kutloch pro zaměstnance

[Fabien]

Tir: +Nohou přitáhne ke pohovce stolek s bonboniérou a krmí si Tir bonbónky.+ Žádnej alkohol, nechci mít opilou pacientku!..+Usmívá se na ní.+ Miláčku, neboj se, za polštářem jsou náplasti. Nedávno jsem tady lepil Molly pořezaný prsty. +Sáhne za polštář a vyndá náplasti jasně žluté barvy s motivy domácích zvířátek.+ Žlutá ti vyloženě sluší, ale spíš se bojim, že si ji budeme muset schovat na mě. + Rozptyluje její pozornost, a když si Tir prohlíží náplasti, začne jí břitvou z bříška a slabin stahovat pěnu.+

[Tirage]

(ještě pár desetiletí a když jim to vydrží, mohou se kochat obrázky na plenách... )

Fab: zase to není takové drama, jak čekala. Fab je docela šikovný. cpe se teda čokoládou. a prohlíží obrázky na náplastech. a pak ji napadne vylapšení. když se Fabien věnuje jejímu rozkroku, tak si přelepí pod podprsenkou - která jí jediná ještě zbyla z oblečení - křížem bradavky. ta zviřátka ji zvrhle fascinují. akorát nemají s havranama, což ji mrzí. jistě, žlutá mi sluší... mumlá.

[Fabien]

Tir: +Soustředěně pracuje na jejím rozkroku, takže si chvilku jejího kosmetického zákroku ani nevšimne.+ Ták, slečno pacientko, už budeme hotoví! +Vrní docela vzrušeně a zvedne hlavu. Vidí náplasti na bradavkách a málem ho z toho klepne (nebo se málem udělá? )+ Ještěrko..! +zalapá po dechu+..co to...+vyhrne jí podprsenku a přejíždí prsty po jejím dílku.+ Žlutá ti vážně sluší, ale bude muset jít brzo dolů.+ Líbá náplasti, tlačí na ně jazykem, dokud necítí ztvrdlou bradavku.+

[Tirage]

Fab: směje se, jak ji líbá přes náplasti. nech toho... oslintáš mi králíčky a píďalky... proč nemáte s havranama? uhýbá mu. už to je? přejede si rukou hladký rozkrok... no jo. tak teď ty! zašklebí se na něj. a pak mu dá pusu. byls moc šikovný... tak se vyměníme. já jsem taky šikovná, neboj se... sedne si a sleze z lehátka a už mu chce rozepnout kalhoty.

[Fabien]

Tir: +Málem upadne nosem na kanape, jak Tir rychle vstane.+ Havrany máme natisknutý na obvazech...+hučí nespokojeně, že mu náplasti utekly.+ Tak dobře, ale ne, že mě zmrzačíš...a pak budu moct sundat píďalky..+smlouvá a dost neochotně si kalhoty rozepíná, protože ví, že Tir je divoká a nepozorná.+ Esence z třemdavy je vedle na ošetřovně, kdybych krvácel moc a ztratil vědomí, jo? +Pořád smlouvá a lehá si jako do rakve.+

[Tirage]

Fab: teda! já tak poslušně držela a mě se nevěří! vrtí hlavou, dívá se přísně. a tlačí ho, ať si lehne. neboj se, na všechny bolístky ti dám pusinku. usmívá se na něj škádlivě. a hladí ho po tváři a prsou. a plácne ho po ruce, která se dobývá pod píďalky. až za odměnu dostaneš, chlapečku, od doktorky obrázek! zkoumá břitvu. chceš taky nějaké anestetikum? ten med třeba?

[Fabien]

Tir: Med si dám po píďalkách, tak mi chutná nejvíc.+ Dost neochotně stáhne ruku a nastaví tvář.+ Chci pusinku od doktorky na tvářičku.+ A pořád se dost ošívá, protože je chlap a bojí se bebíček.+ Opatrně, ještěrko, ano? Máš mě ráda, že jo?

[Tirage]

Fab: políbí ho na tvář. a pak krásně a hluboce na ústa. doufá, že ho tím trochu oblbne. mám tě moc ráda, Fabienku... a celýho... trochu ho hypnotizuje líbáním a očima. a pak mu do ucha zašeptá podivná slova, kterým kupodivu rozumí, že zamenají: lež. nehýbej se. neboj se. a on nemůže neposlechnout. trošku se jí změní oči. a najednou vypadá malinko jinak, než ji zná. svým normálním hlasem mu říká melodicky, jako miminu, ale normální řečí: já ti neublížím. neboj se. za chvilku to bude, to nic není... pořád mluví a položí mu dlaň na podbřišek a do druhé ruky vezme břitvu. zadívá se na ni a kolem se roztančí modré plamínky. pak zhasnou. Tir na ni foukne a kov vychladne. a pak zvedne ruku z jeho břicha, zamává jí a za chvilku jí v ní přistane kelímek. tímhle se normálně holím ... bylinky... řekne mu a napatlá ho takovou kašičkou, hezky voní po heřmánku a levanduli. a potom velice opatrně začne s holením. tím spíš, že Fab z toho všeho má zážitky a krve by teklo asi opravdu hodně, když došlo k jejímu stěhování... a podaří se jí to bez jediného škrábnutí. i když se musí kousat do rtů, aby se Fabienovi nesmála - kvůli erekci a taky, jak se, chudinka, bojí. ona je už vysmátá - má to za sebou. dokončí to a zeptá se ho. chceš taky někam píďalku, Fabienku? a nemůže si pomoct a políbí ho na špičku penisu.

[Fabien]

(Jak to, že ho vždycky takhle zblbne? )

Tir: +Nechá se vést jejími slovy, popustí mysl, aby se nesla na melodickém hlasu jeho nádherné přítelkyně a uklidní se natolik, že přežije operaci bez jediného útrpného výkřiku. Vůně levandule ho zanese zpátky do dětství, někam na jih Francie, umíní si, že o tom bude Tir vyprávět, ale když už chce něco říct, je políben na penis a nutně musí zapřemýšlet o jiných věcech.+ Prosím, taky bych chtěl lepinku...

[Tirage]

(to je lehký - je to čarodějka poněkud s jinými postupy. a taky má - ty víš co )

Fab: a kam, lásko? moc hezky a poťouchle se na něj usmívá a naklání se k němu. políbí ho na čelo a na nos. a píďalky na bradavkách se mu vznášejí nadosah...