Na cestách s Vicky a Byronem

[Victoria]

nic si necvič. +usměje se, a jen tak ho hladí po kůži+ já z tebe přece nikdy nejsem zklamaná. +koukne na něj vážně, aby to věděl+ vím, že mě máš rád. každej máme svý způsoby, jak si to dát najevo. +pokrčí rameny+

[Byron]

Já chci. +zazubí se na něj+ Nejsi? Já mám pocit, že někdy jo, že tě nedokážu pořád udělat šťastnou. +pousměje se a pohladí ji po tváři než ji znova políbí+

[Victoria]

ty jsi pako. +uculí se, ale tak hezky+ já jsem děsně moc šťastná. +koukne na něj, aby věděl, že to je pravda+ a když třeba zrovna chvilku nejsem, tak je to proto, že jsem pitomá, a kazím si to sama zbytečnostma. +usměje se, líbá ho a tak si hraje s jeho rtama a mazlí se s jeho kůží+

[Byron]

Já tě miluju, i když o sobě říkáš, že seš pitomá, což nejseš a fakt nerad to slyšim. +zasměje se a kousne ji do krku, aby ji potrestal za takový řeči+

[Victoria]

já vím, že miluješ. +přikývne+ a kdybych na to zapomněla, tak mám tohle. +zasměje se a zamává mu před očima prstýnkem+ no, ale někdy se pitomě chovám, a to nemůžeš popřít ani ty. +zazubí se+

[Byron]

Myslíš okov, jeden prsten, kterým jsem tě spoutal na věky věků? +zazubí se na ni a pohladí ji po prstýnku+ Ne! Ne! Já to rezolutně popírám! +kukne na ni+ Někdy se chováš zoufale, ale za to nemůžeš.

[Victoria]

ano ano, jeden vládne všem. +uchichtne se a dá mu pusu+ máš zoufalou manželku. +uculí se, a je jí u něj dobře, tak se s ním nepře, a olíbává mu teplou kůži, trochu slanou z moře+

[Byron]

Mám dokonalou a nemravnou manželku. +zasměje se a pohladí ji po prsou, jedno stiskne v dlani a polaská, pak i druhý+ Mám na tebe zase chuť, je to možný?

[Victoria]

+zahihňá se mu do kůže, lehce na ni foukne a trochu mu olízne bradavku, a spokojeně mu zamručí do hrudníku, když ji polaská+ to si piš, že je. +zazubí se a přitiskne se mu víc do dlaně+

[Byron]

Jo? seslalas na mě nějaký kouzlo? +uculí se a sklouzne dlaní do jejíhgo klína a prstem rovnou do ní, aby ji trochu poškádlil a připravil+