Území smečky

[Syriana Spinnel]

To teda, kam se na tebe hrabe, Aquaman, +zavrní spokojeně a pěkně si políbení užije.+ Vůbec nejsi na prd manžel, jsi můj pan úžasňák a já jsem naprosto spokojená +culí se a jak tak jdou za ruku, prostě se k němu tulí ještě víc.+ Víš co bychom mohli? +napadne ji najednou, než přijdou do cukrárny, kde si vybere double čokoládový dort a kafčo.+ Potěr bude teď na pár dní u Viktora, má nějaký volno mezi vykopávkama, tak mě napadlo, že by nám mohla Beccs půjčit chatu. Jen ty, já, oheň v krbu, všude sníh, ticho, žádní lidi.... +už když to říká, tak se musí hrozně moc usmívat.+ aspoň na víkend, +zaškemrá s kukadlama a dá mu ochutnat dort, který se přímo na jazyku rozpouští.+

[Gabriel]

Teda, myslím, že z tolika chvály asi zpychnu a odletím. +zasměje se a jemně jí zastrčí za ucho pramínek vlasů+ Hmm, to zní skvěle. +pousměje se a objedná si jen kafe+ Navíc to tam bude úplně zasypaný sněhem, takže se tam vůbec nikdo nedostane. +přivře oči, ale pak si trochu povzdechne+ Ale obávám se, že není úplně vhodná doba. Máme práci...+podívá se na ni trochu smutně, že jí kazí plány+ A začínám mít pocit, že jestli to budem ještě odkládat, brzo nás některý z těch problémů kousne do zadku. +ušklíbne se+

[Syriana Spinnel]

+už už má pocit, že ho opravdu zlomí a pri té představě se jí rozbuší trochu srdce. No, velice rychle to přejde. Poznámku, že pradi mají pořád radši zají dalším soustem dortu a jen se tváří lehce zklíčeně. Ale prostě jak to, že má vždycky pravdu?+ taky tě asi kousnu do zadku + pronese tak všeříkajícně a pousměje se. Je jenže dort a kafe je taky velice rychle pryč. + někdy si tak říkám, jak to tady bez tebe kdy mohlo fungovat, když jsi za mnou jezdil do Irska? +když jim obsluha odnese prázdný hrnky, jen si povzdechne.+ no tak jdeme +zatváří se útrpně.+

[Gabriel]

To klidně můžeš. +cukne pobaveně koutky+ Máš moje slovo, že až tyhle sračky vyřešíme, tak na tu chatu pojedem. +slíbí jí potom, protože se mu vůbec nelíbí, když vidí, jak je zklamaná+ Po pravdě, to si často říkám taky. Což jen napovídá, jak dobrý zástupce ve Willovi a Davidovi mám. +pousměje se+ Ale to jim neříkej, moc by si o sobě mysleli. +zazubí se na ni, vezme ji za ruku a zamíří zpátky k autu a vyrazí zpátky domů+

[Syriana Spinnel]

Začínám mít asi krizi středního věku, +prozradí mu, když sedí v teple auta a Gabriel je veze domů.+ Protože z těch všech sraček začínám být docela unavená. Nejdřív panacea a Dimitrij, pak Beccy a Seth, zkurvená Amerika, Rollo, pregnancy scare... dost náročný dva měsíce. +opře se do měkké sedačky, zapne rádio a zbytek cesty domů je docela potichu. Má zavřený oči, ale nespí. Když se blíží k domu, a přejedou tu pomyslnou hranici jejich pozemků, ucítí sílu smečky a pousměje se. Je to jako příliv síly do unavených žil. Otevře oči, zbarvené nádechem žluté.+ Myslím, že máme v domě hosta. +Koukne tázavě na Gabriela, protože na rozdíl od něj, ona s ostatními vlky komunikovat nemůže.+

[Gabriel]

Krizi stře...+zakucká se trochu, nechce se smát, ale nemůže se pomoct+ I ty jedna stařešino. +uculí se a pohladí ji po stehně+ No, když to takhle vyjmenuješ, zní to, jakože vážně potřebujeme dovolenou. +zamračí se taky trochu a udělá si mentální poznámku, že jakmile vyřeší Rolla a ty dvě prokletý čubky ve Státech, na tý chatě se zabarikádují nejmíň na týden+ Jo, to si myslíš zcela správně. +přikývne spokojeně+ Je fajn vědět, že umí reagovat opravdu neprodleně. +cukne trochu koutky, vjede do garáží a zastaví+ Doufám, že se ti rande aspoň trochu líbilo. +podívá se na ni, pak se nakloní a políbí ji+ Mě totiž jo. +sdělí jí s úsměvem, než vystoupí a zamíří do domu+

[Syriana Spinnel]

G: Jen z části. Největší zásluhy připiš sobě. +zvedne jeden koutek v křivém úsměvu; sílu měsíce vnímá taky, ale ne tak intenzivně jako vlkodlaci, je mu ale jasné, že by se měli co nejrychleji přesunout domů. Sotva se ale stihne obrátit k Bí, Syr se mu prohne v náručí a k proměně jí už chybí jen pár vteřin.+

+Uvědomí si, co se děje o zlomek vteřiny před tím, než Syr přepadne první vlna bolesti. Zareaguje okamžitě; přiskočí k ní a v podstatě ji vytrhne Gabrielovi z náručí. Úplně přestane vnímat okolí, v ten moment zapomene na veškerou vlčí politiku nebo hierarchii. Vidí jen Syriany zdivočelé, sytě jantarové oči a jedná naprosto instinktivně. Je neskutečně snadné povolat tu část své moci, své magie nebo možná osobnosti, která je spojená s vlky. Na okamžik se její moc rozlije do okolí, jako závan horkého větru, než ji dostane pod kontrolu a pevně chytí Syr za ruku a zadívá se jí do očí. Vlastně nevěděla přesně, co má udělat ani jestli to vůbec dokáže. Věděla jen, že musí zastavit proměnu, než se dostanou domů. Vlastně musí udělat jen opak toho, co udělala tehdy v jejím starém bytě v Dublinu, kdy ji k proměně přinutila. Povolá svoji vlčici, která je tak blízko, že téměř cítí její hrubou, černou srst, jak se jí zevnitř otírá o kůži a z toho pocitu jí na okamžik projede křečovité zachvění. Pak to ale zmizí tak náhle, jako to přišlo a ona se zaměří na nazrzlou vlčici, která je rozhodnutá dostat se ven. Jenže i ona si všimne černé vlčice, kterou zná a respektuje. Ale její příkaz, aby zůstala uvnitř, aby počkala, se jí vůbec nelíbí. Ta vlčice není alfa. Ukáže bílé zuby v bezhlesém zavrčení a znovu postoupí blíž.+ Ne. Ještě nikam nejdeš. +zavrčí Becca a vyšle ještě trochu víc své moci, aby ji zatlačila zpátky. Zrzavá vlčice si naštvaně odfrkne, ale o kousek couvne a v tu chvíli Becca ví, že se to povede.+ Gabrieli, použij přenášedlo! +houkne na něj a vůbec se nezajímá o jeho tázavý a lehce vyděšený výraz; místo toho mu hodí svoje přenášedlo a prostě arogantně očekává, že to udělá:D+ Já musím přemísit Syr, sama by to nezvládla, ani s přenášedlem. +oznámí mu a pak už na nic nečeká, pevně sevře kamarádku v náručí a přemístí je do jejich domu+

+Vůbec, ale vůbec se jí nelíbí, že se jí černá vlčice snaží rozkazovat co může a nemůže dělat. Ne, ne. To já tady velím. Zatlačí na ni víc, jen aby jí dala jasně najevo, kdo je tady Královna, pak si naštvaně odfkrkne a vrátí se kousek zpátky. S jejím člověkem je totiž něco špatně. Oči zase získají nádech modré, ale je to spíš zlatá s modrými žilkami. jako Lapis Lazuli ale obráceně. Díky tomu kousku vědomí dokáží zvládnout cestu domů a Syr se namáhavě nadechne, aniž by jí přitom praskaly žebra, nebo ji nádech spálil plíce zevnitř.+ To není možné... +dívá se na Beccu, jako by jí vyrostla druhá hlava a hledá v ní černou vlčici. Cítila ji, skoro se jí mohla otřít o kožich. Pak ale měsíc zase zatahá za své loutkařské nitky a celé se to spustí nanovo. Tentokrát ale Zrzavá poslechnout nechce.+

[Gabriel]

+aktivuje přenášedlo a po pár vteřinách se objeví před jejich domem. Jen co se tam přemístí i Bí se Syr, hned k ní přiskočí a když vidí, jak na Beccu zírá, chce se zeptat, co se děje. To ale bude muset počkat, až úplně ztratí svoji moc.+ Nevím, co se stalo, ale promluvíme si zítra. +koukne na Beccu a jemně, ale důrazně si přitáhne Syr k sobě.+ Lov začíná...+zašeptá jí do ucha a kousek ustoupí, aby se mohla proměnit.+

B: +ví co se jí právě povedlo, i když je trochu zatěžko uvěřit. A hlavně na to není čas, teď už se Syr musí proměnit. Nechá Gabriela, aby ji od ní odtáhl a sama se zvedne+ Jo, běžte. +kývne jim a zadívá se k domu+ Já zatím řeknu Nince, že se bude stěhovat...+pousměje se, protože to je příjemná povinnost.+ Bavte se, děti...+uculí se na ně a když oba zmizí v lese, odkud slyší ostatní členy smečky, vejde do domu+

[Syriana Spinnel]

+Bezpečně ve "své" kůži drcne bokem do svého druha a rozběhne se ke své smečce, která na ně volá z lesa. Lov. Lov. Lov. Nic jiného je teď nezajímá.

Ale když ráno courá bosýma nohama v mokré trávě směrem k domu, má plnou hlavu toho jak sakra mohla Rebecca dokázat zadržet její proměnu. I když jde Gabriel v klidu vedle ní, ví, že čeká.+

Nikdy jsem neslyšela o někom, kdo by dokázal zadržet proměnu. +Podívá se na něj a trochu si přitulí, protože horkost z lovu už ji opouští a je chladné ráno.+

[Gabriel]

+pomalu se vrací zpátky k domu a čeká, až Syr promluví, protože z ní to napětí a mírný úžas pořád cítí. Obejme ji kolem ramen a krátce přikývne+ Podle tvýho výrazu jsem si to myslel, i když mám v tomhle směru mezery ve vzdělání. V tom vlkodlačím. +koukne na ni a pousměje se+ Ale na druhou stranu....k proměně by tě taky neměla dokázat přinutit a přesto to tenkrát udělala. +pokrčí lehce rameny+ A tohle je v podstatě to samý, jen naopak, ne? +podívá se na ni tázavě. V těch magických věcech si taky není moc jistý, ale dává mu to smysl:D+