Střešní byt - pokoj Payne

[Dean]

+převalí si to v hlavě a přemejšlí, jak moc tomu věří, a pak pokrčí rameny+ Sorry ale mám trochu problím věřit, že by vyhazovala do vzduchu drogový doupata jen proto, že drogy jsou špatný. U ohořelejch těl už nikdo žádný kousance nenajde. +ušklíbne se+ Ty si vážně myslíš, že lidi, co prodávají drogy si zaslouží... takhle umřít? +zadívá se na ni+ protože mně to zní trochu jako poprava. +posadí se na postel a myšlenkou vypne televizi+ Jasně, vypadá to podobně, jako to jsme udělali my, ale... +vzpomene si jak spolu šli po tom gangu, co oddělal jeho mámu+ řek bych, že to je něco trochu jinýho. +pokrčí rameny a chvilku kouká na svoje boty+ Já vím, že někdy je potřeba zabít. +dodá, aby si nemyslela, že je měkkej+ ale... +nechá větu nedokončenou, a fakt má chuť na cigaretu+

[Payne]

+aha. takže hodně proti srsti. V duchu přemítá, co všechno mu o těch jejích soukromých výletech může říct a usoudí, že spíš nic než moc. Navíc toho sama moc neví, jenom tuší, že ten její problém s "horším já" řešila s Vishousovou pomocí. A že když teď nemůže, musí si pomoct sama a jinak. Chápe, že s ní má Dean problém, že má hluboko zakořeněný problém s tím, čím je, ale to neznamená, že už nemá těch věčných útoků na ni až po krk. Pustí ho a o krok ustoupí a založí si ruce na hrudi, v poněkud výmluvný manifestaci obranný zdi+ Vím, že jim nevysála ani kapku krve, protože tohle nedělá už desítky let. +zavrčí a probodne ho pohledem+ Jednak nikdy nemíchá práci a jídlo a za druhé, když opravdu nemusí, což znamená, že by byla zcela na pokraji smrti, nepije lidskou krev. Myslím jako, že by šla a někomu prokousla krk na ulici. Nebo v klubu. +zasměje se, ale nezní to vůbec šťastně+ Ty zásoby do skleniček nepočítám. +očividně má definici lidství o dost jinak nastavenou:D+ Deane...+potřese hlavou a prohrábne si vlasy a na chvíli se otočí zády; sice je mladší, ale v některých chvílích si proti němu připadá přímo prastará. Když se otočí zpátky, má v očích tvrdý a nelítostný pohled, ale přesto je těsně za ním i zranitelnost+ ...myslíš, že drogový doupě znamená jen drogy? Kde jsou drogy, jsou obchodníci s "bílým masem", jak tady tomu říkáte a je to fakt výstižný. A za takovým množstvím drog, o kterým tam psali, bude nejspíš celá organizace, mafie. Takže ptáš se mě, jestli si zasloužili umřít takhle? Jo. Zasloužili. A dost možná i hůř. +poví mu tvrdě a je vidět, že myslí vážně každý slovo. Tím, jak je naštvaná a celkově rozhozená, je zase mnohem silněji poznat její přízvuk+ A taky mám jednu otázku. Nepřišlo ti, že na to, že šlo jen o obyčejný lidi...+naznačí uvozovky+, měla těch zranění docela dost? +nechce mu říkat přímo, že si většinu z nich nejspíš nechala udělat víceméně záměrně, ale ví, že se nad tím určitě aspoň zamyslí+

[Dean]

+Jakmile si založí ruce na hrudi, sklesle si povzdechne, protože je mu jasný, že se pohádají. Matně ho napadně, že dostane pěknej sprdunk od Jadea, protože za hodinu si rozhodně vyčistit hlavu nezvládne. Parádní.+ Já věřím tomu, že má nějaký pravidla. +přikývne+ Nevěřím tomu, že to má stoprocentně pod kontrolou. +pokrčí rameny+ Taky mám věci, o kterejch si myslím, že bych je nikdy neudělal, ale kdybych... měl fakt velkej vztek, kdyby třeba někdo ublížil tobě... nevím, co bych udělal. +Nebo spíš ví, moc dobře, a tak radši uhne pohledem+ Viděla jsi to na vlastní oči stejně jako já. +připomene jí ten večer ve Skotsku+ Ale o to nejde, kdybych si myslel, že žere lidi na potkání, těžko bych tu zůstal přes noc. Taky dokážu vidět, že v ní něco lidskýho pořád je. Jestli tvrdíš, že je nesežrala, já ti to věřím. +přikývne+ A věřím i tomu, že se nevinný lidi snaží nezabíjet. Kdyby to tak nebylo, těžko by se dožila tak vysokýho věku. +dodá se stopama nehumornýho humoru, a podívá se jí do očí+ Já vím, že ty v tom vidíš mezidruhovej rasismus, ale já si prostě myslím, že není dobrej člověk. A to nemá nic společnýho s tím, co je. Je v ní něco... +chvilku hledá slova, ale nemůže je najít+ něco temnýho, a to nevychází z toho, že je upír. Je to něco jinýho, Payne. +zamumlá, evidentně si Jí už všimnul, jen to nedokáže uchopit + A fakt doufám, že máš pravdu v tom, jak moc jí věříš. +poznamená, protože v její úsudek vkládá fakt velkou důvěru+ Ale to je tvoje věc. +pokrčí rameny, může ho to štvát jak chce, ale rozhodnutí za ni dělat nemůže+ Na okamžik vychladne, když se na něj tak podívá, protože ví, jak osobně se jí tohle téma dotýká+ Promiň, nechci ti připomínat... no, tohle všechno. +natáhne k ní ruku, aby vzal do dlaní ty její+ A nechci se s tebou hádat. Jen si nemyslím, že vzít něčí život je takhle jednoduchý. +dodá+ Jo, to mě zarazilo. +přikývne, protože přesně těch zranění si včera v noci všiml+ Možná jich tam prostě bylo moc? +napadne ho jako první+

[Payne]

+dívá se na něj a hrozně moc se nechce hádat, obzvlášť ne dnes, po tom včerejšku,teď po ránu...A víceméně s ním i souhlasí, protože sama cítí u Beccy takové zvláštní, neustálé napětí, přesto z ní ale nikdy neměla strach.+ Ve Skotsku to byl extrémní případ. +zavrčí zase, ale už v tom není ta studená odměřenost+ Ale jsem si jistá, že to bylo to, co to spustilo. Ani já to nemůžu popřít, protože nikdy před tím jsem ji takovou neviděla. +přizná tiše, ale pak se zarazí+ Vlastně jednou. Když jsem ji viděla úplně poprvé. +dodá a zvedne k němu oči a když k ní natáhne ruku, chytí se ho a ani nad tím nemusí přemýšlet+ To nevadí. Jednou...jednou o tom budu muset mluvit. +povzdechne si; netěší se na to, ale ví, že to tak je. Na to, že vzít život není tak jednoduchý, neřekne nic, protože pro ni to jednoduchý je.+ Jo, možná. +přikývne, protože by vlastně sama chtěla radši věřit tomu, tam bylo špatňáků prostě trochu moc, místo možnosti, že potřebuje bolest, aby zvládala sama sebe. Nebo část sebe. Znovu se k němu přitiskne pevněji a obejme ho kolem pasu, tvář si položí na jeho hruď a poslouchá pravidelný, silný tlukot jeho srdce. Pak si vybaví tu větu o tom, že neví, co by udělal, kdyby jí někdo ublížil a usměje se. Je to úžasný pocit, mít někoho, komu na ní tolik záleží. A možná až teď naplno pochopí, jak moc sama si asi teď připadá Becca+ Dokud dokáže milovat, navzdory všemu, co zažila, je v ní pořád lidského víc než dost. +řekne po chvíli tak tiše, až to vypadá spíš jako myšlenka, omylem vyslovená nahlas+

[Dean]

+to co cítí Dean není vysloveně strach, spíš taková neustálá instinktivní ostražitost v přítomnosti predátora, kterou v sobě pořád nedokáže úplně vypnout, i kdyby se snažil. Pravda je, že když se včera přemístila do té chodby, ve chvíli, kdy si uvědomil, že je to ona, se začala uvolňovat, až do chvíle, než vstoupila do světla a on uviděl všechnu tu krev. Každopádně ale - i když trochu nejasně - vnímá rozpor mezi tím, že je Payinina Beccy, a pak tahle Rebecca, a i když nevěří, že mezi nimi prostě přepíná, má pocit, že nejsou totéž. Nebo v to aspoň hodně doufá+ Jo, to bylo teda dost extrémní. +uchechtne se skoro, a pak se na ni pousměje+ Jo, jednou možná, ale... ne teď, a ne takhle. +zavrtí hlavou, a ani na chvilku nezaváhá a přitiskne si ji k sobě, nenápadně si schová obličej do jejích vlasů a jen chvilku vdechuje její vůni a snaží se nemyslet na to, že by nebyla+ Hm. +zváží to, a snaží se o tom fakt nezaujatě přemýšlet+ To je asi pravda. +přikývne nakonec+ Jsem rád, že se o těhlech věcech dokážeme bavit. +řekne ještě, a poprvé si uvědomí, že mají možná na některý životní postoje trochu odlišnej názor. Ale rozhodně mu to nezabrání ji milovat nejvíc, jak dovede+ Ty máš ale jinou teorii, co? O těch ranách. +zamumlá jí do vlasů, protože to na ní pozná, že se jí něco honí v hlavě+

[Payne]

Extrémní bylo to, co to způsobilo. +zahučí ještě trochu, ale spíš jen tak aby se neřeklo+ Hmm, já taky. +souhlsí tiše s tím, že o tom můžou mluvit. Přesto má ale pocit, že jednou se přece jen vyhrotí o trochu víc a nepovede se jim už z toho tak obratně vybruslit. Nicméně ale doufá, že to ještě dlouho nenastane+ Jo, to mám. +přikývne a vzhlédne k němu, aby mu viděla do očí a přemítá, jestli se o tuhle teorii může podělit+ Možná si je nechala udělat schválně. Přinejmenším některé...+řekne nakonec a když to řekne nahlas, má najednou pocit, že tím Beccu nějak zradila.+ Ale to je nejspíš blbost...+snaží se to zahrát do autu, i když to zní trochu zoufale i jí samotný+

[Dean]

mám pocit, že celý naše životy sou extrémní. +pousměje se, a trochu ulehčeně si vydechne, že to ohladili, ale není si jistej, jestli se to zase někdy nevynoří. Protože v jádru takhle debata není jenom o Becce. Dívá se jí do očí a nenaléhá, ví, že musí počkat, až se o to s ním podělí sama. Chvilku mlčí a jen se na ni dívá, a pak natáhne ruku a nechá si skrz prsty proklouznout pramen jejích vlasů, aby získal čas na odpověď+ Když jsem ještě chodil do školy, ve třídě se mnou byl kluk, jmenoval se Kyle. Řezal se žiletkou, tady. +přejede jí prsty jemně po vnitřní straně předloktí+ Říkal, že si... zaslouží bolest. Že bolest zahání tu, co cítí uvnitř. +palcem jí přejede přes kůstky v zápěstí v pohlazení+ A... v mojí skupině je chlap, co chodí do nějaký underground skupiny, něco jako lowcost klub rváčů. +ušklíbne se+ Všichni to vědí, a tolerujou to, protože ho to udržuje v mentální rovnováze. Přišel o celou rodinu, a jednou za čas se jde nechat zmydlit. A pak je v klidu. Kluci si myslí, že... má v sobě nějakej pocit viny, nebo něco. +pokrčí nejistě rameny, a záblesk viny zahlídne i v jejích očích, a tak se poněkud impulzivně rozhodne vyrovnat skóre+ Jade to dělá naopak.+vyhrkne, a trochu zrudne+ Totiž, když trénujeme... někdy vidím záblesky... věcí v jeho hlavě. Jen nedůležitý věci, ale... +zakoktá se trochu+ ubližuje jim. Teda oni s tím souhlasí. +dodá rychle, je mu jasný, že munici proti Jadeovi ona nepotřebuje+ Jako... při tom. +vykulí výmluvně oči, má pocit, že ona mu prozradila něco o Beccy, a on by měl dát něco na oplátku+ Lidi jsou divný. +pokrčí nejistě rameny, a už nedodá, že Kyle se asi půl roku po tom, co Dean odešel ze školy, jednou pořezal moc, a už to nerozchodil. A napadne ho, že něco takovýho by se mohlo stát i upírce. No super, takže ještě aby se bál, aby se udržela naživu. Včera jí sice řekl, že by se měla snažit neumřít, ale myslel to tak, že by se neměla připlést do něčeho, co jí přeroste přes hlavu. Ani na chvilku ho sakra nenapadlo, že by mohla chtít umřít dobrovolně. To by pro Payne snad bylo ještě horší+

[Payne]

Jo, tak to máš pravdu. +ušklíbne se, ale koutek jí trochu cukne. Poslouchá ho a když jí začne docházet, co tím asi myslí, trochu se zamračí a kousne se do rtu. A ač jí to přijde převážně neuvěřitelný, částečně, někde hluboko v sobě to asi chápe. A chtě nechtě si musí přiznat, že má Dean možná pravdu. Že tohle je způsob, kterým Becca krotí Ji. Ale když řekne, že Jade to dělá naopak, trhne sebou a otevře pusu, jakoby chtěla něco říct, ale nedostane ze sebe ani slovo. Snaží se to nějak vstřebat, to že se někdo nechá zmlátit, ok. I to řezání sebe sama, dejme tomu. Ale tohle...to je pro ni nepředstavitelný, nepochopitelný. Souhlasí s tím? Jak by s tím někdo mohl souhlasit? Potřese hlavou, protože tohle je momentálně trochu moc.+ To je asi trochu moc divný i na mě...+zhluboka se nadechne, vydechne a prohrábne si vlasy. A nejspíš se pokusí tuhle konkrétní vědomost zasunout někam do podvědomí a zabývat se jí hlouběji bude někdy jindy. Nebo možná nikdy. Někde vzadu hlodá velice znepokojující hlásek, který jakoby jí našeptával, ať se nad tím zamyslí víc, ale nekompromisně ho zadusí a vzhlédne k Deanovi, s trochu nejistým úsměvem+ V kolik musíš být doma? Mohla bych ti připravit něco k snídani. +nabídne a zamíří do kuchyně. Tak nějak cítí, že potřebuje něco dělat a už se dost těší, až se půjde zničit do doja.+

[Dean]

Jen chci říct, že... chápu, že lidi potřebujou různý věci k tomu, aby... se srovnali s životem. Ale nemyslím si, že u toho musí někdo umírat. +pokrčí rameny+ Jestli... +řekně váhavě+ jestli to musí dělat, aby pak byla v pohodě, když je s tebou doma, tak... +potřese hlavou, protože to nechce dokončit, ale smysl je jasnej. Její život je pro něj cennější+ Vážně to dělají dobrovolně! +vyhrkne, když vidí její reakci, připisuje ji tomu, že si myslí, že Jade někoho znásilňuje. A i když je to divnej pavouk, nějak je mu proti srsti, aby si tohle myslela+Jo, nemusíme o tom mluvit. +přikývne, nechce, aby vypadala takhle nejistě a zaraženě+ No... už bych měl jít. +pousměje se omluvně+ Ale napíšu ti, až skončíme? +navrhne+

[Payne]

Jo, to je pravda. +přikývne, protože s tím se víceméně dokáže ztotožnit+ Já vím, jak jsi to myslel. +usměje se+ Chápu to. A zároveň nechápu. Zrovna v tomhle...+zavrtí hlavou, protože to nedokáže vysvětlit, ne dokud mu neřekne o všem, co zažila v Hammě a na to zatím pořád není úplně připravená+ Jasně, půjdu s tebou dolů. +přikývne a i když se jí strašně nechce loučit, chápe to. Však i ona musí něco dělat. Nejdřív do tělocvičny a až se vrátí Becca má pro ni určitě nachystaný něco dalšího. Vejde do obýváku a na stole tam najde vzkaz od Beccy. Takže se jela nasnídat do Slastí. Což znamená, že potřebovala silnější krev, aby se zahojila všechna zranění. Když teď víc tuší, nebo spíš má víceméně jistotu proč to dělá, přijde jí, jakoby jí byla blíž, ale zároveň dál, protože ač by jí ráda pomohla, ví, že v tomhle nemůže. Provede ho všema zabezpečenýma dveřma a zastaví se zase u vchodu.+ Dej pak vědět, jo? +vzhlédne k němu, sevře v prstech jeho tričko a přitáhne si ho k sobě, aby ho mohla políbit, dlouze a důkladně, až cítí, jak se jí krev znovu rozburácí v žilách. Pustí ho a trochu se nadechne a vydechne, aby se uklidnila+