Zahrada s bazénem

[Victoria]

ty znevažuješ strašlivou vážnost rituální. +zazubí se na něj a dá mu pusu, vyskočí na nohy, chytne ho za ruku, a odvede ho do kruhu, posadí se tam na zem naproti němu, blízko, a chytne jeho ruce do svých+ poslední šance couvnout. +uculí se+

[Byron]

Promiň, nevěděl sem, že se to nesmí. +uculí se na ni a spořádaně si sedne a chytne ji za ruce+ do toho. +přikývne+

[Victoria]

to se naprosto smí a je to velmi žádoucí. +zazubí se na něj, kývne, a zavře oči, a začne se soustředit, svíčky zaplanou trošku vyšším plamenem a trávou se prožene lehkej vánek, a jejich spojený ruce jako by trošku víc hřály, ale ona se pořád usmívá, a potichu začne šeptat slova zaklínadla, volá prastarou moc a síly země, ohně, vody a vzduchu+

[Byron]

+kouká na ni a nechce ji rušit, a přijde mu o děsně vzrušující a krásný a ona úplně magická, když tam tak čaruje+

[Victoria]

+cítí, jak magie ve vzduchu houstne, a přijde jí známá a dokonalá a vzrušující, přemýšlí, jestli on tu sílu taky může cítit, a děsně moc by si přála, aby mohl, na kůži jí vyskočí husina a jako by mezi jejich spojenými prsty proběhla elektřiny, cítí jeho dotek děsně ostře a zároveň krásně. vzduchem zavoní mokrá hlína a kouř ze svíček, vítr jim lehce pročesává vlasy a na stéblech trávy se zaleskne rosa, pod kůží cítí zvláštní mrazení, a když otevře oči, a podívá se na něj, jako by ji všechno, co k němu za všecky ty roky cítila, zasáhlo najednou, a projelo jí to od hlavy až k patě, od začátku až do teď, všechny pocity a láska nasbíraná za celou dobu, až zalapá po dechu+

[Byron]

+cítí jakýsi mravenčení a najednou se mu udělá všude husina, ale je taková jako pěkná a kouká na ni, jak zalapá po dechu, ale přijde mu to v pohodě+

[Victoria]

+trochu se jí rozšíří panenky a cítí to v celý bytosti, jako by jí to vibrovalo pod kůží, a cítí, jak ji to k němu táhne, jako by to byla ta nejvíc přirozená věc na světě, jako by byl její součást, a musí se usmát. nahmatá prsty v trávě nůž, pustí jeho ruku a trochu si nařízne dlaň, zkřiví obličej, a nůž mu podá a omluvně se pousměje+

[Byron]

+cítí, že ji děsně moc miluje a vážně vážně vážně moc doufá, že ona to cítí taky. Pak se na ni usměje a vezme si nůž a taky se řízne a tázavě na ni koukne, co teď+

[Victoria]

+povzbudivě se na něj usměje a cítí, jak ševelení magie v ní a mezi nima zesílilo, natáhne ruku, a přitiskne dlaň na tu jeho, aby se jejich krev smísila, a překvapeně vydechne, protože ten pocit je skoro slastnej, magie se omotá kolem jejich paží a jako by se vsákla do jejich kůže. Potom se skloní a vtiskne mu pusu do dlaně, a zahojí mu tu ranku, nechce, aby ho to bolelo+

[Byron]

+cítí to na ruce, jako by ji omotala hebká stuha a v sobě jakýsi chvění, ale tak pěkný a když mu uzdraví ranku, tak ji pohladí palcem po tváři+