Pokoj pro hosty

[Locke Lamora]

+konečně mu dojde, o co tady jde a trochu se uculí+ Určitě zmasil. +přikývne vážně+ Fakt jsem měl posraný gatě. +uznale ho poplácá po rameni+ Jasně, že to s ní myslím dobře, Wenai je taky moje kamarádka. +pokrčí rameny+ A co se toho ostatního týče... +odmlčí se a vytřeští oči, když na ně Wenai promluví+ Takovou improvizovanou. +přikývne a koukne na ty dva, co se najednou tvářej, že tam vůbec nejsou+

[Victoria]

No jistěže zmasil, šlo ti to skvěle, zlato. +pohladí ho po stehně pyšně, a napjatě poslouchá, co jim Locke řekne, a pak málem dostane infarkt, když promluví Wenai+ Asi máme průser, lásko. +nakloní se k Byronovi+ Párty. +přikývne horlivě+ Ale už jsme všechno dopártovali. Tak my už půjdem. Skvělá večeře, Wenai. Všechno bylo bezva. Přijdem zas. +couvá a culí se, a táhne Byrona s sebou z palebný zóny a zavře za nima dveře+ Jak moc hnusný by bylo je tam zamknout? +uculí se na chodbě+

[Byron]

+uculí se na Vici, když ho pochválí a je na sebe náležitě hrdej+ Ahoj, Wenai! Dlouho jsme se neviděli. +vyskočí z postele jak lachtan+ Jo, dopártovali. +kývá a postupuje s Vici+ Skvělý kapustičkový souboj, vážně nezapomenutelnej. Měj se. +vypadne ze dveří a zabouchne za sebou+ Teda! To bylo o chlup. +uculí se a otočí klíčem v zámku+ Asi takhle? A teď by sme už vážně měli vypadnout.

[Wenai Lafayette]

+kouká na ty dva jak pelášej z pokoje a pak na Lockeho, je trochu nervózní, když tam s ním zůstala sama+ Co ti chtěli? +usměje se a udělá pár kroků k němu+ Vlastně jsem ti jen přišla říct, že Sansové i Brouk jsou v pohodě. Calo, no nebo možná Galdo, se říznul když dělal večeři a Galdo, nebo možná Calo se hned říznul taky, aby je od sebe nebylo poznat. +pousměje se+ Ale jinak jim vážně nic nehrozí.

[Victoria]

+jak Byron otočí klíčem v zámku, zakryje si dlaní pusu+ Ta nás zabije. +zazubí se a honem na dveře umístí jednoduchý zamykací kouzlo, jedno ze základních, takže Wenai absolutně nebude dělat potíže ho zlomit, ale bude muset vyzkoušet pár protikouzel a to už nějakej čas zabere+ Zdrháme. +uchichtne se, chytne Byrona pod křídlo a přemístí je oba domů+

[Locke Lamora]

+ani nestihne zamrkat, a zůstanou tam spolu sami, tak se usměje a pokouší se tvářit, jakože ho to vůbec neznervózňuje+ Měli nějaký doplňující dotazy ohledně mého působení zde. +uculí se+ Máš dobrý kamarády. +usměje se, tak jak on to umí+ To jsem rád, že jsou v pořádku. +oddechne si, a zazubí se nad tím o Sanzech+ Typický. +potřese hlavou pobaveně a nenápadně bloudí pohledem po jejím těle v županu+ Ty Wenai. Proč jsi mi vlastně napsala? Dooprvdy? +vypadne z něj najednou, ani sám neví jak, a kdyby mu to nebylo blbý, plácl by se přes pusu+

[Wenai Lafayette]

+najednou má nějak zpocený ruce, tak si je promne jednu v druhé a po tom jeho úsměvu se jí málem podlomí kolena+ Já je mám ráda, i když jsou občas na hlavu. +usměje se+ No, protože jsi nejlepší zloděj, kterýho znám. +odpoví, ona je to pravda, ale ne úplná+ Promiň za ty zmatky s tím šekem a tak. +rozpřáhne ruce+ Tak já půjdu. +chytne za kliku a stiskne ji+ Oni nás tu zamkli. +hlesne a málem omdlí+

[Locke Lamora]

Však jsem taky garrista Pánů Parchantů. +usměje se chlubivě, ale má pocit, že v žaludku mu těžkne balvan, protože si vážně po těch výslechách začal dělat maličký naděje+ To je dobrý. +mávne nad tím rukou, a fakt je mu to jedno, když teda ví, že mu to neudělala schválně+ Cože udělali? +užasne a začíná mít Wenainy kamarády čím dál radši + Pusť mě k tomu. +přejde ke dveřím, vytáhne z kapsy svoji sadu šperháků, něco tam kutí a během asi deseti vteřin zámek cvakne, Locke se spokojeně zazubí a vezme za kliku, která k jeho nezměrnýmu překvapení nepovolí+ No tohle bude asi spadat spíš do tvojí- +otočí se k ní a zjistí, že stojí hned za ním, což ho trochu vyvede z míry+ kompetence. +dořekne ze setrvačnosti a kouká na ni zblízka, na rty, na zrzavý kudrny, co jí poletujou kolem obličeje, na světlou kůži ve výstřihu županu, a do očí, a to napětí, co v nich vidí, ho poněkud probere a Locke udělá krok stranou, aby ji pustil k zámku+

[Wenai Lafayette]

Však kvůli tomu jsi tady ne? Kvůli tomu a nájemágovi. Je to... obchod. +řekne a strašně si přeje, aby ji vyvedl z omylu+ No fakt, zamkli nás tu. +pustí ho ke dveřím a stojí jen kousíček za ním a sleduje jeho prsty je jima přímo fascinovaná, jak jsou štíhlý a šikovný, zachvilku se jí podaří zaplašit myšlenky na jeho prsty a právě včas, protože Locke se k ní otočí+ Jo, jasně. +vytáhne hůlku+ Ehm... Alohomora. +zkusí to, ale nic moc se nestane+ Dissendium! +mávne ještě jednou hůlkou a konečně zámek klapne+ Tak. +vydechne a otevře dveře a otočí se k Lockemu+

[Locke Lamora]

+usmívá se, co nejpřirozenějc, jak to má naučený, ale žaludek se mu s každým jejím slovem propadá níž a níž+ No jasně. Je to obchod. +přikývne samozřejmě, jako by nic jinýho ani nepřipadalo v úvahu, a když se jí povede otevřít dveře, jedný jeho části se děsně uleví, že odejde a on se bude moct jít někam zabít, a ta druhá je nehorázně zklamaná, že odejde, a on se bude muset jít někam zabít+ Tak. +zvedne k ní oči a pousměje se+ Dobrou noc, Wenai. +zvedne ruku, jako by jí chtěl pohladit po tváři, ale včas se vzpamatuje a zamaskuje to tím, že se opře o futra+