Všude kolem

[Hannibal Lecter]

Mohla byste tu klidně provádět. +pousměje se a pozorně ji poslouchá, zatím se rozhlíží po výzdobě+ Děkuji. +přikývne, a vezme si od ní skleničku+ To je velké dědictví. +usměje se+ jaký je to pocit, pocházet z rodiny s takovou tradicí? +zeptá se zvědavě a přivoní si ke koňaku+

[Wenai Lafayette]

+jde pomalu a potichu, klouže ze stínu do stínu, ale ne že by se skrývala, dělá to tak jaksi mimovolně, skoro s elegancí, jako had. Když se ocitnou u dveří, pousměje se, protože to čekala+ Mohu? +usměje se na něj, skloní se k zámku a chvíli tam cosi kutí, pak to cvkane a dveře se otevřou a oni vstoupí do tmavé kuchyně+

[Hannibal Lecter]

+dost by ho překvapilo, kdyby bylo odemčeno, ale zkusit to musí+ Ale jistě pousměje se, a mezi rty se mu bíle zalesknou zuby. Dveře ani nezavržou, když je hladce otevřou, a tmavá místnost je tiše skryje, tak jako předtím stromy, a Hannibal za nimi dveře zase neslyšně zavře. Pak se zaposlouchá do ticha v domě, a hledá v něm náznaky kudy jít; v obýváku je zhasnuto, ale nahoře v patře se svítí, a tak se protáhnout chodbou a tiše vystoupají po schodech+

[Wenai Lafayette]

+chvili tise posloucha za dvermi a pak pomalu orevre dvere a s Hannibalem vstoupi dovnitř. Tam za stolem sedi.postarsi muz s buldocimi celistmi a zamraci se na ne+ SlecnaLafayette a pan Lectec... pokud vim tak jsem vas nezval. +zabruci+

[Hannibal Lecter]

+nechá ji vstoupit první, protože je to koneckonců její show+ Dobrý večer. +pousměje se pobaveně, přejde přes pokoj a poklidně se posadí do křesla. Nikam nespěchá, a navíc, tenhle by jim neutekl ani kdyby vážně moc chtěl.+

[Wenai Lafayette]

+přijde trochu blíž k muži a hledí na něj, klidně, rozvážně+ Víte, že jste koupil obraz, který jsem chtěla? +pousměje se a muž klidně přisvědčí+ Ano, ale asi vám nezbývali finance... Měla jste se lépe připravit slečno. +usměje se na ni nepěkně+ Ale já jsem připravena dost. +zašeptá ona a v očích se jí vblýskne+

[Hannibal Lecter]

+opře se v křesle a jen je mlčky pozoruje, s tím svým vědoucným úsměvem znepokojivý intenzity+ ts... takhle se mluví s dámou? +zvedne lehce obočí, ale jinak se do toho zatím nezapojuje, a vychutnává si svoji neobvyklou roli pozorovatele+

[Wenai Lafayette]

+usměje se na Hannibala, než se zase otočí k onomu muži+ Jistě jste slyel o hraběti z Perexu. +pousměje se+ On mi taky nechtěl prodat obraz... Myslím, že my bychom se domluvit mohli. Ovšem ta druhá možnost... +pokrčí rameny+ Mi také vyhovuje.

[Hannibal Lecter]

+úsměv jí líně opětuje a oči se mu zalesknou, když se dívá, jak se chlápkovi v očích promítne nejdřív zmatení a nejistota, a pak, když přiřadí jméno k příběhu, pomalu taky strach, a potom vztek, a sám cítí, jak mu žilami proběhne něco podobného vzrušení, tohle bude ještě zábavné+

[Wenai Lafayette]

+chlápek jí začne vyhrožovat a vymluvat se a pak zase vyhrožovat, zkusí někomu zavolat, ale nejde mu to a to ona dobře ví a poslouchá ho pět minut, pak deset a pak si povzdechne+ Takže vás asi nepřemluvím, že? +pousměje se+ Nu... to nevadí. +vytáhne pomalu nůž+