Remusova pracovna - soukromé konzultace

[Alexis]

Otec by chtěl mít ze mně druhou madam Prýtovou, ale mne k jeho velkému zklamání bylinkářství nikdy moc nelákalo +pokrčí rameny+ Díky za radu, budu si to pamatovat, až budu jednou učit. Akromantuli? Tak těm dveřím se budu zdaleka vyhýbat +zasměje se+ Jo, kdysi jste ho učil. Jmenuje se Neville Longbottom , jestli si na něj ještě pamatujete +kouká na Remuse, jak tam pokládá pastičky na hrabáky+ Myslíte si, že neprokouknou, že je to past? Hrabáci jsou prý hrozně vychytralí +a pak už jen zírá, jak se cosi podobné krtkovi nápadně nenápadně příkrádá k hromádce mincí a než stačí zamrkat, Remus drží tvora za kožíšek a jemně, skoro až láskyplně, mu otvírá tlamičku. Alexis ho fascinovaně sleduje a chvíli jí trvá, než konečně přiskočí a podle Remusovych instrukcí nalije zvířeti do krku lektvar+ Není to zase tak těžké +konstatuje s úsměvem, když takhle spolu nakrmí pár hrabáků+ Můžu to taky zkusit? +podaří se jí jednoho odchytit, ale když se mu pokusí aplikovat lektvar, hrabák ji rafne do prstu+ Auu! +zaječí a upustí tvora na zem a vyděšeně kouká, jak jí valí z prstu krev+

[Remus]

S očekáváním rodičů bývá vždycky kříž. +usměje se souhlasně a zadoufá, že sám bude lepší rodič+ To uděláte dobře, k Mungovi bychom to už asi nestihli. +zavtipkuje trochu+ Skutečně? +překvapí ho to+ Nevilla si samozřejmě pamatuji, jeho kouzlo na zahánění bubáků bylo výjimečné. +uculí se potutelně+ Pozdravujte ho ode mě. +poznamená+ Ale také jsou velice lakomí... +podotkne a bedlivě hrabáka sleduje, drží mu tlamu a dává si dobrý pozor na zuby+ No prosím, ale buďte... +opatrná už nedodá, když se mu tam rozkrvácí. Pohledem rychle zkontroluje hrabáka, jestli mu ten pád nic neudělal+ Vycouvejte pomalu z výběhu, pach krve je zneklidňuje. +instruuje ji a jde za ní ven+ Dám vám na to dezinfekci, pojďte. +pousměje se+ Takových drobných kousanců tu schytáte víc než dost, naštěstí hrabáci nejsou jedovatí. +usměje se na ni, a z lékárničky vytáhne dezinfekční lektvar a obvaz+ Zahojím vám to kouzlem, ale nejdřív musím ránu vyčistit.

[Alexis]

Ano, říkal mi o tom. Jeho bubákem byl prý jistý profesor Snape. Taky legenda +zasměje se pobaveně+ Budu ho od vás pozdravovat, určitě bude nadšený. Učí v Bradavicích bylinkářství +kdyby to náhodou Remus nevěděl;)+ Cože… od kdy hmyzožravce dráždí krev? +couvá ke dveřím a drží si na prstu kapesníček+ Taky vás už tady někdy něco pokousalo? +vyzvídá a sleduje, jak jí Remus ošetřuje prst, no spíš u toho sleduje jeho+ Vy jste hrozně šikovný, pane Lupine. Vůbec mě to od vás nebolí. Máte úžasně dovedné prsty +složí mu kompliment, když jí ovazuje ránu+ Vy se určitě vyznáte úplně ve všem, mám pravdu? +zadívá se mu zvědavě do tváře+

[Remus]

To ano, Snape byl legenda už když jsme byli mladí. +zasměje se, teď už žádnou hořkost necítí+ Tak Neville učí v Bradavicích? +usměje s překvapeně+ To mě těší, že našel své poslání. Jeho rodiče by určitě byli moc pyšní. +pokýve s úsměvem+ Ne že by dostali chuť nás sežrat, ale znervózní je to. Jsou velice chytří, dobře vědí, že za vůní krve obvykle přijde predátor, a na toho oni rozhodně čekat nechtějí. +uculí se, přelije jí ranku lektvarem a pak zašeptá kouzlo, aby se zacelila+ tak, už je to dobré. +konstatuje a pak se musí zasmát+ to tedy určitě nevyznám. +zavrtí hlavou pobaveně+ Jen rozumím svojí práci.

[Alexis]

Děkuju. Příště už si budu dávat pozor na ty vaše mazlíčky +slíbí s úculem+ Měla bych se vám nějak revanšovat za tu vaši první pomoc +prohlíží si odborně ošetřený prst+ Mohla bych vás pozvat na čaj? +tak nějak předpokládá, že Angličan čaj neodmítne+ Samozřejmě až po pracovní době +uculí se na něj+

[Remus]

Vycvičíte si instinkt. +usměje se na ni+ To nemusíte, přece bych vás nenechal krvácet... +zavrtí pobaveně hlavou+ To je od vás milé, ale po práci spěchám domů. +pousměje se+ Nerad bych, aby si mi potomci narodili beze mě. +uculí se trochu+

[Alexis]

+přes tvář se jí mihne stín zklamání, že ji odmítl, ale oklepe se, byl to první neohrabaný pokus poznat ho blíž, určitě bude mít ještě spoustu příležitostí+ To nevadí, tak to vyjde příště +usměje se na něj+ Vaši potomci? +vykulí překvapeně oči+ To jsem netušila... +první věc, kterou o něm neví, jelikož tohle zatím neví vůbec nikdo (kromě Marcuse, Vanessy a Amona pochopitelně:))+

[Remus]

Je to tak. +pousměje se, v téhle fázi už to snad nevadí, že to vykecal + Narodí se už každým týdnem. +dodá+ Dvojčata se rodí dříve, takže je se ženou čekáme už velmi brzy. +vysvětlí+ Ale nebojte se, svou práci na vás proto přehazovat nebudu. +slíbí jí pobaveně+

[Alexis]

+v pohodě, stejně to už brzy praskne;)+ Och, vy čekáte rodinu… tak to gratuluji +poznamená sice trochu překvapeně, ale pro mladou holku jako ona dítě rozhodně není žádný handicap+ Vy budete dvojnásobný otec? Tak to si budete chodit do práce odpočinout +usměje se potměšile, že už ví, jak na něj a do konce šichty si pak prohlíží knihy a encyklopedie a co chvíli po očku kouká na svého šéfa. Druhý den ráno, když Remus přijde do kanceláře, čeká ho na stole voňavá horká káva se smetanou a čerstvé koblihy+ Dobré ráno, pane Lupine. Připravila jsem vám snídani. Nevím, jestli se doma stíháte nasnídat. Koblihy jsou ještě teplé, naproti z pekařství +upraví si roztržitě výstřih, který má dnes mnohem hlubší než včera +

[Remus]

Děkuji, moc se těšíme. +usměje se zdvořile+ Bude to náročné, to jistě ano. +připustí se smíchem, a když ráno přijde do kanceláře, překvapí ho, že už tam někdo je, je zvyklý na tu svoji samotu+ Dobré ráno, Alexis. Jste tu brzy. +pousměje se a odloží si věci na stůl+ Jste milá, děkuji, ale sotva jsem dosnídal. +usměje se, kávy se ale napije, té není nikdy dost+ Po obědě jako když je najdeme. +pousměje se a podá jí ochranný plášť+ Dopoledne musíme nakrmit a vyčistit výběh pro třaskavce, určitě byste nechtěla, aby se vám šaty umazaly mrvou. +vysvětlí a nehne brvou+ A do oběda musíme sesbírat vypadlá pírka Zlatonosek a Zmíráčků, přijdou je vykoupit z apatyky. +osvětlí jí program na příštích pár hodin+