Pokoj vlevo nahoře

[Jean Tannen]

Doprdele. +hýkne a poněkud se opře o Lockeho rameno+ Ta mi strčila jazyk až do žaludku. +zasípe a posadí se a s vděčností přijme od Wenai panáka a najednou ho do sebe naklopí+ No, apoň že tak. Eh... To je silný. +koukne na skleničku a postaví ji zpátky na stůl+ Už jsem v pohodě. +přikývne+

[Locke Lamora]

No jo, tahle holka umí líbat. +zazubí se, poplácá ho po zádech, a po Wenainých slovech se mu očividně uleví a taky si naleje panáka+ Poslouchej Wenai... jak ta tvoje magie funguje? Můžeš někomu třeba změnit podobu? +zajímá se a očividně má něco za lubem+

[Wenai Lafayette]

+svýho panáka upíjí pomalu+ No... to můžu. Existují na to sice ještě lektvary, ale magií to taky jde. Ale po lektvarech nezůstává skoro žádná magická stopa. +pokýve hlavou+ Co máš v plánu? +zeptá se ho zvědavě+

[Locke Lamora]

No až se vypořádáme s Šedým králem a ten Nájemág zjistí, že jsi taky kouzelnice a přijde tě zabít, změníš moji podobu, abych vypadal jako ty. On půjde po mně, jakože mě zabije, až až si bude myslet, že jseš mrtvá, odejde zpátky do tý prdele, odkud je. +vysvětluje a přechází přitom po pokoji+ To vyjde, já jsem dělal mrtvýho tolikrát, že si to ani Třináctej nepamatuje. +a hlavně přitom bude Wenai mimo hlavní palebnou linii, což ovšem nedodá+

[Wenai Lafayette]

Jo, protože kdyby se něco posralo, tak se z tama magicky přemístíš pryč. +kouká na něj a cítí jak v ní kypí vztek, nejdřív jí to zakáže a pak to chce udělat sám+ Ne! +řekne trochu víc ráznějc, než měla původně v plánu+ A vůbec, ty se nedokážeš chovat jako ženská. +zamračí se na něj+

[Locke Lamora]

Neposere se to. +řekne mírně+ a kdyby jo, můžeš mi dát nějakou kouzelnou přenášecí věc. +pokrčí rameny+ Cože? Mám předstírat, že ho chci zničit, ne že se s ním chci kurva zasnoubit! +zvedne obočí, a zamlčí, že první věc ve Wenaině těle by se pravděpodobně šel vysprchovat. + Nechci, abys proti němu šla sama bez krytí. Je to nebezpečný. +zamračí se+

[Jean Tannen]

+koukne na něj+ Locke, ona není sama. Ona má magii. +nachvilku se zarazí, když si na to vzpomene+ Umí.... umí... +poněkud se oklepe+ Nepodceňuj ji. +zakončí to tak+ Já vím, že umíš zahrát kde co, ale ženskou jsi ještě nezkoušel. A navíc - jak ji chceš krýt, jak chceš kohokoliv krýt, proti Sokolníkovi.

[Wenai Lafayette]

Neposere se to? To je jako tvoje námitka? Kolikrát se to prosím tě už ,,neposralo"? +udělá nad tím slovem ve vzduchu uvozovky+ Co kdyby jsi mě nechal dělat práci na kterou jsi mě najal a přestal mi do toho taky jednou kecat? +je už dost nepříjemná+ Já to zvládnu, jestli chceš ukázku mích schopností, tak stačí říct. Nejsem žádnej pouťovej čaroděj se třpytkama.

[Locke Lamora]

Nemáš ty bejt náhodou na mojí straně? +koukne konsternovaně na Jeana+ Právě že se to posralo tisíckrát! Co budem dělat, když se to posere a ty tam s ním zůstaneš sama? A já nemám jedinou možnost, jak ti pomoct. Tak promiň, že mi záleží na tom, abys neumřela. +odsekne, a je naštvanej na Jeana, že mu vůbec nepomáhá, na Wenai, že je tak paličatá, a nejvíc na sebe, že i když se na něj vzteká a dští síru, stejně by ji furt nejradši přirazil ke zdi a vrazil jazyk do krku+ Dělej jak myslíš. +pokrčí rezignovaně rameny+

[Wenai Lafayette]

Jak, jestli tam s ním zůstanu sama? Jasně, že s ním budu sama, chceš s ním být snad sám ty? Ovládnul Jeana a s tebou to bude stejně snadný. +zamává rukama+ I já bych to mohla udělat a co bys zmohl? Nic, Lamoro. +osvětlí mu to hnedka+ Budu. +přikývne+ Kdy odjíždíme?