Olympijský národní park - USA

[Syriana Spinnel]

území západoamerické smečky

[Syriana Spinnel]

+Přijedou na letiště, kde už zbytek týmu, kterej letí do Ameriky s Gabrielem nakládá zavazadla do obrovského Airbasu. Vezmou i ta Gabrielova a oni tak mají ještě pár chvilek. Kolem se mihne Will a podle to-do kontroluje jestli mají všechno, co potřebují. +
Miluji tě, +řekne trochu chraptivě a hluboce, dlouze a naléhavě ho políbí. Cítí jak má divně mokrý oči, ale je jí to fuk. Klidně ať si to každej vidí. Její láska odjíždí ns nepřátelský území, je jasné, že z toho není moc happy.+ Zavolej mi hned jak budete přistávat ano? +protože těch pár hodin, co bude ve vzduchu bude peklo. Pak už se jen dívá, jak nasedá do letadla a v ruce svírá klíčky od auta. Jako poslední nastupuje Will.+

Wille, +zavolá na něj v náhlém popudu.+ Dej mi na něj pozor, prosím. +spíš jako rozkaz to byla zoufalá prosba.+

[Gabriel]

+přímoúměrně s tím, jak se blíží odlet, klesá i jeho nálada a společenskost na kritické hodnoty. Ani ti, co jedou s ním to nebudou mít vůbec jednoduchý. Vlastně to bude doslova očistec. Skloní se k ní, zvedne si ji na sebe a políbí ji tak, že prudérnější povahy by se nejspíš pohoršeně utekly vyzpovídat do nejbližšího kostela.+ A já tebe...+zašeptá jí do rtů a opře se čelem o její+ Netušíš, s jakou chutí bych se na to celý vykašlal. Co je nám do nich?! Nic jim nedlužíme. To spíš oni mně. Nám. +zavrčí temně a stiskne rty do tvrdé linky. Zhluboka se nadechne a s jejíí vůní jakoby do sebe dostal i trochu klidu.+ Zavolám, slibuju. +přikývne po tom, a když ji pouští na zem, nechá ji po sobě doslova stéct. Ještě ji krátce políbí a pak se rychle otočí a nastoupí do letadla. Protože nevěří sám sobě, že by to dokázal nakonec udělat, kdyby se na ni ještě chvíli díval. Projde beze slova a jediného pohledu kolem Willa. Ten ještě pohlédne na Syr, když na něj zavolá, neřekne nic, ale jen lehce nakloní hlavu na pravou stranu a odhalí linii hrdla. Pak se slabě pouměje a zavře dveře. Během pár minut se letadlo rozjede po runwayi, motory se rozeřvou a nakonec se hladce odlepí od země a vzlétne+

[Syriana Spinnel]

+Dívá se, jak nastupuje do letadla jako ztělesnění pekla. Celý jeho postoj je napjatý a vůbec nezavídí našim vlkům, kteří jdou s nimi. Willův tichý slib ji trochu uklidní, ale přesto když si zapaluje cigaretu, třepe se jí ruka. Letadlo nakonec odroluje a Syr má v břiše podivnej, tvrdej uzel. Těch pár dní bude zatraceně hnusných. Setře si z očí slzy a pípnutím otevře dveře Beast. Zběsile, hodna přímo toho jména auta se rozjede domů.+

Let do Washingtonu probíhá klidně, bez závažnějších turbulencí, nebo nějakých jiných problémů. I letušky chodí kolem pana Lupei skoro po špičkách. Po x hodinách letu konečně oznámí kapitán letadla, že budou přistávat, a ať se všichni pasažéři připoutají.

+Na letišti čeká přistavená limuzína, ve které sedí Raven a Lorelei. Devin stojí venku, teplý vzduch mu pohrává s černomodrými prameny vlasů a sleduje přirolující letadlo. Ruce založené na hrudníku, oči přimhouřené. Vážně doufá, že všechno klapne, tu panaceu opravdu potřebujou.+

[Gabriel]

+zachmuřeně zírá z okna, jak přistávají a krajina pod nimi získává stále více detailů. Za jiných okolností by ho krása tohodle místa určitě nenechala chladným, ale teď to ani nevnímá. Je akorát čím dál víc naštvaný, že ho do téhle situace vmanipulovali. Zasraná politika. Pomyslí si za těch několik hodin nejmíň posté. Když letadlo zastaví, s povzdechem si vezme svoji tašku a vystoupí. Will a jeho ostatní vlci jdou za ním, Will půl kroku za ním, coby Beta, ostatní podle svého místa ve smečce. Je jim to tak přirozené, že o tom ani nemusí přemýšlet. Dojde k Devinovi a zadívá se mu do očí. Je to několik vteřin, kdy se oba beze slova dívají jeden druhému do očí, jakoby se znovu vytyčovaly hranice a stavěly nové základy pro jejich jednání, které byly při posledním setkání zcela zbořeny. Nakonec zvedne ruku a natáhne ji k němu.+ Devine...+řekne jenon a bez pohnutí čeká, jak druhý alfa zareaguje+

[Smečka]

DEVIN:
+Slunce se mu opírá do zad když sleduje, jak Gabriel vystupuje s dominancí sobě vlastní. Obklopuje ho jako nenápadný parfém. Chvilku má nutkání... Jen zatřepe hlavou, nenápadně, okem nepostřehnutelně. Pět... napočítá jeho doprovod. To je vskutku smělé rozhodnutí, ale pravděpodobně nechal většinu lidí doma, aby ochránili jeho... tu ženskou. Čelist mu ztvrdne jen lehce. Nechce se stavět negativně, ale ani nebude předstírat, že jsou přáteli. Tohle je obchodní jednání, můžou spolu minimálně vycházet jako obchodní partneři, kteří mají jasně rozdané karty.+ Gabrieli, +odpoví mu pevně, bez jakýchkoliv známek lsti, či podřízenosti. Prostě dva sobě téměř rovní...+ Vítej ve Washingtonu. Mé jídlo je tvé. Má kořist je tvá... +přikývne při formálním pozdravu.+ Děkuji ti, že jsi přijel. +Jo, myslí to upřímně. Byl to sice nápad Raven, ale předložená fakta přebyla veškerý jeho pochybovačný názor. Tu panaceu opravdu potřebují.+

[Gabriel]

+ostražitě ho pozoruje, výraz neutrální a snaží se číst v jeho tváři, ale s indiány je prostě kříž. Ty jejich vznešené, jako z mramoru vytesané, bezvýrazné tváře. No nic.+ Díky, vážíme si tvé pohostinnosti. +přikývne jen, ale pak si úšklebek odpustit nemůže+ Děkovný dopis pošli Syrianě. Z nás dvou je lepší politik rozhodně ona. +konstatuje sarkasticky; nic dalšího už radši neřekne a místo toho kývne na své lidi. Naskládají se tam do aut, páč do jednoho se určitě všichni nevejdou:D. Auta se rozjedou a on vyšle k nebesům asi stodevadesátoušestou modlitbu, aby tahle fraška už konečně skončila+

[Smečka]

DEVIN:
To bych nejspíš měl +ušklíbne se a dá mu přednost k nastoupení do auta.+
R: Gabrieli... +usměje se přívětivě, jako by snad ani neměli mezi sebou žádnou při.+
L: +Zvedne ty své obří řasy a podívá se na něj svým pohledem a jen se pousměje. To je takový kus chlapa! Jediný voný místo je samozřejmě vedle ní... kousek se posune a udělá mu prostor.+ Jak se daří tvé družce? +zeptá se diplomaticky a jemně se usměje. Jo jo, nevinnost sama.+
Cestou to trochu háže, když najedou do divočejší části parku, až nakonec zaparkují před obrovským srubem, uprostřed lesů. Vlastně je to jakoby několik srubů dohromady, ne toliko nepodobné domu, ve kterém žije Gabriel.

D: Určitě jsi po cestě unavený, Lorelei, kvítku, ukaž našemu hostovi jeho příbytek. +Podívá se na slunce... poledne.+ v šest hodin tebe i tvůj doprovod rádi přivítáme na večeři v hlavním domě. Někoho pro vás pošlu.

Vzduch je cítit teplem, lesem a čerstvostí. A klidem. I když tam někde na pozadí toho všeho je něco, co nelze hned automaticky zaznamenat. Totiž to, že někteří členové smečky žijí ve strachu. Z čeho ten strach ale pramení, je otázkou.

[Gabriel]

+nemůže říct, že je překvapený, když uvidí v autě i Raven a Lorelei. Čelist mu viditelně ztuhne a oči zledovatí, když se podívá na Raven. Po několik úderů srdce na ni zírá, než bezeslova pohlédne na Lor. Neví, jestli měla s útokem na Syr něco společného, ale být milý jeho povinnost rozhodně není. Zdvořilost bude stačit. Sedne si vedle ní a hodlá je prostě ignorovat. No zdá se, že to mu nebude dopřáno. Po tom jejím zdánlivě nevinném dotazu mu ztuhnou ramena. Místo ale aby se podíval na Lor, upře tvrdý pohled na její matku+ Já nezapomínám, Raven. Jsem tady jen kvůli obchodu a jednat budu jenom s Devinem. +poví jí tiše+ Ve svým vlastním zájmu se mi nepleť do cesty. Ideálně mi vůbec nechoď na oči. +poradí jí mrazivě a po zbytek cesty už neřekne ani slovo a ani na jednu z nich se nepodívá+

+když konečně dojedou na místo, s úlevou vystoupí a rozhlédne se. Je to opravdu krásné místo. Nadechne se křišťálově čistého vzduchu, no pak se trochu zarazí a stáhne obočí. Něco se mu tam nezdá, je to takový neurčitý pocit něčeho zkaženého, zlého. Zatím ale nedokáže odhadnout, co to může být. Nechá to zatím být a podívá se na Devina+ Díky. +přikývne jenom a následuje Lor, kterou pověřil, aby ho zavedla do pokoje. Radost z toho nemá, ale pořád lepší než Raven...+

[Smečka]

RAVEN:
+Přimhouří lehce oči a vystrčí bojovně bradu, ale neřekne nic. Jen sevře rty v tenké pevné lince. Dívá se z okénka. Ale všimla si, že ta nevraživost je výhradně zaměřená přímo proti ní, ne proti Lorelei. Jeden koutek se jí zvedne v nepatrném pousmání. A tím to pro ni zatím končí.+

DEVIN:
+Takže to bylo rychlé. Netrvalo to ani dvě minuty, než si vjeli do vlasů. Odkašle si.+ My jsme také nezapomněli +spraží Raven pohledem.+ Raven se našich jednání účastnit nebude... +prudké zvednutí hlavy a pohled jeho ženy dává znát, že o tom neměla tušení.+ Nebude, a bude se účastnit pouze večeří. +přikývne, a dá tak Gabrielovi tichý slib, že mu půjde co nejvíc z očí.+

LORELEI:
Jistě, +usměje se na svého otce, nikdy jí nepřestane říkat tak, jak když byla malá holčička.+ Tudy... +a svižně vyjde po prošlapané stezce k jednomu z menších srubů.+ V lednici máš všechno, co bys mohl potřebovat, též v koupelně a +otočí se k němu, než otevře dveře, je skoro stejně vysoká a tak nemá problém se mu dívat do očí.+ kdybys něco, +odmlčí se na vteřinku+, cokoliv potřeboval, dej mi vědět. +Vejde do srubu, je zařízený moc hezky, tradiční indiánské prvky jsou v něm všude, koberečky, sošky....+ Zbytek tvé smečky tu bude s tebou, ale pokud by ti to vadilo, +sjede ho pohledem+ můžeme je ubytovat i jinde... +zastaví se pohledem na kroužku na jeho prsty a na chvíli ji to naprosto vykolejí. On se sakra oženil!!!+ No... uvidíme se při večeři. +řekne mu, když se zase dostane z šoku. Věnuje mu jeden z blýskavých úsměvů a vyjde ven.+