+když vyleze ze Jadeových dveří, pomalu vydechne, a cítí, jak se mu tělem šíří zvláštně rozechvělý, napjatý pocit očekávání a sbírajícího se adrenalinu. Tak jo, teď už to začíná bejt sakra reálný. Při příchodu se ve futrech málem srazil se zakaboněným Mitchem, a teď na odchodu ho zase střídá Sven; na rozdíl od Mitche se na něj celkem mile usměje. Jade si je evidentně pozval jednoho po druhým, aby s nima probral, co od nich očekává. On sám nemá moc na výběr, ale dost pochybuje,že by někdo z oslovených řekl ne. Všichni si pamatujou, co se stalo na poslední akci proti Sethovi, hrdost jim nedovolí nejít se mstít. A u něj... no, u něj je to víc než hrdost. Je to nutnost. Trochu víc se narovná v ramenou a zamíří k sobě do pokoje. čeká je poslední noc před akcí, zítra večer vyrazí do Indie. Odpoledne mají ještě meeting v plný sestavě, ale teď má ještě trochu času pro sebe. Někteří ho stráví s rodinama, někteří se půjdou ještě jednou vylejt z podoby, a co se jeho týče... on tu noc hodlá strávit s Payne. A že je možná poslední jí říkat radši nebude.
Do Tylera na rohu málem vrazí, vyhne se v poslední chvíli+ Jseš další ve frontě, jo? +uculí se na něj Dean trochu, a sleduje, jak se mu zvedá koutek v úšklebku+
Už to tak vypadá. +odtuší Tyler+ Někdo musí hlídat, aby ses měl kam vrátit. +ušklíbne se pobaveně+
Nejdeš s náma? +koukne na něj Dean tázavě a úsměv mu sklouzne z obličeje. Jasně, to se dalo čekat. Nikdo neví, jak to v Indii dopadne, a tady to kdyžtak musí klapat dál. Ale... stejně to Deana trochu mrzí, vědět, že máte za zádama tohohle skoro dvoumetrovýho chlapa dá člověku určitej pocit jistoty+
Můžeš mi poslat pohled. +pousměje se Tyler ve svý typickým poloúšklebku, pokývne a pokračuje k Jadeovu kanclu... a Deana napadne, jestli ho tohle hlídání pevnosti třeba někdy neštve. Zamyšleně dojde k sobě do pokoje, v hlavě mu cosi klíčí, a když si sedne na postel, vytáhne telefon. Než zajde za Payne, musí udělat ještě něco. Zhluboka si povzdychne, a zavolá Lauren, jestli by se mohl na chvilku stavit+