Pokoje pro hosty mých večírků

[Fabien]

Tir: Já Caesar jen vládnu, práce přísluší chátře, ale co ty s tím turbanem? Kráska z harému?..+Vymotá se z ručníku a zahodí ho.+ Ty mě chceš udusit nebo co? A místo mě fénuješ ten krajkovej hadřík? +Vezme jí kalhotky z ruky a zahodí je taky někam do kouta. Pak jí něžně z packy vezme fén, sundá jí ručník z hlavy a začne jí je sušit.+

[Tirage]

Fab: protřepe hlavu, zase mu sebere fén a namíří mu proud teplého vzduchu na prsa ruce vrhůru! vzdej se a najdi mi ty kalhotky! v čem tak asi půjdu domů? jak vykoná prudké pohyby, uvolní se jí osuška azačne jí sjíždět pomalinku níž.

[Fabien]

Tir: +Klekne před ní na kolena a zvedne ruce, ale jen tak napůl.+ Vzdávám se! Jen mi neubližujté, ó velkomožná!+ A uklání se jí, ale omylem (cha) zavadí rukou o její už beztak padající ručník a ten se poroučí k zemi. +Jsi jako bohyně...+Zůstane jí klečet u nohou, opatrně jí vezme z ruky horkovzdušnou zbraň a vypne ji.+

[Tirage]

Fab: směje se jeho šaškárnám a když jí spadne ručník zůstane stát, zvážní, kouká na něj očima, ve ktrých se dá utopit a nechá si vzít fén z ruky. skousne spodní ret a pohladí ho po tváři a přes rty konečky prstů. zašeptá pojď sem, cvoku.

[Fabien]

Tir:+ Až nečekaně lehce si zase stoupne a taky ji hladí po tváři, po krku a konečky prstů přejede po jejích bradavkách.+ Jestli jsem cvok teď, tak jak budu vypadat za chvíli...+zamumlá a lehounce ji líbá a pomalu víc a víc až ji objímá a zasypává polibky celou. Záclona už mu také sklouzla a teď k ní tiskne prochladlé tělo.+

[Tirage]

Fab: obejme ho a hladí po zádech, krku, zadku. jestli je on prochladlý, tak uritě ne dlouho, protože Tir celá hoří. celá se chvěje a skoro roztýká v jeho náruči. odpovídá na polibky a hlazení. ruce i rty obou kloužou a proplítají se po jejich tělech a Tir sotva popadá dech. mazlí se, otírá se tváří a líbá Faba na krku, na prsou, hladí ho ve vlasech a všude, kam dosáhne a tiskne se k němu boky a klínem. a poněkud nesmyslně mu smyslně ( ) šeptá pojď ke mě, Fabiene...

[Fabien]

Tir: Jsem tady a hned tak nikam nepůjdu, Tir....bože..Tir...+ Líbá ji, objímá a hladí, stejně jako ona jeho. Pomalu se zahřívá a jsou místa na jeho těle, kde je rozehřátý dost. Zvedne si ji a odnese ji na postel, kde ji opatrně položí. Lehne si vedle ní, znovu ji hladí, dotýká se jejích prsů, bříška, lehce klouže dlaněmi po jejích bocích.+ Je mi zima.+ Naoko zafrflá.+

[Tirage]

Fab: nechá se dát na postel úplně náměsíčně. a neví, co dřív: chytat jeho ruce na svém těle a podržet je tam, kde se jí to obzvlášť líbí, hladit ho, líbat... zavírá oči a dýchá přerývaně a někam se propadá. a jak ho uslyší, otevře oči a zvedne hlavu zvrácenou do polštáře a kouká na něj omámeně zima? to není možný... přitiskne se k němu, jak to jde nejvíc jak ti může být zima? (mu na to skočila, chudinka )

[Fabien]

Tir: (starý trik, ale funguje spolehlivě ) +Když se k němu přitiskne, málem zapomene dýchat. Jako ve snu si užívá každou styčnou plochu jejich těla pak se rychle přetočí a octne se nad ní. Dívá se na ní z výšky, jak celá ta její nádhera leží v peřinách a znovu ji hladí a líbá. Líbá jí na čele, políbí její oči, nos, na delší čas se zastaví u úst a postupuje přes její klíční kosti, ňadra až na bříško, kde se zastaví a začne po něm kroužit jazykem.+

[Tirage]

Fab: dojde jí, co chtěl, ale ona to chtěla taky a malinko jí zlobí, že jí oblafnul. za trest ho trochu kousne do ramene. ale moc se jí u něj líbí, tak se přitiskne co nejvíc k jeho tělu, které ji krásně hřeje. z jeho očí - a nejen z nich - poznává, jak moc ji chce. usměje se na něj a po těle se jí rozběhnou zase ty šampaňské perličky, když si ji Fab otočí, přitisknut k ní, a uvědomuje si, že je on opravdu velkej kluk ty! řekne mu jenom malinko káravě, ale pak už se rozpouští pod jeho rty. cítí na kůži jeho kroužící horký jazyk a ze středu těla se jí rozeběhnou pulzující vlny, hruď se jí zvedá a propadá přerývaným dechem a dlaněmi hledá polštáře, aby se měla čeho chytit. zatne do nich prsty.