Město

[Rebecca Altamirano]

+dívá se na něj a pomyslí si, že někdy úsměv dokáže člověka změnit opravdu pozoruhodně; nedokáže si pomoct a musí se taky usmát+ Nijak zvlášť. Myslíš, že bych měla? +nakloní nepatrně hlavu na stranu a pousměje se+ No vida. Ani to nebolelo, viď? +uculí se, když jí sdělí své jméno. Ten okamžik váhání celkem spolehlivě připíše stejnému důvodu, z kterého váhala ona sama.+ Těší mě, Franku. +usměje se znovu a připije si s ním. Zvýšenou aktivitu za jejich zády zaznamená a vlastně je dost zvědavá, co se bude dít. A navzdory svýmu obvyklýmu, značně protivnýmu zvyku strkat nos do cizích věcí, tentokrát se rozhodne nedělat nic. Aspoň prozatím. Přinejmenším dokud nepůjde i o její vlastní kůži. Když jí pak kopne do židle, jen se honem chytí a trochu protočí oči; taky mohla podobně gentlemanskou akci z jeho strany čekat:D Skoro ve zpomaleném záběru sleduje, jak první chlápek zvedne zbraň, namíří a vystřelí na Franka. Ten se už ale dávno není tam, kde byl, uskočí kousek stranou a brutální ranou srazí chlapa k zemi. Bí zareaguje o chvilku dřív, než třeskne výstřel, přeskočí barpult a strhne k zemi barmanku, která před tím poskytla jejímu novému známému mokrý ručník. Zřetelně slyší, jak jim projektil proletí těsně nad hlavami a vzápětí je zasype sklo a zlije alkohol.+ Kurva taková škoda....+zavrčí procítěně+ Ani se nehněte, pitomci! +houkne na barmanku, která začne zvedat hlavu a jejího dobrodružnějšího kolegu, sahajícího po brokovnici pod pultem. Kulky bzučí kolem jako rozzuřené vosy, ale zhruba po pěti minutách všem očividně došly náboje a vystřídal je zvuk dopadajících pěstí, lámaných kostí, vazů, nezaměnitelné čvachtavé zvuky nožů procházejících masem...no hotová sonáta na smrt:D Znovu naznačí barmance, ať zůstane na zemi, ale sama vyskočí na bar, usadí se tam jak někde v kině a prostě se jen dívá:D+

[The Punisher]

Ne, myslím že ne. +broukne a s pokřiveným úsměvem se na ni podívá. A pak vypukne tohle.+



+Barmanka ale přežije, protože je tam s ní Beccy. Nebo byla, dokud se nerozhodla užít si kino. Když Frank zůstane stát jako jedinej, a po tom posledním, co se zvedá mrdne barovou židli. Konečně se otočí a uvidí Rebeccu na baru. Zdá se, že si podívanou celkem užila. Přijde až k ní a levou rukou se opře o barupult, pravou sáhne za ni a vezme si pivo, který se kupodivu neroztřísklo. Napije se a jak je blízko, tak z ní cítí teplo a to jak voní....+ well, kde jsme skončili? +Nakrčí čelo, až se mu tam udělá vráska a je z něj cítit krev. Více méně ne jeho.+

[Rebecca Altamirano]

+ač si tu show opravdu naplno užívá, nezapomíná být ostražitá, přestože si jí víceméně nikdo nevšímá, hlavně proto, že všichni mají dost práce s Frankem. Dva z nich ale usoudí, že k němu nejspíš patří a vrhnou se na ni. Zatímco se k ní blíží, má dost času, aby vytáhla svou dýku a zbytek je párvteřinová záležitost. Krátce po sobě na zem žuchnou dvě mrtvoly s proříznutými krky; otře čepel o hranu baru a schová dýku zpátky na místo. Jediný důkaz jejího drobného konfliktu je krev na oblečení, protože neměla kam uhnout. A pak je najednou po všem, všude se válí mrtvoly a bar vypadá zralý na kompletku.+ Jestli si dobře vzpomínám, tak jsme si zrovna sdělili svoje jména. +uculí se na něj+ Asi tady nejsi moc populární...+poznamená pobaveně a zkoumavě si ho prohlédne, ale zdá se, že nijak vážně zraněný není, i když něco z té krve bude i jeho vlastní+ Měli bysme vypadnout. Tu střelbu určitě někdo slyšel a brzo tady bude přefízlováno. +ušklíbne se a seskočí na zem+ A navíc už tu není co pít. +dodá a je jasné, že právě to považuje za největší nedostatek:D+

[The Punisher]

+Na chvíli se mu zdá, že se mu ta ženská jenom zdá. Se smíchem a pivem v ruce se stáhne, dlaň si založí pod paži a napije se.+ mám dojem, že to asi nikde. +Zvedne ze země svou "bojovou" tašku, co měl na zápase a hodí si ji na rameno.+ To se vsadím že budou. +nakrčí nos v úšklebku a hodí na bar několik bankovek. I když zřejmě to nespláchne ani desetinu tý škody, co tam vznikla. Co se dá dělat. On si nezačal.+ Dávej na sebe pozor, ženská. +Má se k odchodu z baru, nejspíš do motelu kde teď přespává. Pro jeden večer bylo těch bitek nějak dost.+

[Rebecca Altamirano]

Jo, asi si trochu umím představit, proč. +přejede pohledem bar vymalovaný na rudo a uculí se. Opře se loktem o bar a se slabým úsměvem k němu vzhlédne+ Nápodobně. Vojáku. +prohodí jakoby nic, když je už na cestě ke dveřím a v očích jí zablýskne. A napadne ji, že doma nejspíš jeho jméno trochu prožene svými vyhledávači...Její neomylný instinkt jí říká, že to asi bude zajímavý čtení:D+

[Rebecca Altamirano]

+Tak jako zkoumavě se na ni dívá,+ mě se moc nezdá že ti nějak moc hráblo. +přejde k ní nakonec a obejme ji, pořádně, pevně a důkladně. Načež si vyslechne ten "sen"+ Hele kočko, mě se uplně nezdá... +zamračí se a otevře její skříň a natáhne na sebe jedny z kvanta kožených kalhot a nějaké tílka, co tam má.+ Vyrazila jsem dost na lehko, nevím, jestli se to ke králi hodí. +Otočí se a rozpustí si drdol a tváří se trochu... zaraženě.. Král no. A to už letí časoprostorem.+

Na to se klidně vykašli. Wrath si nepotrpí na formality. +pousměje se trochu. Pár vteřin nato už stojí před rozlehlým domem, jehož světla svítí do tmy. Dojde ke dveřím a s mírným pocitem neskutečna, nastaví svou tvář kameře. Nečekala, že by sem ještě někdy šla. Naštěstí nemá moc času se nad tím zamýšlet hlouběji, protože to trvá sotva pár vteřin, než se otevřou dveře a její pocit deja vu prudce zesílí, když uvidí Fritzovu milou, známou tvář a vypadá, že z ničeho by nemohl mít větší radost, než ze skutečnosti, že ji vidí+

[Syriana Spinnel]

No, to je sice hezký, ale uplně nahá bych před něj taky nemusela... +zamrmle ještě a trochu si spraví vlasy, než se objeví na noční ulici před hodně pěkným domem svítícím do tmy.+ Musím teda říct, že mají ti naši kámoši styl. +Ale to už ji následuje do domu, kde to vypadá...+ No sakra, vsadím se s tebou o můj měsíční plat, že to je pravej Rembrandt. +Její boty na naleštěné mramorové podlaze vydávají lehce klepavý zvuk.+ Zdravím... +usměje se mile na staříka, protože na něj se nejde mile neusmívat.+

Butch: +Otevře dvoukřídlé dveře a jde jím vstříc.+ Taky mě mohlo napadnout, že nepřijdeš sama. Zrzko... +loupne po ní pohledem, a ušklíbne se jen trošku.+ Wrath čeká, jdem.

O'Neile +věnuje mu jeden ze svých hard alfa pohledů. Když ale vejde do přijímacího pokoje, málem jí spadne brada, nicméně se ovládne. A na Wratha kouká jen malinko, než ji sevřou pevné paže a oslnivý úcul jí málem vypálí oči.+ Hollywoode! +Usměje se a pevně ho obejme.+ Zklidni ten americkej úsměv, nebo oslepnu. +Nicméně se nechá objímat a to že k ní tak trochu ňnufá, jí moc neva.+

Wrath: No, vidím, že jsi Hollywoodovi přinesla dárek na mazlení, jak milé. +Opře se v křesle a dívá se přímo na ně dvě, i když teda jako...+ Jsem jedno velké ucho, Rebecco. A myslím, že nejen já.

[Rebecca Altamirano]

No jo, to mají. Dá se říct, že jsou to docela snobové. +poznamená pobaveně, ale to už ztichne, protože Fritz by jim to určitě řekl:D+

Byl to okamžitý nápad. Napadlo mě, že by se jedna magická záloha možná mohla hodit...+pokrčí lehce rameny a zamíří za poldou do patra. Jestli čekal omluvu, bude zklamán:D Když vejdou do pracovny, v poslední chvíli se zarazí a spolkne jak oslovení "vaše veličenstvo" tak i úklonu. Ví, že tyhle starosvětský opičárny nemá rád. A je fuk, že by tu úklonu neviděl. A tak spolkne poznámku o tom, že by k tomu mazlení mohl Hollywood dostat i kožíšek:D To je trochu moc dvousmyslný i na její nevymáchanou pusu:D Místo toho jim v rychlosti, stručně, ale nevynechá nic, vyloží celý svůj sen.+ To je zhruba všechno. Nevím, jestli to vůbec něco znamená, kromě toho, že mi už asi vátně trochu hrabe...+dodá nakonec a zadívá se krátce na Butche, než znovu sklouzne pohledem k Wrathovi.+ Ale bylo to tak....živý, že jsem něco musela udělat. +pokrčí lehce rameny a zmlkne+

Rhage: +během upírčina vyprávění mu ten oslnivý úsměv pomalu pohasne a vystřídá ho ustaraný a trochu zděšený výraz. Vymění si krátký pohled s poldou i s Tohrem, který je velice strnule potichu. Protože on ze všech nejlíp ví, co ten Rebeccy sen vlastně znamená...+

[Syriana Spinnel]

S:+Poslouchá to znovu a neujde jí, jak Rhagovo tělo celé ztuhlo. Pátravě se na něj podívá, protože to asi není jenom tak. Stejně jako on střelí pohledem po Tohrmentovi.+

Wrath: Tohre, bratře... +Přesně ví, kde ho pohledem najde, a vyzve ho, aby ženský seznámil, v čem přesně ten Rebeccy sen nahání hrůzu až na prdeli.+

Tohr: +připadá si jak v nějakém zasraném dejavu, jak mu tenkrát anděl vysvětlil.+
uhm, Vishous pravděpodobně podle tvého vyprávění neodešel do stínu, ale uvízl v místě před jeho branami. +Hlas má ztěžklý emocemi.+ moje... +hlas mu zaskřípe.+ Wellsie i s mým synkem tam zůstali taky. Kvůli mě. +Prudce se k ní otočí.+ musíš ho nechat odejít, dokud je ještě čas.

S: Nebo ho odtamtud prostě dostaneme zpátky... +řekne tak potichu, prootže myšlenka, že by měli V. nechat odejít jak to říkal.. do stínu, není o nic lákavější jak to, že je... byl mrtvej.+

Tohr: to není možné..

Lassiter: actualy +objeví se tam v záblesku zlaté sluneční záře, až si všichni až na Wratha, musí zakrýt oči.+ tohle zrzavý zlatíčko má skvělej nápad. +pošle jí vzdušný polibek a smaragdově zelené boratky prudce kontrastují s jeho bledou kůží.+

[Rebecca Altamirano]

+přejede pohledem tu přehlídku šokovaných výrazů a líbí se jí to čím dál míň. Když se Wrath obrátí na Tohra, zadívá se na něj taky, ale to, co řekl...chvilku na něj kouká, jakoby čekala, že řekne apríl. Trochu zamrká, když se k ní tak prudce otočí, ale kupodivu před ním ani necouvne, i když ten jeho výraz by k tomu docela motivoval+ Jak to sakra myslíš...?! To jako uvízl v nějakým....+to slovo se přímo nabízí, ale strašně moc jí ho nechce vyslovovat+ v nějaký vaší verzi Očistce?! +přemůže se nakonec a znovu přejede pohledem každého z Bratrů,, jakoby čekala, že to některý z nich popře.+ Ale já ho nechala....+zavrtí hlavou, ale pak ztichne, protože představa, že tam uvízl kvůl ní, jí sevře hrdlo tak, že ze sebe už nedostane zbytek věty. Podívá se na Syr a ta tichá věta jí rozhodně neunikla. Jindy by souhlasila s Tohrem, ale teď se hodlá chytit i toho nejšílenějšího stébla. Celý to je vlastně tak šílený, že jí zjevení Lassitera alá Borat, nepřijde vůbec divný.+

Jak? Jestli to je jen trochu možný, zkusím to. I kdybych měla svojí skoro-tchýni vykopnout její božský dveře. +prohlásí a trochu to zní jako slib+

Rhage: +koukne překvapeně dolů na Syr, když řekne, že přivedou Vishouse zpátky. Nejdřív na ni kouká trochu jakoby jí narostla druhá hlava, ale pak se uculí tím svým odzbrojujícím+ Kdybych věděl, že mi ten tvůj vlčák nepřijde rozbít hubu, tak ti dám pusu. +oznámí jí vesele a na poznámku o rozkopávání dveří Bohyni pro jistotu nijak nereaguje, protože přece jen je pořád tak trochu v podmínce, že:D+