Nicci a Derrek

[Smečka]

Pokoj (byt) Nicci a Derreka

[Smečka]

+Chtě nechtě se musí zasmát, tohle na něm prostě miluje. Ať si jde celý svět do pekla, ale on ji prostě vždycky rozesměje.+ Teď budu ležet v knížkách asi dvakrát tolik co dřív. Tento rok je tak hrozně moc náročný a já to bez pomoci asi nezvládnu, minimálně lektvary... +přemýšlí už nad tím, co je čeká.+ A musím se naučit vařit! +vypadne z ní trochu vyděšeně, protože je to pro ně prostě všechno hrozně nový, a doteď to nikdy nemuseli řešit.+ Zvládnu to, zvládneme to. +usměje se na něj přesvědčeně.+

Neboj, určitě ti máma pomůže. A i Becca by určitě mohla. +dojde mu, že vlastně Syr není jediná čarodějka v dosahu:D+ Jo tak v získání téhle dovednosti ti budu rozhodně fandit. +zazubí se na ni, když zmíní vaření+ A vlastně bych se mohl přidat, myslím, že je jedině fér, abychom se ve vaření střídali. +navrhne potom.+ Mohla by to být docela zábava. +pousměje se+ A myslím, že klidně můžeme jít k tobě. Gabriel řekl, ať se nehneme z domu, ne z týhle místnosti. +najde si hned vhodnou kličku, vezme ji za ruku a zamíří do jejího pokoje+

No vidíš, B. jsem úplně vytěsnila, i když combo máma a B. jako učitelky, bude pain. +Pak, navzdory situaci, se začne strašně moc křenit, jak si umí Derrek poradit s jasně danými příkazy. Ohnout si je a přizpůsobit.+ Jdeme, to nejhorší už máme za sebou, a můžeš mi pomoct sbalit moje věci. +Když přijdou k jejímu pokoji, najednou se zastaví, protože sice jí tam nechával kytky, ale nikdy tam nebyl. No pak rázně otevře dveře a vejde dovnitř.+ Mi casa.... +mávne rukou, protože dál to určitě zná. Vypadá to tam přesně tak, jak by člověk předpokládal. Všude stohy knih, na zdech barvy havraspáru a spousta různých magických surovin, pergamenů, brků a všeho.+

[Smečka]

Jo, tak tu jsem vytěsnil tak trochu i já. +poznamená a možná i malinko poblednul, protože o tom, co na tuhle svatbu řekne jeho mentorka, vůbec nepřemýšlel. A tak nějak tuší, že ho určitě nepochválí+ Pomůžu ti rád, ale nemyslíš, že by bylo lepší s tím ještě chvíli počkat? +koukne na ni trochu nejistě+ Sotva se srovnali s tím, že jsme se vzali, tak bych s tím stěhováním možná malinko přibrzdil. +pokrčí lehce rameny+ I když se samozřejmě nemůžu dočkat, až budeme spolu ve svém. +pousměje se a vejde za ní do pokoje+ Máš to tu moc hezký. +pochválí jí to a docela zvědavě si tam všechno prohlíží. Hlavně magický suroviny. No v jednu chvíli prudce ucukne od jedné ve svazku usušené bylinky+ Uhm, ok, od tohodle se budu držet radši dál. +ukáže na oměj a vzdálí se na opačnou stranu pokoje+

[Smečka]

+Zádívá se na něj tak jako cože?+ no... nemusíme balit všechno ale... kdy? Za rok, dva, milion.... +přejde ke komodě, kde jsou ve váze všechny ty usušené květiny a lehce po okvětních plátcích přejede prsty.+ nedovolí nám to. +Pak jí něco dojde a udělá se jí trochu špatně, až se jí rozklepou nohy a musí si sednout.+ Táta. Budu to muset říct tátovi. +Zvedne k němu pohled.+ Bude to chtít zrušit. Na milion procent. Bude to chtít anulovat a zamkne mě na hradu a už mě nikdy nenajdeš. Né, k tomu se ne... +no pozdě.+ Promiň, oměj se používá do obrovského množství lektvarů. To si raději uklidím sama. Takhle jsem si to nepředstavovala... +prozradí mu po chvilce.+

[Smečka]

Ale jo, dovolí. +dojde zase k ní a schová ji u sebe+ Nejspíš to podmíní spoustu blbostí, ale to zvládneme. +ujistí ji+ Nabídl bych ti, že za ním půjdu s tebou, ale to asi nebude nejlepší nápad, že? +koukne na ni alá ztracené štěně a vlkodlaka by v něm teď nikdo určitě neviděl+ Každopádně i kdyby tě zamkl...já si tě vždycky najdu. A vždycky si pro tebe přijdu. Víš to, viď? +zadívá se na ni a zní to rozhodně jako slib. Možná i přísaha+ Všechno bude dobrý...miluju tě. +broukne už jen kousek od jejích rtů, než ji jemně, něžně políbí+

[Smečka]

Nicci:

Ráda bych měla tvůj optimismus. +Zamrmle si spíš pro sebe.+ Ne, to by asi nebyl nejlepší nápad. Táta je... +pokrčí rameny, protože jak mu vysvětlit že je to klasický anglický gentleman, kouzelník a hlavně ji má ráda a je to s ním takový složitý, protože spolu moc neumí mluvit.+ To zvládnu, stejně tě pak bude chtít vidět. Časem. +Přikývne a někde uvnitř ní se jí moc uleví. Protože on by si pro ni opravdu přišel.+ Jo... +vydechne,+ všechno bude dobrý. +Otře se zlehounka o jeho rty, než se ztratí v jeho polibku.+

[Smečka]

Derrek:
To nutně nemusíš, stačí že mám optimismu dost za nás oba. +pousměje se+ Tak jo, budu čekat, kdy budu předvolán na další kobereček. +zazubí se tím svým rošťácky chlapeckým úsměvem. Přitiskne ji k sobě a prostě si jen užívá, že jsou spolu, její blízkost, vůni a měkkost jejích rtů. O to větší je pak probuzení do reality, když se domem prožene Gabrielova moc a zabodne se do něj jako tisíce horkých jehel. Trhne sebou a koukne na Nicci.+ Už jsou doma...+řekne jen a ani se jí nemusí ptát, jestli chce počkat tady. Ví, že půjde s ním. Jen se na ni povzbudivě usměje, vezme ji za ruku a společně zamíří do jámy lvové.+

[Syriana Spinnel]

Nicci:

+Vrátí se domů na velikonoční prázdniny. Poprvé k tomu použije přemístění. Za dva měsíce má 17 a zkoušky už úspěšně složila, takže i když je pod dohledem ministerstva, samostatně už se přemísťovat může. Od hranice pozemků obehnaných bariérou, je to do jejich bytu jenom kousek. Stejně si sebou veze jen batoh, obsahující díky malému nezjistitelnému zvětšovacímu kouzlu všechny její učebnice. A že se učit bude muset je tutovka.

Přijde ke dveřím jejich bytu a už když se k nim blíží, mračí se. Jde odtamtud strašný hluk a.. to je snad hašiš co cítí? Vyběhne po schodech a otevře dveře. První co uvidí, je obrovská hromada prázdných lahví všude po zemi a ty vedou jako cestička z drobků do jejich jediného pokoje, který je ložnice i obývák zároveň. Tam na sedačce napůl sedí napůl leží Derrek a zjevně nějací jeho kámoši.+

N: Co to má sakra znamenat?

D: žno, +začne se hrabat na nohy, které mu podjedou+ ženo mo-je +zaostří na ni a usmívá se jak měsíček na hnoji.+

N: +Musí trochu zamrkat a párkrát se nadechnou, aby na něj nezačala řvát. Pak se na patě otočí a odejde spát do svého starého pokoje v hlavním domě.+

D: doprdle.. kurva

[Syriana Spinnel]

N: +To je fakt skvělé, tak ona sem spěchá, aby si užili každou vteřinu co spolu můžou být a on se absolutně zruší a úplně zapomene, že má vůbec přijet. Je tak strašně naštvaná, že když vejde do smyčkového domu, v první chvíli úplně přehlídne, že v obýváku někdo je.+

S: +Trochu nakrčí čelo, protože zaprvé, nevěděla, že je Nics už doma, a za druhé do velkého domu už prakticky nechodí. Odloží notebook a zastihne ji u velkého schodiště.+ Ahoj

N: +výborný, fakt výborný+ čau +chystá se zas pokračovat ale na prvním schodu se zastaví.+ Můžu dneska spát u sebe?

S: +Nepatrně se jí rozšíří zorničky a poznámku o tom, že nikdy dřív se na svolení neptala polkne.+ Jistě, pořád je to tu tvůj domov +pousměje se.+

N: fajn, díky. +chvilku se ještě zdrží, jako by chtěla něco dodat, ale pak jen vyběhne těch několik schodů a domem se ozve klapnutí dveří.+

S: +Syr tam chvilku stojí a kouše se do rtu. V hlavě se jí honí spousta otázek. Nakonec zajde do kuchyně, uvaří čas a na tácek dá sušenky co odpoledne pekli vlčata a vydá se za ní nahoru. Zaklepá a když se neozve žádná odpověď, tak pomalu otevře dveře.+ Můžu dál?

N: +Leží na posteli, hlavu zakrytou polštářem a potichu brečí.+ vďyť už jsi stejně tady. +zamrmle jenom a utírá si mokré oči.+

S: +Hluboce si povzdechne, a položí tácek na její noční stolek.+ Jenom jsem... chci abys věděla, že když budeš něco potřebovat, jsem tu. +Začne se zvedat, že teda vypadne, když v tom ji Nicci obejme. Pevně ji sevře v náručí a ze srdce jí spadne obrovský šutr. Skoro rok a půl spolu prakticky nemluvily. Drží se tam společně několik minut, dokud se Nics neodtáhne.+

N: Mrzí mě, že jsem se tak chovala, +vychrlí ze sebe a další slova se z ní řinou jak vodopád. O tom, že Derreka opravdu miluje, a že ji trápilo, že spolu nemluvili, ale že nevěděla jak a pak už to bylo divný...+

S: No, já jsem to taky úplně nezvládla, přece jenom se mi poprvé vdala dcera. +usměje se a vypadá to, že ať už ten idiot Derrek provedl cokoliv, měla by mu poděkovat. Sotva na něj pomyslí, zmíněný idiot se objeví za oknem na balkóně. Jak tam vyskočí, dřevo pod jeho vahou zasténá. Proboha vždyť je to kolik, 8 metrů?+ Mám ho vyhodit? +Nakloní hlavu trochu bokem, když se kouká na Nicci+

N: +Jen se pousměje a zdá se, že alespoň mezi nimi je to konečně zas dobré+ Ne, nevyhazuj, můžeš nás tu chvilku nechat?

S: Jasně, kdyby něco zavolej. +Pohled, kterým zpraží Derreka skrze sklo, není úplně příjemný. Má docela štěstí, že nespadl dolů.+

[Smečka]

Derrek:
+uspořádat tenhle malý mejdan vlastně nebyl úplně jeho nápad. Ale včera dostal nečekané volno od Beccy, brigádu v klubu na ten večer taky neměl domluvenou a Nicci má přijet až další den navečer. Proto jeho kámošům ani nedalo velkou práci, aby ho k tomu přemluvili. Byl si jistý, že nejdýl zítra ráno je odsud vypakuje, trochu poklidí a možná ze smečkové kuchyně donese něco dobrého, aby si udělali pěkný večer. Kdo mohl čekat, že se jim to takhle vymkne z ruky...Když uslyší Nicci, jejíž tón je i pro jeho hašišem a trávou omámený mozek dost naštvaný a co hůř, i zklamaný, pokusí se rychle vyhrabat na nohy a tvářit, že je úplně v pohodě. Na což ona samozřejmě neskočí a než se stačí vzpamatovat, už se za ní zabouchnou dveře a je pryč. Přejede se rukou po obličeji a prohrábne si vlasy, které mu zůstanou divoce trčet do všech stran.+

Asi máš problém, kámo. Bude tichá domácnost..? +zaryje do něj Rick a Mason se nápomocně zachechtá.+
Držte huby, kreténi. A vypadněte. +zavrčí na ně, než zabouchne dveře do koupelny, pustí studenou sprchu a strčí pod proud ledové vody celou hlavu. Na chvíli má pocit, že mu ve vteřině zamrznul celý mozek, ale když párkrát zatřepe hlavou, ta mlha se trochu rozpustí a může zase jasněji uvažovat. Nezdržuje se s vysoušením vlasů, vyjde z koupelny a spokojeně zaznamená, že oba vážně vypadli. Vyjde z bytu a zamíří ke smečkovému domu. Ví kde je Niccin starý pokoj, obejde dům a zastaví se pod terasou, patřící k jejímu pokoji. Je to vysoko. Ale ne pro něj. Mocně se odrazí a když přistane nahoře, koukne na Nicci, ležíci na posteli a pak se potká pohledem s Alfou. A tchýní. Bože, občas ještě sám žasne, že to, že se s Nicci vzali, přežil. A to ani nemluví o tom, jak mu to dala sežrat Bí. Uhne pohledem jako první a lehce nakloní hlavu na bok, aby odhalil krk. Když se za Syr zavřou dveře, vejde do pokoje a zůstane stát kousek od postele.+ Omlouvám se. Takhle jsem si tvůj návrat nepředstavoval...+začne, ale pak potřese hlavou a znovu si projede vlasy rukou, což dělá vždycky, když je rozhozený+ Odpustíš mi...? +zeptá se tak opatrně a koukne na ni, jako zmoklé, ztracené štěně+