Galeries Lafayette

[Amyas Crale]

+fascinovaně ji sleduje, jak ji zahaluje závoj orgasmu a zrychlí pohyb, protože pohled na ni ho taky nezadržitelně žene k vrcholu. I když má sám co dělat, aby ho nepohltil vír orgasmu, dělá vše proto, aby co nejdéle prodloužil jejich vzájemnou rozkoš. Vyvrcholí téměř společně a Amyas s hrdelním vzdechem sevře Wenai v náručí a drží ji v objetí, dokud jejich orgasmus neodezní+

[Wenai Lafayette]

+pžitiskne se k němu, obličej si schová u jeho krku a vdechuje jeho vůni slíbe mu z krku několik kapek potu, s omámeným úsměvem na rtech ho hladí po zádech+ Páni... +vydechne omámeně+

[Amyas Crale]

+povolí své objetí, ale nepustí ji. Když se mu Wenai schová na rameni, pomalu ji hladí dlaní po ohnivých vlasech a vtiskne jí do nich jemný polibek. Jako po každém sexu má chuť na cigaretu, ale něco dnes cítí jinak, než jindy - nechce přerušit tento pomíjivý okamžik, když ji má tak blízko u sebe a tak ji pořád svírá v náručí a jemně hladí po zádech, dokud mu to Wenai dovolí+

[Wenai Lafayette]

+zvedne hlavu, pohlédne mu do očí a usměje se, políbí ho, jemně a vroucně a přesto hluboce+ Spěcháš? +zeptá se ho pak potichu, zatím co ho jemně hladí konečky prstů po tváři, stále je k němu přivinutá, dotýká se ho, jako by nechtěla ztratit to spojení, které teď mezi nimi je+

[Amyas Crale]

+usměje se na ni, když Wenai zvedne k němu hlavu a skloní se k jejím rtům, aby je políbil+ Ne. Mám spoustu času. Proč se ptáš? +odhrne jí z čela pramen vlasů a jemně jí ho zastrčí za ucho+ Záleží jen na tobě, jak dlouho tady ještě budu +řekne tiše, hledíc jí do očí+

[Wenai Lafayette]

+usměje se na něj+ Amyasi. +pohladí ho po tváři+ Musíš přece nakreslit ten obraz, tvoje mistrovské dílo. +připomene mu, ale stejně ho ze svých rukou nepustí, aby odešel+ Ať tak nebo tak, nakreslíš ho. +vezme jeho hlavu do dlaní a hluboce ho políbí+

[Amyas Crale]

Pravda... ten obraz... mohl bych jej malovat tady +navrhne a chvíli se tváří, jakoby to myslel doopravdy, ale nakonec se pobaveně uculí+ To by byla galerie na hodně dlouho zavřená pro veřejnost. Jsem totiž hrozný pedant. Pokud nejsem s obrazem spokojený, jsem schopný jej několikrát přemalovat +ušklíbne se+ Vzpomínám si na jednu slečinku z bohaté rodiny, kterou jsem kdysi maloval. Pořád se jí nelíbilo, jak na obraze vypadá, přitom odpovídal skutečnosti, žádná kráska to totiž nebyla. Jenže říct jsem jí to nemohl. Několikrát jsem to předělával, až na mně z plátna koukala zcela cizí žena. Ona však byla výsostně spokojená. A štědrá. Zaplatila si za dokonalou iluzi +přitáhne si ji blíž+ Tobě... se nemůže nic takového stát +vykouzlí úsměv, který hned nato promění v hluboký polibek. Dlouze ji líbá a probírá se jí ve vlasech a nechává si je proklouzávat mezi prsty, pak se od ní odtáhne a zahledí se jí do očí+ Nakreslím... je to mé druhé největší přání +přejede jí bříškem prstu po rtech, ještě vlhkých od polibku+

[Wenai Lafayette]

Ne, musíme ho namalovat u tebe. U toho okna v tvém ateliéru. +vymiňuje si to+ Vážně? +zasměje se+ Jen aby jsi nekecal a pod příslibem balíku peněz mě nenakreslil hezčí než jsem. +políbí ho taky a pohladí ho dlaní po krku+ A jaké je tvé první největší přání? Jestli mi ho řekneš?

[Amyas Crale]

Jistěže ho namaluji v ateliéru. Jen jsem tě chtěl trošku pozlobit +políbí jí špičku nosu, aby si ji udobřil+ Řekl jsem přece, že to není tvůj případ. Tys mě okouzlila, jen co jsem tě spatřil poprvé a takovou bych tě i rád namaloval. Přirozenou, krásnou, smyslnou... bude to opravdu mé mistrovské dílo +přimhouří oči, jak si živě představuje ten portrét dokončený, je tím obrazem přímo posedlý+ Mé největší přání? +obejme ji kolem zad a přitáhne si ji k sobě+ To si nechám pro sebe, aby se mi splnilo +usměje se na ni tajemně+

[Wenai Lafayette]

+usměje se+ No jistě. Tys mě taky zaujal, to musím přiznat. Takový nedočkavý obdivovatel umění. +zasměje se, sedne si vedle něj a zapálí si novou sigaretu, když ta stará přišla vniveč, přimnouří oči a vyfoukne kouř a koutlem ona se na něj podívá+ No tak dobře, nech si svoje tajemství. +řekne s úsměvem a podá mu cigaretu+