí do sprchy a nechá ji, aby ze sebe všechno smyla; ví moc dobře, jak je právě tahle horká, až vařící očistná koupel důležitá. Prozíravě tam nechá i hrubou houbičku. Když pak po půl hodině vyleze ven, je celá červená, jak se drhla po celém těle, aby ze sebe dostala všechnu "špínu". Oblékla si jedno z Beccyiných upravených bílých tílek a černých plátěných kalhot a pak ji posadila ke stolu a postrčila k ní tác s jídlem, který nechala přinést, zatímco se sprchovala.+
B: Jak se cítíš? +zeptá se po chvíli a zkoumavě se na ni zadívá+
S: Docela dobře. +usměje se a se spokojeným povzdechem se opře v křesle a odloží příbor+ Vlasntě hodně dobře. +viděla se v zrcadle i před tím a je jí jasné, že takhle rychle by se její zranění hojit neměla+ Vyléčila jsi mě? +zeptá se zvědavě a nakloní hlavu na stranu, pozorně si ji prohlížejíc+
B: To jsem ráda. +opětuje její úsměv a pak přikývne+ Ano, vyléčila. Myslím, že už v tom domě jsi pochopila, že nejsem obyčejný člověk. +je si tím docela jistá+
S: Jo, napadlo mě to. Ten skok z okna...to bylo něco. +zvedne jeden koutek v úsměvu+ Takže co jsi zač?
B: Jsem upírka a čarodějka. +nemá smysl chodit kolem horký kaše+
S: Aha. To vysvětluje tu ženu, kterou sis odvedla do koupelny a pak ji trochu pobledlou zase vyvedla ven. +pokýve hlavou, jakoby o nic nešlo+ Jo, viděla jsem ji. Asi jsem se na chvíli probrala, ale pak zase usnula. +odpoví na její tázavý pohled+
B: Fajn, jsem ráda, že to bereš tak v pohodě. +usměje se na ni+ V tom domě...řekla jsi, že se chceš naučit bojovat. Zabíjet. +pohlédne jí upřeně do očí a neujde jí, jak jí zablýsklo v očích a trochu se napřímila+ Pořád to chceš? +zeptá se a nepřestává ji skenovat pohledem+
S: Rozhodně. Ano. +odpoví tlumeným hlasem, zabarveným emocemi+ Kdy začneme? +ptá se okamžitě+
B: Nono, brzdi trochu. Ještě nejsi úplně v pořádku, i když se cítíš líp. +krotí její nadšení, z kterého má ale velkou radost+ Myslím, že dnes v noci ještě raději ne, ale zítra bych ti už nějaké základy ukázat mohla. Dobře?
S: Ale mě je už opravdu úplně dobře! Vážně! +snaží se ji přesvědčit, ale její neústupný výraz jí brzo utvrdí v tom, že možná vypadá mile a přátelsky, ale její slovo platí.+ No tak jo, až zítra. +podvolí se neochotně a loupne po ní vzdorným pohledem+
B: +její pohled zachytí, ale udělá jí radost. Je v ní ještě spousta ohně. Není zlomená. Spokojeně se usměje, přitáhne si notebook a křeslo vedle ní a začne pracovat na výuce jazyka. Naštěstí umí číst i psát, což všechno dost usnadňuje a s potěšením zjistí, že je po informacích a vědění jako divá a všechno do sebe doslova nasává a dělá pokroky doslova před očima+
I become one with my demon
My dark side keeps me alive
Become one with my demon
Let the beast outside of my mind
There are two sides to everyone
I have become one
With my demon
When I’m bleeding
The pain lets me know
Just how much I need it