Rajasthan, India

[Jade]

+přimhouří oči, někde v nich varovně zablýskne, ale pro teď mají jiný starosti, a to především deana a jeho malej problém, přistoupí k němu a zadívá se klukovi do očí, a ten zmatek a bolest v nich mu pár vrásek nadělá. Ale to budou řešit až později, až doma. Teprve teď si dovolí věřit, že to vážně skončí, dneska, tady a teď. neřekne nic, protože i když on a Seth měli dost nevyřízenejch účtů, tahle chvíle je Beccy. Zná tenhle pocit víc než dobře, ten moment, kdy se člověk konečně pomstí, a tuší, že to asi nebude takovej pocit, kterej by čekala, ale nepřerušuje ji, položí deanovi ruku na rameno, a tuší, že podobný prázdno se asi rozprostřelo i v něm. Dívá se, jak se Becca napřáhne, a jediným máchnutím to ukončí, Sethova hlava se zakutálí někam do rohu, a je pryč, nebe se neotevřelo, ohňostroj nevybuchnul. Prostě je jen o zmrda míň, a to co napáchal, se tím nijak neulehčí. Podívá se upírce do dlaně a rty mu zvlní úšklebek, jo, tohle si s Deanem kdysi předsevzali. To jsou ale zasraně dlouhý zuby. Jeden vtiskne klukovi do dlaně, zasloužil si ho, zvládnul to. Za jakou cenu, to se teprve uvidí+ Nenecháš si žádnej na památku? +protáhne s úšklebkem směrem k Beccy, a na chvilku má pocit, i přes to všechno, co dneska viděl, že mez nimi proběhne náznak tichýho porozumění. ze Setha si odebere jen několik ampulí krve, zbytek nepotřebuje+ Souhlas. +přikývne, radši se stoprocentně ujistí, že je ten sráč fakt bradou vzhůru. Nebo spíš... bradou dvacet metrů od těla. V kostech se mu znovu ozve únavu z celý noci, sevře špičák v ruce, a schová ho do kapsy. Když zvedne oči nahoru, k obloze, která je vidět dírou po stropu, uvidí, že dnešní noc bledne+

+Dean zůstane klečet tak jak je, ruce složené do klína, sleduje Beccy počínání a trochu zoufale hledá ten pocit, kterej by měl přijít, to zadostiučinění, radost, pocit naplnění. možná i štěstí? Ale nic z toho se neobjeví. Jen klouby na rukou a všechny drobný zranění a oděrky mu přichází k sobě, rozlámaný tělo dává vědět, že takhle teda ne, a uvnitř... tam se radši neodvažuje podívat, protože tam číhají mitchovi oči, a ještě za nimi propast lamie. Překvapeně zvedne oči k jadeovi a uvidí v jeho pohledu něco jako... znepokojení? náznak lítosti? Ví, že to zvládnul, ale... úspěch by snad měl chutnat jinak. Připadá si jen tak akorát jako kdyby na něj všechno padlo a on deset let nespal. Lhostejně sleduje Sethovu kutálející se hlavu, ale když se podívá na špičák ve svý dlani, něco v něm, v jeho břiše, slabě zadoutná. Chytne se té jiskry, a hodlá se jí v příštích dnech držet. Protože je to aspoň něco+

[Lestat]

Jo, to asi změnilo...+ušklíbne se a když řekne "pár let", trochu zamrká. No, pořád lepší než století+ Zkratkou? +koukne na ni trochu nechápavě, ale když vidí, jak si ometá rameno, navíc dost poznamenaný rameno, v první chvíli ucukne, jakoby se o ni mohl spálit+ Zbláznila ses?! Zrovna jsi řekla že jsem byl několik let pohřbený zaživa a vycucnul jsem do sucha dva svý příbuzný! Jestli to přeženu...! +zarazí se, když mu strčí ruku skoro až pod nos a tomu už prostě odolat nedokáže. Protože nikdy nebyl svatej. Ve chvíli, kdy se její krev dotkne jeho rtů a on polkne, prožene se mu žilami jako požár. Ví, že by měl přestat, ale nedokáže to, nechce to. Takže je opravdu moc dobře, když ho od sebe dokáže odtrhnout sama. Tak jo. Jestli se předtím cítil dobře, tak teď má pocit, že by mohl celej tenhle podělanej palác přenýst na jakýkoliv libovolný místo. Pak si ale všimne Syr.+ Krucinál! Promiň, nechtěl jsem...+skloní se k ní a prostě ji zvedne do náruče+ Říkal jsem ti, že to je blbej nápad...+poví jí vyčítavě+ V každým případě to zabralo. Nenudily jste se...+pousměje se jedním koutkem.+ Tak mě naviguj. Moc se tady totiž neorientuju. +ušklíbne se a zamíří chodbou směrem, kterým mu sdělí+

[Rebecca Altamirano]

Ne díky. Vzpomínat v dobrém určitě nebudu. A ideálně ani ve zlém. +ušklíbne se podobně a ten okamžik zaznamená, nedokáže to ale patřičně ocenit, protože pořád má před očima spíš tu chvíli, jak se na ni díval po tom, co ze Setha pila. Pohledem se ještě zastaví na Deanovi a stiskne trochu rty. Tohle není dobrý, vůbec není. Přijde jí to jako velká špatná, ale nepovažuje za dobrý nápad se k němu teď přibližovat, takže se jen otočí a vrátí se do kouta pro zkrvavenou hlavu. Pak přejde k torzu a zlehka nad ním přejede rukou, vzápětí pod ní vyskočí plameny a během pár vteřin je tam jen hromádka prachu, kterou rozfouká vlhký vítr, prohánějící se sutinami. Vzhlédne k nebi prosvítajícímu troskami a v tu chvíli jí něco dojde. Jeden vedlejší účinek, na který totiž úplně zapomněla. Na okamžik zadrží dech a pak zamíří zpátky na nádvoří. A intenzivně zadoufá, že zbytek jejich týmu je v pořádku. Momentálně má ale její veškerou pozornost oranžová záře, stoupající nad okrajem džungle; sleduje jak se paprsky rozlévají po zemi, pozlacují každý centimetr, kterého se dotknou. Potlačí instinktivní touhu ucuknout, když dosáhnou až k ní a pak, poprvé po téměř dvou staletích znovu pocítí, jaké to je, když slunce opravdu hřeje, ale jeho dotek nezpůsobuje ani to nejmenší pálení. Zakloní hlavu a nastaví tomu teplu tvář. A pak si uvědomí, že v ruce pořád za vlasy drží Sethovu useknutou hlavu. Koutky jí zacukají, ale kašle na to. Je prostě dramaqueen a lepší už to nebude.+

[Syriana Spinnel]

Možná časem přijdeš na to, že mám jenom geniální nápady, +protočí oči nad jeho upejpavostí. Která ovšem trvá jen chvilku.+ Dobrý, dobrý... +vydechne unaveně.+ jen toho bylo dneska dost, ale... +loupne po něm pohledem, vypadá totiž jak naspeedovanej+. Slibovaný účinek se dostavil. Vlkodlačí krev doporučuje 9 z 10 upírů +uculí se a když ji zvedne do náručí vůbec neprotestuje. Což je jasnej náznak toho, jak moc je v hajzlu. Pak ho naviguje, kudy se dostat až k těm třem a půl, co jsou nahoře. A prvotní pohled teda stojí za všechny prachy. Rebecca, se Sethovou hlavou v ruce, uprostřed nádvoří plného mrtvejch upírů, slunce plížící se jí ke špičkám nohou... počkat, slunce? Syr projede hrůza až do morku kostí a zavrtí se v Lestatově náručí, jako by odtamtud chtěla utéct, rozběhnout se... Ale to už je Beccy zalitá sluncem celá, a nevypadá že by začala hořet. Co to kurva má znamenat? Syr jen vykuleně kouká, když Lestat dojde až k nim všem.+ Actually já zachránila jeho... +prohodí jen, aby bylo jasno a pokrčí rameny, jak jen to jde. Ale na zem se nehrne, protože ji opravdu bolí uplně všechno. Lektvary pomalu vyprchali a Lestat to ještě chvilku vydrží, a navíc, je trochu jistota, že ho takhle pravděpodobně nikdo nesejme. A tím nikdo myslí Jadea nebo Deana, kteří na ně koukají jako by Syrianě vyrostla druhá hlava. Beccy, když se otočí, je řekněme to narovinu, krapítko v šoku.+

[Jade]

+vstane od sethova těla, lahvičky si schová, a jen z první dobrý sleduje, jak jeho tělo hoří. Vytáhne z kapsy cigaretu, připálí si od toho ohně, a dechne do plic trochu nikotinu. Jako by s tím popelem odlítalo všechno, co se tu noc událo, a z východu přichází slunce. Nejspíš se nestačí divit, co tam, kde ještě včera stál palác plnej temnoty, dneska odhalí. Střelí pohledem po deanovi; sedí u zdi a opírá se o ni, oči má zavřený, a vypadá, že potřebuje panáka. Když udělá krok, píchne ho v zádech, přívěsek už brzo začne selhávat. Ucítí na zádech studenej pot. Lehce rozhrábne Sethův popel botou, zvedne ze země svoji pistoli a zastrčí ji do pouzdra. A pak se zadívá na upírku, která tam jen tak stojí a sleduje sluneční paprsky, blíží se k ní kurva rychle. Pomalu vyfoukne trochu kouře a přimhouř oči, přistoupí k ní zezadu, a skloní se k jejímu uchu. Prsty se mu vyplazí na její hrdlo, jako by tam patřily odjakživa, trochu stisknou, nijak brutálně, jen dost pevně na to, aby to cítila+ I could really fuck you senseless right now... right here. +protáhne tiše, jeho dech jí sklouzne po hrdle, tak zamyšleně, jako kdyby se rozhodoval, jestli ji uškrtí, nebo ještě počká+ Ale co s tebou, když koušeš. +podotkne, rty těsně u její kůže; v tom ale v chodbě uslyší kroky, někdo přelézá sutiny, a podle signálu v jeho uchu to není nikdo z týmu, takže ji pustí, vytáhne zbraň a bleskově se přesune k Deanovi, kterej už má dneska prostě dost. To by bylo Sethovi podobný, nechat tam nějakou pojistku na závěr. Rebeccu zalije slunce, a na jejich nový mininádvoří vejde... cizí týpek a vlčí slečna. Teda aspoň jeden z nich vejde určitě. Obočí mu vyjede kamsi k vlasům, dokonce i Dean otevře oči a trochu civí. Že je cizí týpek upír není nijak těžký poznat, takže Jade zbraň z ruky nepustí, a tiše vytáhne hůlku, aspoň pro jistotu. Rozhodně se ale nepodobá Sethovým poskokům, s kterýma se tu až doteď potýkali, takže jen přimhouří oči a vyčkává+

[Lestat]

O tom vůbec nepochybuju. +usměje se jedním koutkem a podle instrukcí zamíří na nádvoří. To co cestou vidí zanechá docela dojem, ovšem to, co vidí na nádvoří předčí všechny jeho představy. Jediné, co ale momentálně dokáže vnímat, je drobná postava pár metrů před nimi. Jen okrajově vnímá i muže se zbraní v ruce, ale to teď není priorita, i když by asi měl mít trochu starosti. Neujde mu, jak sebou Syr v jeho náručí škubne a pak to dojde i jemu. Slunce! Ona přece není...vykročí k ní, ale ví, že to nestihne. A navíc to ani není potřeba. Zastaví se na místě a dívá se, jak zvedne tvář ke slunci. A ví naprosto přesně, jak se cítí. Sám si ten pocit pořád pamatuje. A až potom si všimne, co celou dobu svírá v ruce. Šokovaně ztuhne a neví, jestli vůbec může věřit tomu, co vidí. Vůbec neví, co má vlastně dělat, tak tam dál stojí, se Syr v náručí, dívá se na Beccu a pro jistotu se nehýbe, protože pořád cítí, že na něj míří nejméně jedna zbraň. Potom se Becca konečně otočí a on ten šok v jejích očích vidí naprosto zřtelně. Nakloní hlavuu na stranu a pousměje se+ Zrzka říkala, že tu je nějaká super párty, kterou nemůžu propásnout. +zvedne koutek v křivém úsměvu a v očích mu pobaveně zablýskne+

[Rebecca Altamirano]

+uvědomuje si Jadea za sebou, nepohne se, ale když jí sevře krk, celá ztuhne a je v tom hodně z toho napětí, které už ji pár let z jeho přítomnosti nepřepadalo. Napjatě vyčkává, co udělá a když se jí ta slova vpijí do kůže, přesvědčí se o tom, jak hodně špatný to s ní je, protože se nepatrně uvolní a slabě se zachvěje. Pootočí trochu hlavu, takže má rty jen kousek od jeho+ Jenom trošku. A jen na přání. +vydechne tiše a zvedne koutek v náznaku úsměvu. Slyší, že se tam kolem něco děje, ale tuhle chvíli si chce vychutnat. Je to tak neskutečný pocit, to teplo, to je skutečný život. A nechápe, jak bez toho dokázala tak dlouho být. Pak zaslechne Syr a zvědavě se otočí, aby zjistila, kohože to zachránila...a zůstane naprosto v šoku. Udělá krok k nim a zase se zastaví. Pak další, pak upustí Sethovu hlavu a dojde až k nim.+ Lestate...?! Co tady...kde...jak...+připadá si jako totální idiot, ale tohle je naprostý a dokonalý šok. Sklouzne pohledem na Syr a zamračí se+ Syr, jsi v pořádku? +prohlídne si ji pozorně, to jak je bledá, modřiny prosvítající všude+ Tak jo, uděláme to jinak. Položi ji, prosím. +koukne na Lestata a znvou se pousměje+ Aspoň něco zkusím vyhojit a mezitím mi můžeš říct, kde jsi ho sakra vyhrabala. +koukne Syr do očí a pak opatrně vyšle magii na průzkum, aby zjistila rozsah jejích zranění.+ Jo a mimochodem, gratuluju, Lestate. Právě jsi zdědil impérium. +vzhlédne k němu, pak se zarazí a rozhlídne se kolem+ Nebo spíš jeho zbytky. Ale ty si poradíš. +uculí se a pokračuje v léčení a mezitím si nechá od Syr vyložit, co kde vyváděla, zatímco oni se bavili se Sethem+

[Syriana Spinnel]

Jeho... +usměje se tak neurčitě a pořád nechápe, proč zatracně Beccy stojí zalitá sluncem na tom prostranství a je naprosto v klidu. To je tak hrozně divný. Ale taky... Podívá se na ni důkladně... to bude tak skvělý, až jim to všem dojde. Dává to zcela jiný rozměr jejich možnostem.+ Noo.. +po Deanovi se vůbec nepodívá.+ Spadnul na mě sloup +protočí očima a podá to jako že udělala naprostou hloupost.+ Objevila jsem takovou děsně divnou chodbu a v ní našeho hezouna. +mrkne na Lestata stojícího vedle. Jak začne Beccy kouzlit, tak je jí hned líp.+ Takže, jsme tu skončili jo? +Posadí se a vážně doufá, že má někdo cigára, protože jinak bude protivná. Už teď se nemůže dočkat, až se přemístí domů, ale nedjřív ji ještě dá B. trochu do cajku a pak už to jenom vysvětlí Gabrielovi. Zničehonic se začne smát, protože by možná radši šla na dalšího Setha, než to vysvětlovala Gabrielovi. To bude... katastrofa.+ Prima, gratuluji ti, doufám, že tě nebudeme muset přijít dekapitovat... +Sethova hlava se v slunečním světle o nic víc nezkrásněla.+ Nevím jak vy, ale +postaví se a dívá se na Deana, kterej... sakra kterej měl jít domů, ještě před tím, než se mu stalo tohle! neví, jestli ti dva si to uvědomují ale tohle bude zatraceně problém. Nicméně ne její.+ mejdan to byl epický, ale to pití nic moc. +ušklíbne se.+ Jdu domů

[Jade]

+sleduje tam tu výměnu, a brzo shledá, že tenhle upír je nejspíš nenapadne. A přestože mrtvej upír je dobrej upír, je si poměrně jistej, že v tomhle boji by se k němu přidal tak možná Dean, a Dean... koukne na něj a udělá exekutivní rozhodnutí se na to vykašlat. Krom toho se mu začíná dost špatně dýchat, už to prostě nemůže dál odkládat. Cítí pot na čele, kůže jako by mu hořela. Dotkne se toho místa za uchem a provede rychlou kontrolu, při níž zjistí, že kromě Mitche o nikoho nepřišli, a nádvoří je víceméně vyčištěný. Je čas odsud vypadnout+ Vracíme se do safehousu. +informuje ty dvě a jejich novýho kamaráda+ Můžeš se přemístit? Otočí se na Deana a docela doufá, že jo, protože sám se na asistovaný přemístění úplně necítí. Počká, až se kluk vyhrabe na nohy, zhluboka se nadechne, a přemístí se pryč.
Dům už je nahrubo opravenej, není to tam sice o moc pěknejší než předtím, ale suť je pryč a dolní patro zase stojí. Nina si to tam vzala na povel, takže ze sálu dole je teď provizorní ošetřovna, kde se lidi navzájem dostávají z nejhoršího, a Jade pošle Deana za ní, aby si nechal vyčistit rány na krku a taky zbytek oděrek. Sám se pustí po schodech do jednoho z pokojů nahoře, v rozdrcený lopatce ho bolestivě píchne a v chodbě k pokoji se trochu zapotácí, ale dostane se až dovnitř, zavře za sebou dveře a začne se svlíkat, protože na to pak nebude energie ani čas. Stejně rychle na sebe před stůl vyskládá lektvary v tom správným množství, nějaký ty obvazy a podbný věci. Spěchá, protože teď už záleží na každým momentu, a i tak se mu celá ta záležitost prodlouží o pár pěkně hnusnejch chvil. Zapře se o stůl, aby potom neupadl, až ho přemůže vlna bolesti, pár okamžiků se odhodlává, a pak stiskne přívěsek na krku v dlani a zamumlá pár slov v cizím jazyce+

[Lestat]

+musí přiznat, že vidět Beccu takhle rozhozenou vážně stojí za to. Vlastně to stojí i za ty roky pekla, kterýma prošel. Položí Syr opatrně do písku a sleduje, jak Becca léčí. Je to tak zatraceně zvláštní, tohle zase vidět a i po takové době ho to pořád fascinuje. Pak ale doputuje do jeho mozku ta její poznámka o impériu+ Cože? Jak to myslíš? +šokovaně na ni koukne a pak na Sethovu hlavu na zemi opodál.+ No tak to pěkně děkuju...+protočí s povzdechem oči. Ale nic víc nenamítá, samozřejmě že to zvládne+ Tak díky. Budeš vládnout se mnou? +koukne na ni s vyzývavým úsměvem a v očích mu pobaveně zajiskří+ Souhlasím, taky se nemůžu dočkat, až odtud vypadnu. +rozhlídne se znechuceně kolem a krátce pohlédne na ty dva; mimoděk usoudí, že budou nejspíš nějak příbuzní (chich:D) a pak znovu na Syr a Beccu+ Vidím to na Anglii nebo Francii. Uvidíme. +přivře zamyšleně oči+ Dekapitaci bych si rád odpustil, díky. +zašklebí se na Syr a jej rád, když se pak sama zvedne a vypadá o dost líp+ Tak až se zabydlím, pošlu vám pozvánku na mejdan. +mrkne na ně, oběma vysekne dokonalou dvorskou úklonu alá francouzský šlechtic a zmizí+