Akce "Vedlejšák pro Klub"

[Rebecca Altamirano]

Hmm, možná bude i rád, když se ještě probere. +uculí se nevinně.+ No jo, bylo to docela jednoduchý. +přikývne a sedne si vedle Man. Zadívá se směrem, odkud má jejich cíl vyjít a na klín si položí Deserta v pohotovostním režimu. A skutečně nečekají dlouho a z domu vyjde prostorově výraznější muž, narvaný do bílého obleku, v obou uších se mu blýská diamantová náušnice a na krku tak deset kilo zlatých řetězů+ Co to je? Reklama na křížence mezi mafiány a hopery? +špitne tiše k Man aniž by ho pustila z mušky Deserta, ve které ho drží od chvíle, kdy vystrčil nos ze dveří.+

[Manori]

Jo, to je taky možnost...*ušklíbne se na ležící těla opodál a pak jí povylezou očí z důlku* marjá...chodící mindrák...*zkoumá pohledem okolí* támhle je auto...dva bodyguardi...a tak ne, čtyři, tamhle jsou ještě dva...*kývne bradou a sama už svírá glocka, už už se chystá říct, že ted bude ta vhodná chvíle, když zahlídne koutkem oka pohyb* příbuzenstvo!*stačí syknout, než se u nich zjeví další stráž, ale tentokrát ne lidská*

[Rebecca Altamirano]

+Právě se chystala vystřelit, když zaslechne za sebou kroky a vzápětí i varovné syknutí od Man.+ Krucinál...+zakleje a otočí se k příbuzenstvu. Deserta schová a katana jí do ruky skočí snad sama.+ Přišli jste na párty? +usměje se studeně a zlehka švihne mečem. Jeden "bratr" je přímo před ní, další dva se prozatím drží za ním.+ Zkus trefit toho blba, zkusím je zabavit. +sykne ještě k Man a vzápětí už odráží tvrdé rány najatého upíra. Stačí jí odrazit tři jeho útoky, aby pochopila, že tenhle nepřítel je sice silnější než lidé, ale že má i tak hodně navrch. Několika tvrdými výpady ho donutí prudce zacouvat, další ránou mu usekne zápěstí a po třetím záblesku její čepele dutě dopadne na zem jeho hlava. Nevzrušeně si odhrne z čela pramen vlasů a podívá se na dva zírající příbuzné.+ No tak...jste za to placení ne? +usměje se a odhlaí tak zoubky. Nejspíš je trochu vyvede z konceptu, že jsou tak malé a hlavně "nezajížděcí", další vteřiny už ale myšlením neztrácejí a zaútočí pro jistotu oba najednou.+

[Manori]

*jen se otočí, zjistí, že Beccy porcuje, tak se mrkne zpátky a zaměří se na cíl. Bodyguardi dole si ovšem všimnou rozruchu na střeše..jen to, že je nenapadne v první chvíli, jak by se tam nepřítel dostal, zabrání tomu, aby chlapa zalehli, místo toho ho cpou do auta. První kulka sykne do štěrku před šéfovýma nohama, které právě zvedá ze země, jak nastupuje, druhá se vzápětí zakousne do pootevřených pancéřovaných dveří...a šneček zapracuje a převrtá je skrz*hááá, funguje to.*poznamená si, když se z auta ozve vyjeknutí, to už glocka opustili další tři rány, které dělají z auta docela slušný ementál. Bodyguardi se kryjou a opětujou palbu, takže na střeše přibude nepřátelsky lítajících kulek...a co je horší, stříbrných* Fujtajksl!*uhne z dosahu a stříli spíš poslepu, jak se skovává před stříbrem. Z auta mezitím poklidně vytékají stružky krve...zbývající dva upíry střelba nerozhodí, trochu najivně doufají, že na ně nikdo mířit nebude, ale kulky si dost lítají a odrážejí se podle svého, takže to jeden chytne, což ho nasere na nejvyšší míru. Svou blbou náladu si hodlá vybít na té mrňavé podivné upírce před sebou...a taky je chce zdržet, ví, že volali posily...jiného kalibru. Když si tohle připomene, ošklivě se usměje*

[Rebecca Altamirano]

+když jí kolem hlavy proletí první stříbrná kulka, usoudí, že bylo dosti her a místo aby jen vykrývala rány obou upírů a dala tak Man prostor ke střelbě, sama začne tvrdě útočit. Předstírá útok na jeho spodní polovinu těla, z otočky mu vykopne zbraň a bez námahy ji zachytí. Dalším výpadem usekne "bratrovi" hlavu a několika dalšími useká zbylému upírovy ruce a nohy. Kolem stále hvízdají kulky, tak se skrčí a doběhne zpátky k Man.+ Jak jsme na tom? Mám z toho divný pocit, měli bysme co nejrychleji vypadnou. +pošle pár šneků ze svého Deserta do slušně děravého auta. Pak zamíří na nádrž a ohlušující detonace potvrdí, že i s tou si šneček poradil.+

[Manori]

*přikrčí se, když vyletí auto do luftu, kolem proletí nějaká ta součástka* hm, plně natankovaná nádrž...*poznamená a rozhlídne se, bodyguardy to docela docela pocuchalo* jo...svědí mě mezi lopatkama...padáme...*přikývne, sková glocka a přeskočí hranu střechy a dostane se dolů. Když se obě dotknout nohama země, vyřítí se z vrat další dvě auta, která přivezla posily, ty z nich vyskáčou jak čertíci z krabičky* a sakra...*vydechne, když vidí tu rychlost, s jakou se pohybují*jsme v loji...*poznamená a dá se na ústup, po cestě setne katanou jednoho z bodyguardů, co se tam hrabe ke své pistoli*

[Rebecca Altamirano]

Mluvíš mi z duše...+uculí se, schová Deserta a s katanou stále v ruce skočí dolů, jen vteřinku po Manori. Když se náhle vyřítí další auta a i ona hned pochopí, co jsou zač. Žaludek jí sevře ledová ruka.+ A kurva...+hlesne tiše. Nehodlá to ale jen tak vzdát, během zlomku vteřiny vymění katanu za oba Deserty, přepne na palbu dávkou a začne pálit, vědoma si toho, že je to stejně moc nezpomalí.+ Zvládneš se přemístit? +kříkne v tom bordelu na Man, ve stejné chvíli se ozve cvaknutí prázdného zásobníku. Vztekle zakleje a hrábne po browningu, to už ale ví, že to nestihne a než stihne hmátnout po kataně, je první z nepřátel u ní a zasadí jí tvrdou ránu pěstí do tváře. Síla úderu jí téměř otočí kolem osy, kupodivu to ale ustojí a vrazí mu pěst do žaludku a vzápětí i koleno prudce do obličeje. Muž ale jen trochu hekne a velmi ošklivě se usměje. Pokusí se chytit Man za ruku a přemístit se, ale právě v té chvli ji druhá rána pošle rovnou do temnoty bezvědomí...+

[Manori]

*vyskočí na zeď a vyrábí do nově přibylých chlápků díry, co stíhá...je o něco rychlejší, než Beccy ale Postrachovy rychlosti zdaleka nedosahuje, což se ukáže jako osudné...* jo..to zvládnu...*křikne na Beccy, zatímco mění glocka za katanu a nabodne nejbližšího z Druhé rasy. Snaží se ho od sebe dostat dost daleko, aby mohla zmizet, když koutkem oka zaregistruje, že jde upírka k zemi* Beccy!*hrábne po ní, aby ji vzala s sebou, jako to zkusila prve ona, nechce ji tam nechat, ale ta chvilka zdržení se ošklivě nevyplatí, za zády ji jakoby zahřmí a zacítí zápach stříbra těsně předtím, než ji to smete ze zdi k zemi...dál neví nic*



*když se obě později proberou, jsou jinde...neví, jestli je den nebo noc..každá ve své cele bez oken a s vyztuženýma dveřma, které smrdí nehezky stříbrem...všude je ticho, jako v příslovečném hrobě. Někde nad nima ovšem probíhá vzrušená porada...*

[Rebecca Altamirano]

+Jen co se probere a s úlevou zjistí, že má hlavu stále celou a kosti sice bolavé, ale už srostlé, dojde jí, že je všechno ostatní úplně špatně. Opatrně se zvedne a začne přecházet kolem cely, rukama přejíždí po zdi, ale nic, kromě toho, že je tam sama nezjistí. Upne se k naději,že se Man zvládla včas přemístit pryč. Ke dveřím, od kterých smrdí stříbro na sto honů ani nejde. A tak se usadí do rohu, vyšle ke stropu malou kouličku světla a podle hesla "panikařit můžeš později" se snaží zůstat v klidu.+

[Manori]

*probere se o něco později, nejdřív podvědomě vyskočí na nohy, zbytkové stříbro s ní mávne, tak si zase kecne na zadek a mžourá kolem...nakonec se opatrně zvedne a obejde podobně jako Beccy celu, ale nemá na to, něco vymýšlet, tak se stočí naproti dveřím do klubíčka a čeká, až tělo vyplaví zbytek toho svinstva. Nahoře mezitím dospějou k nějakému plánu a později se ozvou chodbou kroky...*