Galeries Lafayette

[Amyas Crale]

Jsem upřímně rád, že jsem tě taky zaujal +úsměv se mu rozzáří radostí+ Myslíš, že jsem hodně nedočkavý? +koukne na ni po očku a vezme si od ní cigaretu a s požitkem si potáhne+ Když tak mě sem tam brzdi, já jsem někdy jako utržený ze řetězu +ušklíbne se a pak se sehne pro její halenku, kterou z ní předtím serval, nejspíš bude i trochu roztržená. Přehodí jí ji pečlivě přes ramena, aby nenastydla, ale nezapne ji, chce se ještě chvíli kochat krásou její hrudi+ Koupím ti novou, když jsem ti ji tak bezohledně zničil. Ale v tu chvíli jsem se prostě nedokázal ovládnout +uculí se jako neviňátko a chytne ji za ruku a chvíli ji hladí po hřbetu+ Dobře... řeknu ti to své přání... i když tím riskuji, že se mi pak už nesplní +usměje se na ni+

[Wenai Lafayette]

+usměje se na něj a prohrábne mu vlasy+ Nechci tě brzdit. Líbí se mi to. Chci tě se vším všudy, Amyasi i se všemi tvými nectostmi. +nechá si přehodit tu hlanku přes záda a nakloní se k němu+ nechci novou, chci si nechat tuhle. +promne v prstech látku+ Bude to nako memento. Vzpomínka. Na to, když jsi přišel. +chvíli ho sleduje s mírným úsměvem na rtech+ Řekni. +přikývne a zvědavě se k němu nakloní+ Třeba tím právě splnění pomůžeš. +je docela zvědavá, ale pokouší se to zakrýt+

[Amyas Crale]

Se vším všudy? Hm, musím tě ale předem upozornit, že nejsem přímo vzorem dokonalého muže. Ale není to zase tak tragické... mám i kupu kladných vlastností a ty to vyváží +zasměje se laškovně a přejede jí zlehka nehty po klíční kosti a dál dolů po hrudi, do údolí mezi ňadry+ A co mi necháš na památku na dnešní významný den ty? +na rtech mu tančí uličnický úsměv+ Dokud jsem si to jen tajně přál, měl jsem pořád naději, i když nepatrnou, že se mi to může třeba jednou splnit. Bojím se ale, že když ti to teď řeknu, přijdu i o ni. Na druhou stranu alespoň budu vědět, na čem jsem. Wenai... +uhasí cigaretu a pohlédne jí do očí+ Od první chvíle se mi líbíš, ale to je u chlapa, jako jsem já, normální, nestalo se mi to poprvé. Jenže tentokrát je to něco jiného. Hlubšího. Nedokážu se tomu bránit, a vlastně ani nechci. Úplně jsi mě pobláznila +chytne ji za ruku a políbí ji něžně na konečky prstů+ Přál bych si být s tebou. Pořád. Chci tě milovat a být tebou milován +řekne tiše+ Nechtěl jsem ti to říct, abych tě neztratil úplně... nevím, jak to cítíš ty +hledí jí do očí, napjatý, jaký soud nad ním Wenai vynese+

[Wenai Lafayette]

Elsa Greerová se může jít zahrabat!

[Amyas Crale]

(to je fakt! Páni, fakt ti to sluší, jako vystřižená z detektivky od Agáty )

[Wenai Lafayette]

+zasměje se+ Nemám ráda dokonalé muže. Mám ráda ty s kupou špatných vlastností, možná proto, že pak ty moje nejsou tolik vidět. +usměje se+ Co já ti nechám? +zamyslí se a nakonec vatáhne z kapsy kalhot pouzdro na cigarety+ Tohle ti nechám, jsou na tom sice moje iniciály, ale to snad nevadí. Aby sis mohl pěstovat jednu z tvých neřestí. Líbí se mi, když muži kouří. +když jí říká svoje přání, tak se jí na obličeji vystřídá několik výrazů, nejdřív se usmívá, když jí dojde, že to asi myslí vážně, tak jí úsměv z tváře sklouzne a nahradí ho vážný, překvapený výraz, chvíli neví co říct+ Totiž... poprvé... já... Vážně? +nakonec z ní vypadne a překvapeně se na něj dívá+ Já... nevím, co na to říct, nechci říct ne... ale bojím se říct ano.

[Amyas Crale]

Snad poprvé v životě jsem opravdu rád, že mám tolik neřestí. Nikdy bych neřekl, že bych kvůli tomu mohl získat ženu, na které mi záleží +zasměje se pobaveně a vezme si od ní pouzdro. Přejede prsty po písmenech a usměje se+ Ty iniciály mi tě právě budou stále připomínat. To je ten nejvzácnější dárek, jaký jsem kdy dostal, díky +políbí ji na tvář a je z pouzdra opravdu úplně unešen+ Wenai... už jen to, že neříkáš "ne" mě naplňuje neskutečným štěstím. Dává mi to alespoň malou naději, že bys mi snad jednou mohla oplatit mé city k tobě +schoulí její ruce ve svých dlaních a zasypává je drobnými polibky+ Proč... proč se bojíš říct ano? +zeptá se tiše+ Všechno, k čemu jsem se ti teď přiznal, je pravda, přísahám. Miluji tě, Wenai, a chci být jen s tebou.

[Wenai Lafayette]

+s úsměvem se dívá jak se mu líbí její pouzdro, co mu dala, potěšilo ji, že se mi tak líbí a sleduje, aj kji chytne za ruce, chvilku mlčí, rozmýšlí, co mu říct a co ne, jak moc se před ním odhalit a má z toho obavy+ Já ti věřím Amyasi vážně. +usměje se na něj+ Ale nechci se do ničeho vrhat po hlavě i když by mi srdce třeba říkalo něco jiného. Vždycky to skončilo, no, neslavně. Dokončíš ten obraz, ano? Pak ... uvidíme.

[Amyas Crale]

+sleduje ji, jak si není jistá tím, co mu odpovědět a cítí, jak mu uvnitř jeho duše pomalu pohasíná jeho naděje. Přesto její odpověď přijme chlapsky, i když vevnitř trpí, což by se nikdy nenadál+ Jistě... chápu. Nechtěl jsem v žádném případě na tebe tlačit. Ale nestydím se za to, že jsem ti vyjevil, co k tobě cítím +ujistí ji a jeho očí prozrazují, že mluví smrtelně vážně+ Jsem každopádně alespoň rád, že mi to věříš +stáhne si ji do objetí a chvíli ji ještě pevně svírá v náručí a užívá si její blízkosti+ Jsi moje... moje královna Rusovláska +pošeptá jí ještě naposled do ucha a pak ji pustí a posadí se vedle ní+ Slíbil jsem ti, že ten obraz dokončím. A to taky udělám +zapne si košili a zastrčí si ji do kalhot+ Kdy začneme? Aby mi nezaschly barvy, jak jsem teď nemaloval +zasměje se vesele, opět plný elánu a chuti do malování+

[Wenai Lafayette]

+když ho tak vidí, jak mu tím ublížila i když kdyby lhala, tak by mu nakonec nejspíš ublížila ještě víc, ale mrzí jí to a nechce, aby byl smutný+ Amyasi... +usměje se na něj a ještě ho políbí a pohladí po tváři+ Můžeš mě mít, ovládnout mě svými štětci. +pousměje se a taky se obleče+ Klidně hned. +přikývne+ Tvoje žena mě zabije už dneska, nebo až se nebudu koukat. +uculí se+