Dům a pozemky

[Styx Lupin]

Jak jen oni dva? Já pevně doufám, že to vůbec neudělali oni dva +hrozně chce tomu uvěřit, protože si nedokáže představit, že by jejich mazlíčci mohli zabít zvíře+ Nevidím nic než zbytky zvířat +rozhlíží se do šera a když se jeskyně ozáří světlem, ta scéna se zdá ještě hrůznější. Jeskyně je sice prostorná, že se tam vejde i Nia v celé své velikosti, ale není hluboká, takže ji mají celou jako na dlani+ Nic... nikdo tady není +poznamená, když se pořádně rozhlédne+ Je jen jeden způsob, jak zjistit, kdo má tohle na svědomí +koukne na ty dva provinilce, kteří se tváří, že oni přece nic neudělali+ V sobotu je úplněk +mrkne na Remuse, jestli to pochopil, nechce to říkat nahlas před těmi dvěma, protože jsou chytří jako rádio a mohli by jim záměrně zkazit plán se sledovaním+

[Remus]

+tak smutně se pousměje, když se na ni otočí+ Jsou to dravé šelmy... máme je sice vycvičené, aby nenapadali lidi nebo sebe, ale mají predátoří instinkty. +odvětí měkce, i když mu z toho taky poněkud ztěžkne srdce+ Všechny jsou tak akorát velké na kořist pro Niu... +přimhouří oči a prohlíží si to tam+ To je dobrý nápad. +pousměje se a koukne na ty dva, kteří se ani netváří provinile+ Tak dobře, to by šlo. +přikývne, detaily proberou doma o samotě, kdyby náhodou. Navíc široko daleko nikdo nežije, takže nehrozí, že by je mohl někdo spatřit+

[Styx Lupin]

Já vím, že jsou to dravé šelmy... ale dostávají přece pořádně najíst... nemusí lovit. Určitě tuto jeskyni objevili jenom náhodou +přesvědčuje sama sebe+ Radši půjdeme +vyjde ven před jeskyni a nechá zvěř volně před nimi běžet domů+ O sobotním úplňku je chci sledovat +oznámí Remusovi+ Přeměním se s tebou, abychom je neztratili z očí a zjistíme, co dělají +téměř o každém úplňku spolu běhají po nocích jako vlk a lvice, tak jsou už hezky sehraní+

[Remus]

To nemusí... ale můžou to dělat i z nudy. +poznamená, když zamíří ven+ Ale je pravda, že vůně masa je sem mohla přitáhnout +přisvědčí+ V tom případě mě spíš znepokojuje ten tvor, který sem ty mršiny natahal. +zamračí se a vrátí se s ní k domu+ Ale doufám, že to tak bude. Nerad bych je musel začít uvazovat... +zamračí se+ To bude nejlepší. +souhlasí+ Někdy by se skoro hodilo, abych se dokázal proměňovat na počkání jako zvěromágové. +zasměje se tiše+

[Styx Lupin]

Tak to je asi budeme muset pořádně zaměstnat, aby se nenudili +uculí se a pověsí se Remusovi do ramene+ Jaký tvor by tady mohl žít, o kterém bychom nevěděli... celý pozemek máme zabezpečený proti vniknutí čehokoliv živého zvenku. Žije tady akorát zvěř, která tady byla odjakživa. Tedy kromě jedovatých hadů a pavouků... ty jsme odsud vypudili +zasměje se+ A zkoušel jsi vůbec někdy, jestli není z tebe zvěromág? Kouzelník tvého formátu by se určitě dokázal proměňovat ve zvíře kdykoliv +je o tom přesvědčená+

[Remus]

To tedy ano, očividně budu muset Romulusovy procházky trochu protáhnout, aby se ví utahal. +usměje se+ Pak je to prostě záhada. +uculí se na ni+ To jsem nezkoušel... ve vlka se sám od sebe měnit nemůžu. Zvěromágství bych se musel naučit jako každý jiný kouzelník. Ale kdoví, co by to udělalo s mou lykantropií... nikdy jsem neslyšel o vlkodlakovi, co by se ještě navíc stal zvěromágem. +přimhouří zamyšleně oči, to bude chtít prozkoumat v knihách+

[Styx Lupin]

Trochu se divím, žes to ještě nikdy nevyzkoušel. A co ti brání naučit se to? +mrkne na něj s úsměvem+ Dokud to nezkušíš, nebudeš vědět, jestli to u tebe jde. A já jsem zase neslyšela, že se vlkodlak nemůže stát zvěromágem. Zvěromagie je přece kouzlo, a kouzla nikdy neublížila tvé lykantropii. Víš, jaké by to bylo fantastické, kdyby ses mohl proměňovat ve vlka, kdykoliv by se ti zachtělo? +podpoří ho+

[Remus]

Nejspíš... na škole jsem si připadal už tak dost provinile, nechtěl jsem překračovat pravidla ještě víc. To zvládal obstarat Sirius. +pousměje se+ A pak jsem nějak neměl důvod... být zvěromágem je daleko zábavnější, když člověk není sám. +uculí se+ Ale podívám se na to, určitě najdu nějaké knihy... +zvedne zamyšleně oči ke stropu, směrem k pracovně+ A třeba by moje zvíře nebyl vlk, co ty víš. +zasměje se tiše+

[Styx Lupin]

Ale teď už dávno nejsi sám +políbí ho něžně+ Pomůžu ti s hledáním. A když budeš chtít, naučím tě tomu kouzlu. Pro změnu alespoň jednou naučím něco já tebe +usměje se a už se na to těší+ Půjdeme si už lehnout, lásko... zítra je úplněk a to se moc nevyspíme +uculí se a odebere se do ložnice+

+v sobotu večer pustí zvěř volně jako obvykle a pak se připraví. Remus těsně před setměním odejde do blízkého lesa sám, protože Styx dodnes nedokáže přihlížet jeho utrpení při přeměně, ale jak se objeví na večerní obloze měsíc, přijde za ním do lesa+

[Remus]

To budeš moc hodná. +usměje se na ni+ Jak dlouho ti trvalo se to naučit? +zajímá se, zatímco se převléká do pyžama. V sobotu se mentálně připraví, jako vždycky, stáhne se do lesa a čeká tam, až se na oblohu vyhoupne měsíc. Jakmile spatří jeho bledý odraz na obloze, udeří do něj vlna bolesti. Padne na kolena, zatne zuby, a cítí, jak se všechny jeho kosti lámou a přerovnávají. O chvilku později už na jeho místě stojí majestátní vlk. Prohne hřbet a zhluboka zavyje na měsíc, proběhne se okolo stromů a čeká na Styx+