Olympijský národní park - USA

[Gabriel]

WILL:
Jo, tak ani v tom jsem se moc nespletl. +potřese zachmuřeně hlavou, ale musí potlačit úsměv nad tím "naším Gabrielem".+ No, jsem si jistý, že znovu už to nebudeš muset dělat. +podívá se na ni trochu významně+

+výlet po parku mu trochu zvedne náladu, nakonec je vlk a tohle je nádherné místo. A musí uznat, že Lor dokáže být i docela milá a kupodivu si konečně odpustí i ty své věčné pokusy o flirtování a podbízení se, takže si to opravdu docela užije. Po návratu do srubu se už všichni těší na večeři, protože bude poslední a ráno konečně odlétají. A taky všem pořádně vyhládlo. Dívá se na Willa, jak mluví s Rinou. Tváří se neutrálně, ale už se rozhodl. Přestože odešla dobrovolně a v podstatě je zraadila...no, řekněme, že důvod proč udělala, co udělala, s odstupem času trochu víc dokáže pochopit. Otázka samozřejmě je, co na to řekne Syr...+

WILL:
Dobře. Jak se omega jmenuje? +předpokládá, že nějaké jméno určitě má+ Jo, věřím, že takovou věc dokázala pochopit. +ušklíbne se trochu pobaveně. +možná + Tak jdeme, ať už to máme za sebou. +kývne na Gabriela, který se zvedne a všichni zamíří na večeři+

[Smečka]

DEVIN:
vítejte: +přivítá je s rozpřaženýma rukama a pozve je všechny k prostřenému stolu. V místnosti to voní.+ Vítejte a nechte si chutnat. Má žena pro vás připravila naše tradiční pokrmy, proto se nenechte odradit jejich nepoznanou chutí... Na náš obchod a na smír mezi našimi smečkami. +pozvedne pohár v přípitku a pak se sám napije silného těžkého vína. Jídlo je vskutku famózní, ale pak se začnou všichni tak zvláštně usmívat. Až na tři lidi. Lorelei, Raven a Vargamora.

LORELEI:
S každým dalším soustem se jejich smysly víc a víc rozostří, otupí a stanou se bezstarostnějšími. A hodně, moc nadrženými. Raven vezme svého muže za ruku a odvede si ho do svého pokoje. Významně se podívá na Lorelei, která nechápe, co se to s lidmi děje v místnosti, ale ten pohled její matky.... Do očí se jí vkrade pochopení. A když se na ni Gabriel usměje, poprvé za celou tu dobu, jako by v ní vybuchla malá atomovka. Přisune se k němu, dotkne se jeho ruky a usměje se.+ Už to nepij... +pohladí ho po tváři a pak konečně spojí své rty s jeho v hlubokém, naléhavém polibku. Nechá se jím zcela strhnout. Vezme jej za ruku a odvede do svého pokoje, kde stráví dlouhou a náruživou noc. Když se pak blíží ráno a Gabriel spí, tak dokonalý v její posteli, vezme si do ruky mobil a přehraje si poslední video. Zachvění opět projede celým jejím tělem... Pak s krutým úšklebkem naťuká pár číslic a na mobil ležící v Rumunsku pod polštářem přijde datová zpráva. Pak, dřív než se Gabriel probudí ho několik vlků odnese do jejich srubu. Tam se probudí s pocitem šílené kocoviny. Lorelei si zase zaleze do postele, ještě hřející jeho teplem a zavrtá se do přikrývek. Dokonalý chlap. Ve všech směrech. Velmi dokonalý.+

RINA:
Jmenuje se Wade. +řekne mu, a pak se dostanou k mladíkovi, nejdřív s ním mluví Rina, docela dlouhou dobu, než mu předsdtaví Willa. Ten strach chlapce je až hmatatelný, ale taky tam cítí naději a až citelnou touhu utýct. Takže se všichni seberou a zdekují do letadla, zatím připraveného v hangáru. Tam zůstanou do té doby, než se k nim připojí zbytek smečky.+ Wille... +zašeptá Rina tiše, protože Wade usnul, schoulený do klubíčka.+ můžu jet domů s vámi? +zeptá se ho konečně a je jak na trní+.

[Gabriel]

+jídlo je jako vždy, na tohle si rozhodně stěžovat nemůže. Postupem času se stále víc uvolňuje, cítí, že má tak zvláštně lehkou hlavu a když se k němu nakloní Lor, jakoby si poprvé všiml, jak je krásná; přijde mu přirozené usmát se na ni, zlehka se dotknout jejího předloktí a prstem pohladit tu hebkou, zlatavou kůži. Odloží víno, vklouzne prsty do jejích vlasů a ponoří se do polibku. Na okamžik má dojem, jakoby kdesi hluboko v jeho podvědomí něco varovně zablikalo, ale zmizelo to dřív, než to stihl uchopit, prozkoumat víc zblízka. A v okamžiku, kdy to zmizelo už si na to nevzpomínal. Vezme ji za ruku a následuje ji do jejího pokoje...Když se ráno probudí zpátky ve svém srubu, usoudí, že takhle hrozně se už dávno neopil. Možná by se měl zeptat Devina, co to má za utrejch, že to takhle složí i je. S hlavou třeštící tak, že má pocit, jakoby mu ti permoníci měli vyrazit oči z hlavy si dá ledovou sprchu a tam mu najednou dojde, že dnes letí domů! Nálada mu okamžitě prudce stoupne a naprosto nemilosrdně vykope z postelí i ostatní vlky.+

WILL:
+mluví s mladým vlkem tiše a vemlouvavě; nedělá žádné prudké pohyby, žádné upřené pohledy do očí, je prostě ohleduplnost a laskavost sama. Když pak chlapec usne, podívá se na Rinu a pousměje se+ Ano, můžeš. +přikývne tiše+ Ale s trestem počítej. A s nasranou Syr tak...+varuje ji radši dopředu. Nakonec se sám vrátí na večeři a pak podivně unavený do svého srubu. Z postele je o pár hodin později vyhnán hrubým násilím svého alfy, ale nic proti nemá. Nemůže se dočkat, až odtud všichni vypadnou a v životě už to tady neuvidí...+

[Smečka]

RINA:
myslím, že to zvládnu +pokřiveně se usměje a má k tomu důvod. Za pár hodin opustí tohle malé peklo. Když Will zmizí, zůstane tam s Wadem a lehne si před něj, tak, aby se kdokoliv, kdo bude chtít jít k němu, musel potýkat s ní. Nic si odsud odvézt nepotřebuje. Věci, jsou jen věci. V Bukurešti bude mít jiné.+

+Když ve srubu bukurešťské smečky všichni balí, Devin se probudí ve svém vlastním srubu. Je mu tak zle, že i duchové se stáhli z domu. V hlavě mu chrastí střepy a oči jej řežou. Když se podívá na Raven, spící vedle něj tak klidně a uvolněně... Je načase se rozloučit s Gabrielem. S námahou tak obrovskou, jakou by ani nečekel se dovleče do koupelny a dopřeje si očistnou sprchu. S tou odpluje i část "kocoviny" a taky trochu zmizí okno... Něco mu tlačí na podvědomí, něco důležitého, co mu uniká... Kráčí ke srubu, a zaklepá na dveře.+

Gabrieli.... +začne ale pak lehce zavětří a zatváří se jakoby viděl ducha.+ Takže... totiž... díky za obchod. Omlouvám, se ale na letiště vás doprovodí jen pár mých vlků.. .+mluví rychle a nervozně, uspěchaně.+ dobrý let... +Napřáhne ruku na rozloučenou a pevně ji stiskne. Chvíli na to zastaví u srubu tři rovery a odvezou bukurešťskou smečku na letiště, kde počkají, dokud se letadlo nezvnese do vzduchu. Teprve pak se vrátí domů. Mezitím Devin vtrhnul do Loreleina pokoje, a nasál vzduch znovu... mohutné zavrčení a jeho moc se rozlili celým domem a Lorelei vyskočila z postele, celá naježená.+ RAVEN!!!!! +zařve Devin tak, že ho slyší každý vlk ve smečce.+

[Gabriel]

+otevře Devinovi a krátce, pevně mu stiskne ruku. Za těch pár dnů většina jeho averze vůči němu víceméně zmizela; poznal ho jako alfu, který se snaží starat o svoje vlky a svoji rodinu. Jenže sám dobře ví, že někdy prostě nejde všechno úplně snadno. O tom sám bohužel něco ví.+ Není zač. Jsi dobrý obchodník. +pousměje se a je v tom uznání i nevyřčené vyhlášení křehkého míru a možná i přátelství. Pak už jsou všichni sbalení, naskáčou do letadla a zamíří zpátky na Starý kontinent a domů. V letadle sedí u okna a je podivně potichu. Celou dobu má pocit, že mu něco důležitýho uniká, něco se stalo a on už to skoro má...skoro. Frustrovaně se zhluboka nadechne...a v tu chvíli jakoby se otevřely nějaké zabouchnuté a zablokované dveře a on si v jediném záblesku na všechno vzpomene. Na všechno. Všechny detaily. Svoje reakce. Svoji účast...! Na okamžik celý ztuhne, jakoby se mu v hlavě zasekla kolečka a pak zařve tak, že letadlo skoro shodí z oblohy. Rukama sevře opěrky sedadla a rozdrtí. Třísky se mu zaryjí do dlaní, ale nevnímá to. Jediné na co je schopný myslet, je neskutečně intenzivní pocit hnusu. Oči mu planou bledě zlatou barvou jeho vlka, je jen nepatrný kousek od proměny, ale to by nebylo dobré, protože jeho vlk má chuť zabíjet, ničit a...utíkat. Zprudka oddechuje, očividně hyperventiluje a jestli se rychle neovládne, docela určitě omdlí...+

[Smečka]

+Celým letadlem se prožene vlna děsu. Éro se propadne o dobrých 15 metrů, než se piloti zase chopí kniplů a srovnají to. Jestli Gabriel bude pokračovat, není uplně jistý že na dopravení domů něco zbyde. Přece jen jsou 11k kilometrů nad hladinou oceánu. Následky by byly fatální, i pro vlkodlaky. Wade, který se krčí schovaný za Rinou cítí všechny emoce, strach, vztek, bolest, i to jak blízko k proměně je. A to by nebylo dobré... Několikrát rychle polkne a pak se odpoutá a stoupne si. Donutí se uklidnit, přestože se toho chlapa bojí jako dosud ničeho. Přesto udělá několik kroků k němu a sevře mu jemně rameno ve stisku. Nedívá se na něj, hlavu má skloněnou v podřízenosti, srdce mu buší a přesto mu poskytuje tolik klidu, kolik je potřeba, aby tento let všichni přežili ve zdraví. Pravděpodobně to ze sebe bude muset vyventilovat, ale až budou na zemi. Ne ve vzduchu.+

RINA: +Přikrčí se při tom řevu. Něco je špatně, moc špatně. Takhle se Gabriel nechová... Sleduje Wade, a najednou je klidnější, a nemá pocit že umře hned na začátku cesty.+ Wade... +řekne jenom, ale to už jde k němu. Proto se podívá na Gabriela, jaký účinek to na něj má. Pořád vypadá hrozně, vztekle a že asi každou chvilku odpadne, ale... je to lepší.+ Gabrieli, Wade je Omega... +řekne jenom, jako by mluvila ke všem. Naštěstí to vypadá že všichni přežijí. Když začnou přistávat, poděkuje všem bohům. Protože tohle byl flight 666. Totální noční můra všech na palubě. Když vystoupí z letadla, Wade jde už zase vedle ní. Nadechne se vzduchu.. není tak sladký jako v USA, ale..+ Domov... +pousměje se a rozjedou se k smečkovému sídlu.+

[Syriana Spinnel]

NĚKDY V MEZIČASE

+Posledních asi dva týdny je víc a víc podrážděná. Napětí cítí pod kůží, cítí jak se jí přelévá žilami jako horká tekutá láva, čekající v sopce na výbuch. Trvalo to sice pár dní, aby si uvědomila, co přesně v ní tento pocit vyvolává, ale nakonec se jí to povedlo definovat. S Gabrielem je to v pořádku, ale to neznamená, že to, co se stalo přešla. Vlastně naopak. Nutkání si jít vyřídit účty s miss America dospěly do takového stádia, že už to déle odkládat nemůže. Ano Gabriel říkal, že si to vyřídí, ale... Ta čuba jí znásilnila manžela a pokusila se rozvrátit její vztah. Už zase. Takže když si G. šel přátelsky pohovořit s Rollem, rozhodla se, že je ten nejvyšší čas jít si to vyřídit. Osobně. Pokud by k tomu nedošlo, hrozí, že by se přinejlepším pohádala s Gabrielem. Což nechce. Přinejhorším... no, nebylo by to pěkné. A pravděpodobně by to schytal někdo, kdo si to nezaslouží, nebo by provedla něco, čeho by později litovala. Takže když osamí, dlouho se nerozhoduje. Jen na sebe hodí bundu a přemístí se nedaleko od sídla Západoamerické smečky. Když se znovu zhmotní, je slunce vysoko na obloze a teple, zářivě ji oblažuje slunečními paprsky. Proti sněhu v Rumunsku je to příjemná změna. Sundá si bundu a košili a jen v nátělníku pokračuje po příjezdové cestě k místům, kde tuší smečkový dům. Po přibližně dvou kilometrech, kde jí společnost dělá jen křupání štěrku pod podrážkami, narazí na hlídku. Okamžitě k ní začnou přistupovat. A Syr, naprosto zákeřně a bez jediného slova varování vypustí veškerou svou alfa moc, poddmýchanou kouzelnou a donutí je klesnout na koleno a sklonit hlavu v podřízenosti.+ Ty, +dojde k jednomu a přinutí ho zvednout hlavu.+ Odvedeš mě za Lorelei. Cestou neřekneš ani slovo a pak odejdeš vykonávat svou práci. +Přikáže mu, a z toho rozkazu ho zabolí kosti. Nezbyde mu nic jiného, než ji doprovodit až přímo ke dveřím do Loreleina bungalovu. To už se ale kolem začínají srocovat další vlci a šuškají si mezi sebou. Syr bez jakéhokoliv zaklepání, či upozornění otevře dveře a vejde do obydlí své úhlavní nepřítelkyně.+
S: Nazdar +ušklíbne se znechuceně, když uvidí Lor, jak si lakuje nehty na nohou a nevyrušilo ji ani to otevření dveří, že by jí tam někdo takhle vpadal poslední dobou běžně?+
L: +Když se dveře zase rozletí, ani nezvedne hlavu. Otec ztřejmě přišel na další father talk. Proto překvapeně zvedne hlavu. Vzápětí uskočí o metr dozadu a lahvička s lakem se vylije na bílý koberec.+
S: +Zvedne obočí.+ Smůla, z tý bílý to půjde dolů dost blbě. Vážně jsi tak blbá, že sis myslela, že to nechám jen tak být? +Jde rovnou k věci a z jejího hlasu skoro odkapává led a... ne, zloba ne. Krutost, možná.+
L: +Několikrát zamrká těma svojema řasiskama a pak se trochu narovná.+ Gabriel je v posteli vážně dobrej, škoda ho pro takovou mrchu jako jsi ty.
S: +Povzdechne si trochu ztrápeně, kdyby... kdyby se třeba omluvila, tak by možná... +CRUCIO +jí sjede ze rtů uplně samo a najde přesně svůj cíl. Zatímco se tam Lorelei svíjí na zemi v hrozných bolestech, opře se o zeď a v klidu se na ni dívá. Necítí vůbec nic. Kletba zmizí stejně rychle jako se objevila a Lor zas dokáže popadnout dech.+ Tak jdeme, škoda zasvinit to tady. +Drapne ji hrubě za paži a vleče ji vřískající ven z bungalovu, kde už jsou srocení snad všichni z jejich smečky, včetně Devina.+ Nazdar, +podívá se na něj z příma.+ Nepleť se do toho +ukáže na něj prstem.+ Tohle není tvůj boj, jen můj a tady miss Ameriky.
D: Syriano... +osloví ji a dá do toho něco ze své alfa moci, i do toho pohledu.+ Nech mou dceru... +ano, přímo ji o to požádá..+
S: Ne. +Zavrtí hlavou.+ Naposledy ti říkám, nepleť se do toho, nebo budu věřit tomu, že jsi o tom všem věděl. +Zvedne k němu oči, a v těch jeho může číst pravdu. Tedy, že o tom neměl nejmenší ponětí.+ Nestarej se, co se teď stane, a možná ti tvá smečka zůstane. +Smýkne s tou děvkou na štěrk a několik vlků z jejich smečky zavrčí.+ No tak, dělej mrcho, proměň se. Ať si to vyřídíme jednou pro vždy. To, že se na cizí manžele nesahá, do tebe vtluču, aby sis to dobře zapamatovala. +Prokřupne si krkem a vykročí k Lor, která se zvedne a celá se třese.+
L: nemůžu, +kníkne a plazí se otci schovat za nohy.+ Nemůžu, sakra, ty to nechápeš.
S: Nemůžeš? +Vrčí.+ Jak kurva nemůžeš? +má toho tak akorát plný zuby, a každou chvilku hrozí, že vybuchne.+
L: Jsem totiž těhotná!! +zařve na ni a tváří se u toho triumfálně.+
S: +Zastaví se v kroku, jako by jí do srdce někdo vstřelil stříbrnou kulku. Tak a je to. Tohle ji zabije. Je to přesně tak, jak si myslela. Má strach, že už se znovu nenadechne. Bloudí očima a zastaví se na Devinovi, který je stejně v šoku, jako ona sama. No, vida.+ Jo? +zeptá se, hlas zhrublý všemi těmi emocemi,+ tak se o tom přesvědčíme. +Dojde k ní, a stejně hrubě, jako s ní smýkla na zem, ji postaví a vzápětí se s ní přemístí pryč. Tedy, do nejbližší nemocnice.+

[Syriana Spinnel]

+Objeví se před první nemocnicí, která je po cestě. Bolestivě zkroutí Lorelei ruku za zády a obestře je kouzlem. Vypadá to, jakoby šly normálně vedle sebe. Dojdou na recepci a Syr se snaží ztlumit ten svůj vražednej výraz.+ Dobrý den, moje sestra potřebuje okamžité gynekologické vyšetření na těhotenství. +Malé imperio tomu oznámení jen lehce dopomůže. Zdravotnice za přepážkou po nich kupodivu nechce ani ID karty ani je nezapíše a rovnou je odkáže k doktorovi Barnesovi ve druhém patře.+
Vážně se modli, aby jsi těhotná byla... +ucedí Syr skrze zuby, zatímco jdou po schodech k vyšetřovně.+ zdravím, moje sestra potřebuje vědět, jestli je, nebo není těhotná. +Zavrčí na lékaře.+ byla znásilněná. +dodá hořce a vražedně se zadívá na Lorelei. Doktor je zavede do ordinace, a to napětí tam by se dalo krájet. Pot mu začne stékat po čele a když odebere Lorelei krev, ruky se mu lehce třesou. Takže nejspíš bude mít modřinu na žíle.+
Doktor: než bude krevní rozbor, vyšetřím vás ultrazvukem, možná byste mohla... +podívá se na zrzavou ženu, která tam přechází po ordinaci jako lev v kleci, a právě teď mu věnuje jeden z nejhorších pohledů, jaké kdy viděl.+ No, tak ne, takže, svlékněte se a položte se. Jak dlouho by to mělo být? +Najede do typických otázek a jedná s Lor jako s obětí.+ 7 týdnů. +Odpoví mu obě téměř zároveň.+ Hm, to je ještě dost brzy, ale vidět by už mělo být. +Naplácá na ploché břicho studený gel a sono sondou po něm začne přejíždět a přitom sleduje obrazovku. Na ní se vzápětí objeví černá obrazovka - to jest děloha, ohraničená šedým zrněním. Doktor přejíždí tam, a zpět, sem tam lehce zatlačí a obraz se změní, ale... Syr, která stojí tak, aby na to viděla, pomalu vydechne. Tohle je její ztělesněná noční můra.+

[Syriana Spinnel]

+Modlí se ke všem bohům, tedy všem svým oblíbeným bohům, aby to bylo tak, jak si přeje. Doktor se zdá, že ví co dělá. Ale jestli během pár vteřin neřekne, co tam je, nebo není, tak se dýl neudrží.+ No, tak co? +Lorelei leží jako zařezaná, bílá jako stěna a prakticky nedýchá.+ Na ultrazvuku žádné těhotenství nevidím, ale dokud nebudu mít výsledky krve, není to jisté, může jít o zamlklé, nebo mimoděložní těhotenství... +Ozve se zaklepání na dveře a dovnitř přijde sestra s výsledky.+ Děkuji Anne, +převezme si lékař zprávu.+ Takže, mám pro vás dobrou zprávu, slečno... +nakrčí čelo, protože ani neví, jak se jmenuje. A v tu chvíli Syr spadne srdce do žaludku a udělá se jí fyzicky nevolno. S tímhle nedokáže žít, ne, to prostě nezvládne.+ Nejste těhotná. +ta slova slyší zastřeně, jak jí hučí krev v hlavě, a hrozí že sebou sekne.+ Pardon, cože? +Zadívá se Syr na doktora nechápavě.+ No říkala jste že šlo o znásilnění, takže předpokládám, že negativní výsledek je dobrá zpráva... +Syr na něj civí a Lorelei zbledne jako smrtka a její strach je cítit na patře.+ Obleč se... +ucedí zrzka tiše na miss Ameriku. Ta na sebe roztřesenými prsty natáhne kalhoty a vyšle k doktorovi pohled s žádostí o pomoc.+ Děkuji vám za dobré zprávy, pane. +Kývne mu Syr a zavře za nimi dveře a hned za nimi dá Lorelei takovou ránu, až jí praskne čelist a Syr si zlomí pár prstů.+ Jak se opovažuješ ty čubko... +zařve na ni, a moc si neuvědomí, že jsou v nemocnici... A že je tam podezřele moc slyšet houkání sirén ozve se několikero natáhnutí kohoutků zbraní.+

ODSTUPTE A DEJTE RUCE ZA HLAVU! +zařve jeden policista a teprve tehdy se Syr probere z toho vzteky šíleného opojení. Ne, ne, ne, ne, ne! To kurva ani omylem, ta děvka z toho nevyvázne jen tak.+ DEJTE RUCE ZA HLAVU A ODSTUPTE OD TÉ ŽENY, JSTE ZATČENA. POKUD NEUPOSLECHNETE, ZASTŘELÍME VÁS. +Syr se šokovaně podívá na Lorelei, která se od ní plazí pryč, za sebou krvavou cestičku a uvědomí si kolik zbraní na ni míří. Pomalu zvedne ruce nad hlavu, kde je spojí.+ Nestřílejte, +odpoví s ledovým klidem, a nepřestává sledovat Lor, a pohled jejích očí je všeříkající. Neskončily jsme. Přijde k ní skoro dvoumetrový policista a pevně jí spoutá ruce za zády.+ Jste zatčena za pokus o vraždu, za napadení, za ublížení na zdraví a vyhrožování. Máte právo nevypovídat, cokoliv řeknete, může být u soudu použito proti vám. Máte právo na advokáta, pokud si ho nemůžete dovolit, bude vám přidělen. Rozumělaste? +Tohle je fakt zlej sen, ale jedno pozitivum to má. Lorelei před ní nemá kam utýct, a tímhle si podepsala rozsudek smrti. A není těhotná, to je velký, fakt velký bonus.+ Chci si zavolat, odpoví zrzka fízlovi, který ji vede k autu.+ Na stanici si budete moct jedenkrát zatelefonovat, rozumělaste poučení? +Nacpe ji na zadní sedadlo vozu.+ Ano, rozuměla. +Prima, komu pak zavolá? Protože, ač si to chce přiznat nebo ne, je v průseru. Gabriel nepřipadá v úvahu a když na to přijde, tak Rebecca taky ne. Bjorn se sem tak rychle nedostane a... Do prdele, moc lidí nezbývá. Na stanici sepíšou první papíry a pak si konečně může zavolat. Dostane se k telefonu a zavolá na číslo, na který dosud nikdy nevolala. Když to osoba konečně zvedne, úlevou skoro vydechne.+ čau, potřebuju dostat z basy, Washington u Olympijského národního parku, kauce je 150 tisíc dolarů. +Řekne mu věcně, pak se na chvilku odmlčí.+ Budu ti dlužit laskavost, +dodá nakonec a vážně doufá, že ji odtamtud dostane.+

[Jade]

+Když mu v kaps zavibruje telefon, zrovna se z výšky dívá na chlápka, kterej se plazí na zemi v kaluži vlastní krve. Už rezignoval na to dostat se od něj pryč, takže se jen třese vyčerpáním z prožitý bolesti a tiše sténá+ Prosím... dám vám cokoliv, mám spoustu peněz. +škemrá hlasem ochraptělým z předchozího křiku+
Gratuluju. To já taky. +odtuší Jade a zamyšleně si protočí v prstech hůlku a namíří mu znovu špičkou doprostřed hrudi+
Ne... ne..., prosím, mám děti. +zkouší to chlap, krev z rány na čele mu kape do očí. Jade zvedne obočí+ Já tvoje děti nechci. +ujistí ho, čímž chlápkovi na chvilku vezme vítr z plachet+
No... musím se o ně starat. +namítne slabě+
Tak to ses možná neměl pokoušet se mnou vyjebat. +usoudí Jade a vytáhne telefon z kapsy, aniž by na něj přestal mířit. Neznámý číslo. Hm. Obvykle hovory z neznámýho čísla nebere. Vlastně skoro nikdy+ Proč vlastně lidi vždycky používají tuhletu výmluvu? +koukne na chlápka u svejch nohou a špičkou boty ho otočí, aby si mohli koukat do očí+ Můžu snad za to, že se množíte? +zeptá se jen tak řečnicky, a pak telefon zvedne. Nepředstaví se, lidi kteří mají tohle číslo mu nevolají omylem, a moc dobře vědí, komu se dovolali. Obočí mu postupně stoupá výš a výš po čele+ Roztomilý. +poznamená jenom, a zase hovor přeruší. Sto padesát tisíc je slušná částka, to nebude jen vandalismus nebo veřejný pohoršování+
Prosím... moje děti... +sténá chlápek nesouvisle a Jade se na něj netrpělivě podívá. Už na něj nemá náladu+
Ber to tak, že je tahle zkušenost ohromně sblíží. +navrhne, mávne hůlkou a chlápkův křik umlčí zeleným paprskem. Nemá smysl to dál protahovat. Rychle a efektivně po sobě uklidí, a přemístí se+

+ve washingtonu se objeví asi o půl hodiny pozdějc, a najít policejní stanici taky není problém. Podle toho, jak se tam na něj dívají, když jim důvěrně sdělí, pro koho si jde, usoudí, že tam nejspíš moc populární nebude. Čím dál zajímavější. Opře se o stěnu, zapálí si a čeká. Tohle bude zábava+