Jídelna

[Locke Lamora]

+povzdychne si, a říká si, o kolik by to bylo jednodušší, kdyby nebyli tak paličatí+ Jsi v tom s náma, takže my jsme v tom s tebou. Páni Parchanti se neopouští. Když je v nebezpečí jeden, jsou v nebezpečí všichni. +řekne trochu mírnějc+ Do prdele, Wenai, nechci žádný plány, co by obsahovaly tvoji smrt. Ani fingovanou. Je to kouzelník, přijde na to. +ponoří se zase hluboko do svejch myšlenek+ Jinej plán, jinej plán. +přemejšlí a přejíždí si přitom prstem po spodním rtu+

[Wenai Lafayette]

+udělá na něj ublíženej obličej+ To říkáš jenom proto, že to nenapadlo tebe. +zahuhlá si pod vousy a snaží se nesledovat jeho prst na spodním rtu, tak se radši zase napije čaje+ Tak co? A kde je Jean? +koukne na jeho místo+

[Locke Lamora]

+přemejšlí a přemejšlí a nic kloudnýho ho nenapadá+ Co? Jean? Nevím, někam šel. Ten nám s plánem stejně moc nepomůže. +prohrábne si frustrovaně vlasy a začíná mu bejt jasný, že nic lepšího asi nevymyslí, tak začne s nechutí promejšlet ten Wenain plán, i když se mu teda vůbec nechce myslet na její smrt a už vůbec se mu nechce jí pomáhat to fingovat+ Dejme tomu, +připustí nakonec+ že bych na to přistoupil. Ty zlomíš ochrany Šedýho krále, my ho zabijem. Nájemág to zjistí, přijde tě zabít. Jak zabráníš tomu, aby se to fakt stalo, a jakým způsobem chceš předstírat mrtvolu? +zeptá se s přimhouřenýma očima+

[Wenai Lafayette]

+když slyší, že ho chce zabít, tak zvedne oči, nechápe to a moc se jí to nelíbí+ Zabít? Zopakuje po něm. Totiž... myslela jsem, že jsi zloděj. Nejsem si jistá, jestli dokážu... někoho... +podívá se na něj a byla by ráda, kdyby to pochopil, aniž by to vyslovila, pro ni není smrt obvyklá věc+ Erhm. +odkašle si+ To ještě nevím, to bude vyplívat z okolí, kde se to stane a tak. Mrtvolu musíme sehnat. Podoba nemusí být perfektní. Už mrtvou... mrtvolu...

[Locke Lamora]

Wenai, já... nejsem vrah. +řekne tiše a pokouší se najít ty správný slova, protože mu z nějakýho důvodu záleží na tom, aby to pochopila+ Jsem zloděj, lhář, podvodník, parchant a občas taky pěknej sráč, stokrát jsem smrt předstíral, ale za celou svojí kariéru Pána Parchanta jsem nikdy nikoho nezabil. +nemusí taky vědět o všem, co se stalo před Otcem Okovem, že+ Jenže... teď jsem taky garrista, a mám zodpovědnost za svůj gang. Okov mi je nechal a oni si mě zvolili, a já bych radši umřel než ohrozil na životě je. A tenhle chlap, tenhle zasranej zkurvysyn si přijde do mýho města, vyjebe se mnou jak s nejlevnější přístavní děvkou a pak mi řekne, že až už mně nebude potřebovat, zabije všechny moje Pány Parchanty, jednoho po druhým a Brouka na konec, a donutí mě se na to všechno dívat, než mi dovolí taky umřít. +cedí slova mezi zuby, kouká přímo na Wenai a v očích má hluboko zakořeněnou nenávist+ A kromě toho... +odmlčí se a sklopí oči+ Zabil Nazcu Barsavi, dceru našeho Capy, moji garristu a jedinou kamarádku, co jsem kdy mimo Pány Parchanty měl. Viděl jsem ji vyrůstat, viděl jsem ji naloženou v sudu koňskejch chcanek, ve kterým ji ten zmrd utopil, sám jsem jí dával poslední pomazání Nekalýho dohlížitele. +je poněkud pobledlej, ale v hlase má to charizmatický vemlouvavý cosi, kvůli čemu si ho Páni Parchanti zvolili garristou, oči mu ztvrdnou a dlaně má sevřený do pěstí+ Takže ano, poprosím Dobrodince o odpuštění a s chutí proženu svoje stiletto tím hovnem, co má ten šedivej parchant místo srdce, a nebude mě to mrzet. Když se mám rozhodnout, jestli zemře on nebo moji přátelé... +olízne si rty a sklopí oči+ Ty nikoho zabíjet nebudeš. Udělej svoji část a já udělám svou. +řekne poněkud temně+ Mrtvolu seženeme. +řekne po chvilce už zase normálním tónem a v hlavě už spřádá plán, jak na to+

[Wenai Lafayette]

Dobře. +přikývne+ Tak dobře. +poslouchá jeho vysvětlení a během toho se jí v hlavě zrodí příšernej plán, tedy spíš šílenej, ale sama si ho odsouhlasí, protože zejména Locke o tom vědět nesmí+ Locke, to mě moc mrzí. Vím, jak jste si byli blízcí. +nejradši by ho objala, ale naštěstí je mezi nima stůl+ Ještě to budeme muset doladit. Teď když mě omluvíš. +zvedne se+ Se půjdu projet. Musím si urovnat myšlenky. Neboj se, nebude to trvat dlouho. O pomstu nepřijdeš.

[Locke Lamora]

+přikývne+ Ještě dva dny, pak už se s Jeanem vážně musíme vrátit. Taky o tom budu přemýšlet, a večer se sejdem a doladíme to. +souhlasí a začíná mít fakt pocit, že by to mohlo dopadnout dobře, když Wenai odejde, tak si vezme na cestu koblihu a jde najít Jeana+

[Wenai Lafayette]

Dobře. +přikývne+ Dva dny, počítám s tím. +bez trapného vejrání na jeho Lockeovskou maličkost odejde+

[Byron]

No jo ale stejně si to budu celou dobu představovat. +zazubi se na ni a přitáhne ji k sobě a oplati ji pořádně její polibky+ Taky se těším kocko. +usměje se na ni když dojdou do jídelny kde se už pomalu mění snídaně na oběd+ Tak co si dáme? trochu slaniny... A brokolicovej nakyp. A vajíčka. +hned si to všechno nakládá a i když v jeho pojetí znamená trochu slaniny horu na talíři+ Tak už ses rozhodla kde to uděláme? U tebe? +koukne na ni tazave+

[Victoria]

Tak já tě nechám před obřadem kouknout, ať nemáš z toho stresu vředy. +zazubí se a sedne si naproti němu ke stolu, a za základ svýho oběda si vezme misku těch malejch marshmallownů, co se dávají do horký čokolády, akorát že zamíchanejch s nutellou, pár plátků slaniny a opečený žampiony, a prokládá to zelenýma fazolkama a m&mskama, a všechno zalívá spoustou kafe+ No, myslela jsem. +přikývne s plnou pusou+ Není to žádná extra romantika ani nic luxusního, ale líbí se mi tam, a můžem to tam zdemolovat bez následků. +usměje se+ Já bych chtěla, abys tam byl taky doma +koukne na něj+