+podrží mu tyčku a vesele se uculuje+ Tebe se nemám proč bát. Říkal jsi přece, že mě budeš ochraňovat +usměje se na něj v širokém úsměvu, dobře ví, jak to myslel+ Stačí, když mě budeš chránit před pouštními hady a štíry, před chladem noci a muslimy. Těm posledním jsem totiž nikdy nedůvěřovala +natáhnou spolu přes kovovou konstrukci velbloudí kožešinu, upevní ji, aby jim to nespadlo v noci na hlavu, sledují přitom, jak to dělají průvodci dál od nich a napodobují je. Nakonec se jim úspěšně povede postavit malý provizorní přístřešek+
Zvládli jsme to +prohlíží si to spokojene a sem tam ještě něco uvnitř poupraví pro jejich pohodlí+ Jsem ráda, že nespíme s nimi ve společném stanu a že průvodci ctí naše soukromí +usměje se a rychle zmlkne, když se k ním blíží Rajat zkontrolovat jejich stan, jestli stojí pevně. Když nenajde chybu, jak mlčky přišel, tak i mlčky odejde. Maročani před svým stanem zatím rozdělají oheň, položí nad něj plechovou desku na nožičkách a začnou na ní připravovat jídlo. Kývnou na Styx a Jacoba, aby přišli k nim a udělají jim místo u ohně+ Koukej, stmívá se. Stihli jsme to tak tak +poznamená, když si uvědomí to šero, rychle se plížící pouští. Chytne Jacoba automaticky za ruku a jdou se posadit k ohni na kobereček, kde dostanou na talířek vařené skopové maso+