Dovolená Gabriela a Syriany

[Syriana Spinnel]

+než stihne říct byť jen popel, vlasy jí zametají zem u Gabrelových nohou a její téměř holý zadek ční k nebi. Trochu se mu na tom klíně zavrtí, ale je to takové... smyslné. Cítí Gabrielovu tvrdou ruku, jak ji pohladí po zadečku a spustí tím nejjemnější preceptory pod kůží, vzápětí vystřídané pěkným pleskancem.+ Jau! +zavýskne jenom Syr, a v očích jí zazáří slzičky, ale vzápětí na to spokojeně zasténá, to když se bolest začne přetavovat do naprosto úžasné slasti. Zadek jí skoro hoří, v klíně začíná být pěkně vlhko a tak když se jí zeptá, jen zavrtí nesouhlasně hlavou.+ nee +vydechne a stáhne si volnou rukou lem kalhotek pod zadek.+

[Gabriel]

Tušil jsem to...+ušklíbne se spokojeně a okousne jí krček, ne zrovna něžně. Vklouzne rukou do kalhotek a nakonec je prostě stáhne a hodí na zem. Jemně pohaldí rozpálenou a zarudlou pokožku a pak dvěma prsty vklouzne do vlkého horka jejího lůna. Chvilku ji promyšleně dráždí, pohrává si s ní, až už to nemůže vydržet, vytáhne ji do sedu a zatímco si ji na sebe usazuje, zavrčí hlasem zhrublým tohou+ Zbav mě kalhot, čarodějko...+a jen co je tahle nepohodlná překážka pryč, doslova ji na sebe nabodne. Zasténá rozkoší, drží ji za boky a dívá se jí upřeně do očí+

[Syriana Spinnel]

+Celá se zachvěje, trochu kníkne a zároveň skoro zavrčí, při tom hryzanci.+ Ano, víc +kňouravě zaprosí, vrtíc klínem aby dostala prsty kam by chtěla. Hroty bradavek jsou přes tenkou látku trika hezky vidět. Každou chvilku už se v té rozkoši ztratí, ale zrovna v tom G přestane.+ Ano +hlas má zastřený, když rychle mávne rukou, nedočkavá cítit ho v sobě. Hlasitě vykřikne a zaryje mu prsty do paží, oči zamlžené, přivřené. Sevře kolem něj boky a zaostří na jeho obličej, na tváři má spokojený úšklebek. Když se k němu skloní v hlubokém tvrdém polibku. Jo bude si ji muset vlkouš zkrotit, pořádně.+

[Gabriel]

+hluboce zavrčí a sevře jí boky pevněji. Opětuje její polibek dravě a divoce, až mají za chvíli oba rty rozbolavělé a oteklé. Najednou bez varování vstane, držíc ji na sobě, udělá pár kroků a přitiskne ji zády ke kmeni stromu a začne přirážet mnohem rychleji a tvrději. I přes košili, kterou má pořád na sobě učitě cítí hrubou kůru. Cítí, jak se kolem něj nádherně svírá a ví, že to už dlouho nevydrží.+

[Syriana Spinnel]

+Proplete mu prsty do vlasů a docela bolestně za ně zatahá, nakloní mu hlavu, jazykem sjede přes čelist a pak ho pěkně kousne do jemné kůže. Nárazem na kmen trochu vyhekne, ale už je skoro za tou hranicí, jako by síla země co je v tom stromě ještě podtrhla tu surovou energii dvou propojených těl. Ostrá kůra stromu jí drásá kůži jak žiletky a ještě násobí už tak téměř nesnesitelnou slast. V prudkých křečích se ženské tělo poddá tomu náporu, jen hlasitě vyřčené Gabrielovo jméno se rozléhá lesem v nekončící ozvěně.+

[Gabriel]

+jeho vlastní vyvrcholení ho smete jen o pár vteřin později, dál ji ale tiskne ke stromu, prudce oddechuje a čelo opře o její rameno+ Tak teď mám teprve hlad jako vlk. +zvedne hlavu a zazubí se na ni.+ Ty špekáčky cítím až sem...+zavětří okázale a pak ji jemně políbí na rty+ Miluju tě. +poví jí tiše a pak ji opatrně spustí na zem+

[Syriana Spinnel]

+Přitiskne své líčko na jeho a dá mu tam hezkou pusenku. Pak se tiše zasměje.+ Že mě to vůbec nepřekvapuje +protočí oči.+ ale víš co? já taky +uculí se a stoupne do spadanýho jehličí.+ Taky tě miluju a vůbec to teď nebylo odbytý +zahýbe na něj obočím. Má neskonalou potřebu si podrbat záda a zadek ji pekelně bolí, ale je totálně spokojená.+ Tak šup, už chci toho svojeho spáleňáka +Uvelebí se v křesílku, kde prve začali, a tělem jí ještě sem tam proběhne slabé sevření.+

[Gabriel]

Tak to se mi fakt ulevilo. +protočí oči, ale pobaveně se ušklíbne. Když se pak k němu otočí, všimne si že má na zádech na několika místech krev. Zamračí se a vyhrne jí košili, aby se podíval, jestli to není moc vážný. Moc toho už ale nenajde, protože jí zranění regenerují opravdu rychle. Moc se mu ale nelíbí, že ji zranil do krve.+ Měla jsi říct, že tě to bolí...+zamručí+ Jak má paní poroučí. +zazubí se pak a začne jim opékat večeři. Za chvilku už se kolem line přímo božská vůně a oheň syčí, jak do něj kape mastnota z nezdravé dobroty+

(bože já bych si taky dala! )

[Syriana Spinnel]

Co jé? +otočí se k němu se smíchem, jestli ještě neměl dost, ale kdzž vidí jak se tváří....+ prosim tě přestaň, nejsem z cukru +odpoví mu o tón chladnějším hlasem, protože tím uplně zabil tu chvíli.+ Kdybych trpěla, řekla bych, máš dojem že jsem trpěla? +z tý vůně se jí skrčí žaludek+ to je vůůně +mezitím než, se to dodělá, nachystá jim tam chleba, okurky, křen atd.+

[Gabriel]

Já vím, promiň. +zatváří se hned kajícně a trochu ho štve, že s tím začal. Je ale holt v jádru hrozný džentlas:D+ Podává se božská krmně! +zahlásí o chvíli později a stáhne voňavé dobroty na talířky k příloze, kterou tam Syr vyrobila. Usadí se k vesele praskajícímu ohni, kolem nich padá tma a cítí se naprosto spokojeně, nechybí mu v tuhle chvíli vůbec nic. Pak se náhle z dálky ozve zavytí a postupně se k němu přidávají další z různých směrů...+ Jako doma...+usměje se na Syr+