Zákulisí

[Aubrey]

Tak oblíbila?*zasměje se zubatě, skoro jako žralok:D*hm...rytířka s pořádnou šavlí se zastává zatraceného tvora...to je zvrhlé...*zamyslí se* ale líbí se mi to...co? Už?...*načumne jí přes rameno, jak je o dost vyšší než ona, tak má pěkný přehled* konečně mě z té idylky přestanou bolet zuby...*šeptne jí v podstatě do ucha - adrenalin, Aubrey za krkem:D*

(obrázky v PM)

[Rebecca Altamirano]

+obrátí oči k nebi, vprosbě o pomoc.+ Já věděla, že ti to nemám říkat. +zakroutí hlavou a povzdechne si, jakože co nadělá:D+ Rytířka? A ještě s šavlí? +pozvedne obočí a ušklíbne se.+ Tak to je zatraceně zvrhlý. +Přikývne souhlasně a jak jí tak zašeptá do ouška, sjede jí po páteři ne zcela nepříjemný rampouch.+ Nemluv o zubech, když mi visíš skoro na zádech. +utrousí trochu sevřeným hlasem a šťouchne ho loktem do žeber a z toho náhle úzkého prostoru obratně vyklouzne. sedne si na opěradlo jednoho gauče a pozoruje ho přivřenýma očima, trochu jakoby ho viděla poprvé.+

(huh, no to teda sakra adrenalin, hihi )

[Aubrey]

*šiš, k nebi ne, ještě zas nějaký přiletí a bude vymalováno..* To víš...to mám z toho středověku-au...*sykne, jak ho dloubne do žeber*heh...až se na tebe skutečně pověsím, tak to bude jiné kafe...*pokýve hlavou, opře se o stěnu a opětuje ji naprosto nehybně a nic neříkajícně pohled, za kterým může být cokoliv a taky nic*

[Jason]

*dojde zpátky, ještě se protahuje* uf...tak mám čas...co -to...*zarazí se, jak vidí ty dva na sebe zírat* ehm...*prohrábne si vlasy, jak neví co by, Aubrey protočí oči, sjede si ho taky pohledem, že si umí vybrat moment* pff...*oddfrkne si Jason jen na Aubreyho výraz a naschvál si dojde k Beccy na gauč, kde se usadí tak, aby se jí kouskem těla dotýkal, paci čmuchy musí být a provokace od Jasona tuplem*

[Rebecca Altamirano]

Tak teď nevím, jestli to mám brát jako výhružku, nebo jako..slib...+zamyšleně si poklepe prstem na rty.+ Což je dost problém, protože se na to nemůžu patřičně připravit, že. +povzdechne si bezradně, ale v očích jí zablýskne. A jak tam na ni začne bezvýrazně hledět, znovu se zamračí. Vydrží to chvíli, protože i na ni je to poněkud nervydrásající.+ Tohle je fakt hrozný, ten váš mramorový výraz a to ještě přeháním, i z tváře mramorový sochy bych toho vyčetla víc. +zaxichtí se na něj a pokusí se napodobit mramor taky, ale výsledek žádný, moc mladá a moc lidská:D+ Ach jo, život prostě není fér. +zatváří se absolutně zoufale. Jak dojde Jason a zaraženě na ně koukne, pokrčí rameny, že ona nic.+ On si začal. +píchne prstem k Aubreymu a uculí se nevinně.+ Ale vypadá to tam dobře..to ještě bude něco...+kývne k podiu, odkud až sem proniká něco z Asherových hrátek s mocí.+

[Jason]

*zakloní hlavu, takže ji na předloktí zašimrají jeho vlasy* jo začal? To by mu bylo podobné...*souhlasí ochotně, rád, že je "skovaný" u Beccy*hm hm...to bude...právě totiž nastupuju...*přikývne s úšklebkem, vstane, porovná si bederní roušku na bocích a proběhne kolem Aubreyho jak blesk na podium*

[Aubrey]

*nakloní hlavu na stranu a sleduje upřeně její prst na rtech, pak upře čokoládové oči do jejích*hm..co obojí?*navrhne a v očích mu na okamžik zajiskří, tím víc, čím se rozčiluje nad mramorovým "xichtem"* to přijde...pár staletí, pár mrtvých, pár ...víc...litrů krve...a tak.*poznamená* ty ščeně jedno...*přimhouří na Jasona oči a jak kolem něj prosviští, cvakne na prázdno zuby výhružně* no jsem zvědav, co se bude dít teď...*šmíruje pro změnu, kdo kde sedí v publiku a tipuje si soukromě...vzadu zblejskne něco nebo někoho, z čeho mu po tváři přelétne na okamžik prchavý úsměv* dneska to bude vydařený večer...*poznamená si* pokud opravdu nezkamením do nástupu...*otočí se zas ne Beccy a protáhne se, pak si poupraví košili, nakonec dojde ke gauči se usadí se vedle Beccy, nohy natažené před sebou, skřížené v kotnících, hlavu si opře zátylkem o gauč a kouká do stropu*

[Rebecca Altamirano]

Tak se dobře bav, vlčku. +houkne za ním a uculí se, jak kolem Aubreyho proběhne+ Hmm, obojí? Takže výhružný slib? +našpulí rty a po spodním si promyšleně přejede prstem.+ Docela...zajímavá představa. +pozoruje ho s nepatrným úsměvem na rtech+ Pff, těch mrtvých už na kontě taky pár...mám. +zatváří se dotčeně.+ Až takový nevinný upíří bejby nejsem. +všimne si toho jeho prchavého úsměvu a vsadila by krk, že by uhodla, koho tam viděl. Pobaveně se uculí a koukne na něj+ Fanynka, viď? Zas donesla dobroty...viděla jsem to. +rýpne si s úsměvem a zároveň přidá informaci, která by ho mohla potěšit. Jak se tam pak usadí vedle ní, neodolá aby po jeho těle nepřejela pohledem, když se tam tak vystavuje. pak se nakloní nad něj, takže mu zblízka a zvrchu, jak sedí na opěradle, zírá do očí.+ Země volá Aubreyho...+a co nejrychleji ucukne, kdyby se rozhodl předat velení zlému Aubreymu.+

[Aubrey]

Ano...zajímavé by to mohlo být...*přisadí si všeříkajícně* upíří bejby...*chvíli to zpracovává, pak se musí začít smát* to je dost dobrý, vezmu-li v potaz naši poslední akci..*pochechtává se* hm..možná je...a možná přinesla...a pokud ano, tak zuby pryč, * otočí na okamžik hlavu na opěradle, takže na ni kouká šikmo nahoru* bejby.*dodá s kamennou tváří a zase se zadívá do stropu, dobře si vědom, že ho pozoruje, ovšem to, že se nad něj po chvíli nakloní, to nečeká, takže po jejím prohlášení se mu rozšíří panenky v první vteřině překvapením, v druhé po ní bleskově hrábne a i když není a nikdy nebude Vyšším upírem, staletí mu daly dost rychlosti, takže ji chytne za paže a přitáhne si ji důrazně zase k sobě* a copak Země Aubreymu chce?*drží ji nad sebou, ale překvapivě jemně a dívá se na ni těma dokonale čokoládovýma očima hezky zblízka*

[Jean-Claude]

*zatímco v sále vybírají dobrovolnice, jde si pomalu na druhou stranu podia, aby trochu přikořenil Asherovu práci a jak míjí gauč, tak zabrzdí v půlce kroku, mrkne* že bych to dneska přehnal s ardeur?*zamyslí se sám nad sebou:D* jako bych tady nebyl, děti...*zapřede* ale ne že prošvihneš výstup *píchne ještě prstem do vzduchu k Aubreymu výhružně a jde dál dozadu za jeviště*