Jacobova ložnice

[Styx Lupin]

Takže proto sis vybral k únosu loď... abych ti neutekla? +uculí se a nakloní se přes zábradlí a koukne do hloubky pod sebou+ Opravdu by se mi moc nechtělo skočit tam. Ale proč bych to dělala... zase tak bezbranná nejsem... +sjede pohledem jeho silné paže a obří postavu, proti kterým by neměla šanci, nebýt čarodějkou+ ...a taky jsem zvědavá na to, co bys dělal své bezbranné oběti +pousměje se tajemně+ Jaké požaduješ výkupné? +zadívá se, kam ukazuje+ To je souhvězdí Blíženců. Vážně tě to zajímá? +pak mu pohlédne dlouze do očí+ Nelze být chladnou... ani vzdálenou v této situaci +oplatí mu drobnou dlaní pohlazení po tváři+

[Jacob Downly]

Přesně proto. +usměje se na ni+ Navíc je to příhodně dramatické. Neskákej. +stáhne ji zpátky k sobě+ Voda je hluboká a studená jak led. +pousměje se na ni+ Chci tebe. Ne... +pousměje se zavrtí hlavou+ Ne nemyslím sex, jen být s tebou. Moci se tě dotýkat a poslouchat tě a vonět k tvým vlasům. +řekne jí podmínky výkupného a s mírným úsměvem ji jemně chytne za ruku, pohlédne jí do očí a pomalu se k ní nahne k něžnému polibku+

[Styx Lupin]

+ta černá hloubka pod ní ji trochu vyděsí a stáhne se do jeho ochranitelské náruče, když ji k sobě přitáhne+ Skočil bys za mnou, kdybych spadla? (hih, Titanic hadr:D) +sleduje ho, když si klade podmínky výkupného a pak se na něj hezky usměje+ Tak tímhle se moc ráda vykoupím +hledí mu do očí, jak se k ní sklání a na okamžik jí blýskne hlavou, jestli tohle taky bylo v těch podmínkách, ale rychle to vypustí z hlavy a pomalu zavře oči, když se jejich rty spojí v polibku+

[Jacob Downly]

+pomalu přikývne+ Skočil. Zachránil bych tě, to se neboj. +když ji líbá, tak ji jemně hladí palcem po tváři, laská její rty svými a neskutečně si to užívá, když se jejich rty oddálí, tak se na ni usměje a ty její, ještě vlhké, pohladí+

[Styx Lupin]

+ovine mu ruku kolem krku a přitiskne své rty k těm jeho a všechno to smyslné napětí, které se v ní za posledních pár hodin, co je s Jacobem, nahromadilo, přenese do polibku a v tu chvíli nemyslí na nic jiného, než na jeho horká ústa na svých rtech. Teprve když se od sebe odtrhnou, otevře oči a procitne z krásného prožitku. Provinile mu pohlédne do očí, snažíc se omluvit svůj prohřešek, který viděl jenom měsíc a hvězdy na nebi+ Nikdy bych neřekla, jak může zakázané chutnat tak nádherně sladce +usměje se na něj potměšile+

[Jacob Downly]

+pousměje se jejímu provinilému výrazu, je tak roztomilá+ Styx... +zopakuje její jméno, jako by se ani jeho nemohl nabažit+ Chtěl bych vědět, jak chutnala jablka ze stromu poznání. +pousměje se a stále je k ní tak moc blízko, že cítí vůni její kůže+ Řekni mi, co cítíš? Tedy spíš jak se máš. Jak ti je.

[Styx Lupin]

+stáhne ruku dolů z jeho krku a radši ji zaměstná žmouláním plédu+ Zakázané věci vždycky chutnají báječně a právě proto tak lidi láká zákazy porušovat +uculí se+ Je mi... +sklopí oči a vnímá své pocity, které mu šeptem sděluje+ ...nádherně. Jsem v jakémsi blaženém stavu, který nedokážu pořádně popsat. Jsem šťastná, že jsem prožila tak neskutečný zážitek. Cítím naplnění touhy, kterou jsi ve mně vyvolal... přitom cítím, že se ve mně rodí nová, ještě silnější +zachvěje se, i když ji jeho blízkost rozpaluje+ Je to asi špatné, co se stalo +pohlédne s pocitem viny nahoru do jeho očí, ale usměje se+ Jak je tobě?

[Jacob Downly]

+pousmeje se+ A je to neskutečně vzrušující. Všechny zakázané věci. +divá se na ni když mluví a nemůže se na ni vynadivat. Tolik se mu líbi tolik po ni touží až ho to uvnitř svírá+ Já? +zvedne obočí+ Já cítím že ač bych tě neskutečně chtěl tak pouhý sex by mi nestačil. Chci se s tebou milovat chci aby jsi mě ty milovala. +skousne si spodní ret+ i když to nejspíš možné není tak se obavam že s tím nic nezmuzu. Protože mě srdce drzis ty.

[Styx Lupin]

Takže tobě nejde o sex? Tedy... jenom o něj? +zadívá se mu zpříma do očí, tímto si u ní opravdu hodně šplhnul, že mu nejde jen o to vyspat se s ní, ale chce, aby ho milovala. Tím zcela prolomí její praskající ledy. Najednou si však není jistá, jestli je to dobře, nebo špatně+ Jacobe... moc se mi líbíš... imponuje mi, jak se ke mně hrozně hezky chováš. Málokterý muž dává své city a emoce najevo... což je někdy vážně škoda +poznamená mimochodem+ Jsi přesně takový muž, jakého si představuji. Dokázala bych tě milovat. Dokonce už teď mi nejsi lhostejný. Cítím k tobě něco... nevím, jak to nazvat... víc než přátelství +usměje se+ Ale jsem zadaná a miluji svého přítele.

[Jacob Downly]

+v tu chvíli, když mluví o svém příteli a o tom jak ho miluje, tak se zvedne, vevnitř cítí bolest, bolest toho, když žena, kterou miluje, miluje někoho jiného, nechce, aby ho tak viděla, odvrátí se od ní, opře se lokty o zábradlí na lodi a schová si obličej do dlaní, trochu zloměný, trochu zraněný, ale není to jeho pýcha, co ho bolí, je to jeho srdce a jeho hlas, tón jeho hlasu o tom hovoří+ Ale pořád je tu on. Je to... je to... bolí to. +zašeptá nakonec+