Kanclík

[Rebecca Altamirano]

+zavede je do kanclu a hned zamíří k baru+ Něco k pití? +nabídne a sama si vezme další flašku, tentokrát skotské. Ukáže na kožená křesla+ Jako doma. +pokusí se o úsměv, ale je to jen pokus. Sama se usadí s lahví do "šéfovského" za stolem a zamyšleně si pohrává s lahví, protože ani za zlatý prase nedokáže přijít na to, jak ty novinky oznámit. Zvlášť proto, že při každém pokusu vyslovit Vishousovo jméno se jí bolestivě stáhne hrdlo...+

[Syriana Spinnel]

*Vůbec, ale vůbec se ji tohle nelíbí. Neco se děsně kurevsky posralo, stačí jí jediný pohled na B. A je jí jasný, že je upírka hodně v hajzlu.* čau Nate * rozloučí se s nim a v roky naučeném gestu si dá cigaretu mezi rty a zapálí si. Když se pak zdekuje i Payne, začíná mít docela obavy. Nakrčí obočí, vyfoukne kouř a když jsou tam sami, konečně se zeptá. Nechce na ni nijak tlačit, ale trpělivost vážně nepatří mezi její silné stránky, a navic tahle zkunděná atmosféra drásá nervy. *
Becs, *přejde k ní blíž a sedne sj na kraj jejího stolu. Víc ani neříká, doufá že se rozmluví sama*

[Rebecca Altamirano]

+proč to je tak kurevsky těžký? Proč má pocit, že když to řekne nahlas, teprve se to stane skutečností. Jako naschvál se jí vybavují různé okamžiky a každá z těch vzpomínek je jako bodnutí nožem. Vzhlédne k Syr a tak tiše, že téměř není slyšet, konečně vysloví ta tři nejhorší slova, která si v tuhle chvíli umí představit+ Vishous je mrtvý...

[Gabriel]

+sleduje Beccu a kam až sahá jeho paměť, nevybavuje si, že by někdy vypadala takhle v hajzlu. A když konečně řekne, co se stalo, je to trochu jako kopanec do břicha okovanou botou. Jak krucinál může být ten polobožskej parchant mrtvej?! To přece není možný...pohledem zachytí Syrianin pohled, krátce kývne, pomalu se zvedne, tiše vyjde na chodbu a zavře za sebou dveře. Prostě má pocit, že u tohodle ho Syr fakt nepotřebuje+

[Syriana Spinnel]

*Wait what!!!!???? Asi musela špatně slyšet protože to přece..... jak sakra může umřít polobůh? Vždyť takový parchanti žijí věčně, a Vishous byl extra parchant!!!* jak, jako.... *nechápavě se diva na B. A najednou ji zdrtí, když vidí svou bff jak s tim bojuje. Oči se jí zaplní slzami. Mrkne na Gabriela který se dekuje na chodbu a když jsou samy, přejde k upírce a dlouze silně ji obejme.* je mi to moc líto *zachraptí, a kdyby mohla tak toho namistrovaného polobižského parchanta zabije sama, za to že se nechal zabít! *

[Rebecca Altamirano]

+kdyby to nebylo tak kurevsky na hovno, asi by se tomu jejímu výrazu zasmála. Kdyby tak mohla říct, "apríl"..ale nemůže, protože to je prostě zasraná skutečnost+ Byl to...Omega. +potřese hlavou a zavře oči, víc říct nedokáže, nemůže o tom mluvit. Vděčně ji obejme, flašku Jacka pořád v ruce a konečně začne brečet. Žádnou úlevu jí to ale nepřináší, protože se s tím prostě odmítá smířit. Ví, že kdyby se objevila sebemenší možnost, aby ho mohla přivést zpátky, udělá to, ať už by to stálo cokoliv. Když se po pár minutách trochu uklidní, otře si oči a konečně si nalije panáka a nalije i Syr.+ Děkuju. +zašeptá a zadívá se na ni. A přidá na vrch i tu druhou jobovku.+ A Charlie se vrátil. +a ani teď, když vyslovuje jeho jméno, neví, co vlastně cítí. Nejspíš nic, protože je tak otupělá bolestí, že nic jiného momentálně ani cítit nedokáže. A dost možná už to nedokáže nikdy+

[Syriana Spinnel]

*držela by ji klidně celou věčnost, kdyby to k něčemu bylo. Ale zřejmě by to nepomohlo. * jak... jak to zvlada Payne? *zeptá se a kopne do sebe panáčka, no vzápětí jí málem zaskočí. * Co-že????? *to je dneska nějaký den blbých vtipů? Vstane a začne přecházet po kanclu, je z toho úplně na větvi. * no tak tomu říkám zmrtvýchvstání. *zabručí a v náhlém popudu, dojde ke dveřím na chodbu, kde čeká G.* slyšel jsi to? *koukne na něj, i kdyz odpověď zná * najdi ho, prosím, a nedovol mu zase zmizet. *rychle ho políbí a vrátí se za Beccy.* to jenteda pěkně zkurvenej den. *konečně si sedne do křesla naproti.* chceš mi o tom povědět, nebo chceš jen pít,?

[Rebecca Altamirano]

Tak nic moc, brala ho jako tátu...+zase se jí sevře hrdlo, ale během chvilky se sebere+ ...a má Deana. On jí pomůže. +zrovna v podstatě uznala, že Deanovi věří a asi si to ani neuvědomila+ Jo. To teda je. Doslova vyjebanej. +povzdechne si+ Bydlí v hotelu...+zavolá za ním, aby mu usnadnila práci+ No...já nevím. +potřese hlavou, ale nalije jim. Chvilku je zticha, jen zírá do stolu, ale cítí, že něco už říct musí. Nemůže to dusit v sobě, protože ví, že by ji to časem zabilo+ Bylo to...strašně náhlý. Nečekaný. Šlo o běžnou likvidaci hnízda bezduchých. Když už to vypadalo, že je po všem, objevil se Omega. +odmlčí se a zhluboka se nadechne+ Všichni už jsme toho měli dost, Rhage byl zpátky v lidský podobě, takže byl ze hry. Polda taky, protože jich zase vysál strašně moc. +kousne se do rtu+ JM vezl domů Qhuinna a Phuryho,protože byli zranění a nemohli se odhmotnit, takže jsem tam zůstala jen já, V. a Zsadist. A to bylo prostě kurevsky málo. +zavrtí hlavou+ Ani vlastně nevím, co se stalo. +trochu ztěžka polkne+ Zkoušela jsem ho uzdravit, ale Omegova zasraná magie tu moji nějak rušila. Nevím proč, ale už když jsem ho potkala tady, dokázal rozbít moje zastírací kouzlo. +mluví rychleji, jakoby se potřebovala sama před sebou ospravedlnit, ale ví, že to nezabere. A že si to bude do nejdelší smrti vyčítat.+ Prostě to nešlo...+zašeptá a zadívá se na ni, v očích zoufalství, ale poprvé i vztek. Na sebe, že selhala právě tehdy, ale i neurčitý vztek, který ještě nevěděla kam směřovat. I když několik žhavých úponků už zalétlo jedním určitým směrem a to k osobě, která to přece mohla změnit, která tu moc určitě měla, ale přesto neudělala pro záchranu svého syna vůbec nic. Stiskne rty a najednou praští sklenkou o stůl ta prudce, až se silné sklo rozpadne na několik kusů.+ Ta zasraná čubka neudělala vůbec nic! +zařve je v tom veškerý vztek, bolest, frustrace, nahromaděná od toho hroznýho dne+ Nehnula pro něj prstem, když byl malý děcko a vysrala se na něj i když umíral! Co je to kurva za matku? +popadne láhev a mrští s ní proti zdi, kde se rozletí na stovky střepů. Pak klesne na zem a rukama si vjede do vlasů, jakoby si je chtěla vyškubat. Už nebrečí, tahle fáze byla zjevně dost krátká a teď přišla fáze vzteku+

[Gabriel]

+opírá se na chodbě o stěnu a slyší velmi dobře všechno podstatné. Slyší Syr, jak jde ke dveřím a jenom přikývne+ Jo. +políbí ji zpátky a ještě zaslechne B. jak za ním volá, kde Charlie je. Aspoň že tak. Běhat po městě a snažit se ho "vyčmuchat" se mu zrovna teď fakt nechce. Vyjde z obchodu a zamíří přímo do hotelu+

[Syriana Spinnel]

Jo, já vím... +polkne trochu ztěžka.+ Dean je fajn kluk +přikývne a oběma jim dolije. Pak už jenom tiše poslouchá. No tak to mě poser na holý záda.+ B. doufám, že víš že to nebyla tvoje chyba. +Není to otázka, ale oznámení a sakra, přece si nebude vyčítat něco, co nemohla nijak ovlivnit. Rozmlácení flašky s chlastem s ní ani neotřese. No výborně, zdá se, že se začínáme někam posouvat.+ Fajn, takže aspoň víme, komu můžeme nakopat prdel. Co? Vypadá to, že to byla matinka pěkně k hovnu. +Zavrčí, a ano opravdu zavrčela.+ Takže co kdybychom ji +pokrčí rameny+ navštívily a pokecaly si jako holky? +vlastně už dlouho nebyla v nějaké fakt pořádné akci, řešila jenom běžné výzvy ve směčce, ale nakopat prdel bohyni.....+