Bar - balkon

[Wenai Lafayette]

Nathaniel: +pohladí ho po tváři a prsty mu vjede do vlasů, přitáhne si ho k celkem vášnivému polibku+

[André Bourson]

(čajovna je snad opuštěná, co se Eillen odstěhovala z LoSu a Sucreho zabili. Tak co ho vzít třeba ke Gringottům?:))

Mem: "Tak to ti jen schvaluji, že se dokážeš odpoutat od reality, nežít jenom povinnostmi, ale i zábavou. I když uznávám, že docela... jak to říct... adrenalinovou?" Uculí se. "Já radši vyhledávám klidnější druhy zábavy. Akce, napětí a nebezpečí mám v práci až moc," pousměje se a dopije sklenku. "Tak bary a restaurace bych pro změnu vynechal, myslím, že jsme poseděli už dost. Co se třeba projít po nějaké rušné třídě? Třeba bych ti rád koupil květinu. Nebo zmrzlinu," mrkne na ni.

Becca: "Líbí se mi odvážné ženy. Vypadáte tak neohroženě. Je vidět, že se ve světě neztratíte a dokážete se o sebe postarat." Mávne rukou kolem. "Takže tady pracujete? Tak už se vůbec nedivím, že chodíte do práce takhle vyzbrojená," uculí se. "Asi se vám líbí tohle rizikové povolání, že? Jinak byste asi zbytečně neriskovala krk."

[Memory]

Becca: "Zvieratká?" zasmeje sa. "Pochybujem, že je tu niekto, kto by vás za zvieratká považoval." trochu zvážnie. "To máš asi pravdu, je zrejme lepšie, keď tu pracuje pod J-C dohľadom. Stretnúť ho len tak, niekde v tmavej uličke...." nepatrne sa zachveje. Tiež stíši hlas a oči jej šibalsky zasvietia. "Mne by stačila len ich prítomnosť, nemusia ani prehovoriť a už neviem čo so sebou." prizná s úsmevom. "Ešte šťastie, že z vyšších sú tu len oni dvaja." zamyslene dodá. "O tej nitrobrane porozmýšľam. Je to pre mňa tak trochu výzva." vysvetlí svoj záujem.

Mors: "Celkom by ma zaujímalo, akým druhom zábavy dávaš prednosť ty." usmeje sa naňho milým, nevinným úsmevom. "Možno by som sa od teba niečomu priučila." zazubí sa. "Súhlasím, prechádzka nám určite neuškodí. Tak kvetinu?" prekvapene nadvihne obočie, je však vidieť, že ju to potešilo. "No tak v tom prípade by sme sa mohli cestou zastaviť v kvetinárstve. Potom by som ťa mohla okrem iného zobrať aj k Mungovi. To je nemocnica, v ktorej pracujem." uvažuje nahlas.

[Rebecca Altamirano]

André: No jo, myslím, že mě už máloco opravdu může překvapit. Pokrčí rameny. No dnes to byla spíš vyjímečná situace, která vyžadovala výraznější bezpečnostní opatření. Ale troufám si tvrdit, že ani dnes by se nikomu z vás nic nestalo. Jediný komu mohla téct krev, jsem byla já a Aubrey. Phillipa nepočítám, ten to má rád. Zasměje se. A tady nic neriskuji vážně. Nemohla bych si přát lepší pracovní prostředí. A co se týče mého krku...Tak o ten jsem přišla už dávno. Uličinicky se uculí, až mezi jejími rty matně problesknou špičáky.

Memory: No je to zvláštní, ale i to si občas diváci myslí. Možná je k tomu vede to, že jim tady opravdu naprosto nic nehrozí. Takže není tak docela od věci, jim aspoň pomocí představní ukázat, že to tak opravdu není. No to jo, ještě že jsou tu jen oni a to nejen proto, že jsou tak mocní, ale hlavně proto, že většina Vyšších je málokdy tak psychicky v pořádku, vyrovnaná a civilizovaná. Upřesní. No rozhodně to zkus, myslím, že třeba u Roberta by to mohlo fungovat, možná chvíli u Theresy. Ale konkrétně u Aubreyho...no...nevím, ale i kdyby to fungovalo, dlouho bys tu obranu neudržela. Nejjistější prostě bude, nedívat se jim do očí. Mrkne na ni vesele.

[Lanevra]

Nef: °ušklíbne se, je to trochu pohrdavá° Jasně, vždyť jsme ve velkém městě. Smog zahalí hvězdy °je trochu rozdrážděná jak se zdá° Dala bych si něco sladkého. Mám hroznou chuť na čokoládu, akorád problém je v tom že stejně chutná jako oslazenej polistiren.

[Neferet]

Lana: Smog a světlo od pouličních lamp. +zašklebí se+ Tak si jí zkus pokapat krví a nebo si jí v krvi rozpusť. Třeba by to pomohlo. +navrhne a s pokrčením ramen se napije+

[Memory]

Becca: "Je jasné, že sa prestávame báť, keď si nás, smrteľníkov, tak hýčkate." žmurkne na ňu. "Práve tak som to myslela. Šťastie, že sú tu práve oni dvaja." zasmeje sa. "Máš asi pravdu. Ale ja som v tomto hrozná. Keď sa s niekým rozprávam, jednoducho si nemôžem pomôcť a musím mu zízať do očí. Navyše, keď upíry majú väčšinou tak krásne oči." povzdychne si. "Môžem mať ešte jednu všetečnú otázku?" spýta sa po chvíli. "Viem, že nie každý upír môže byť vyšší, ale netuším, na základe čoho sa niekto ním stať môže a iný nie."

[Rebecca Altamirano]

Memory: Tak to mi povídej. Já se jim do očí můžu dívat vcelku bez nebezpečí, jenže...Jak jsi řekla... i kdyby byly jen lidi, půjde jedenáct z deseti ženských do kolen. Zasměje se. Mnoo, tak to je velmi zapeklitá otázka (a to jako fakt:D). Upřímně se přiznám, nevím. Nejsem si jistá. Nejspíš musí mít v sobě člověk "něco" už za života a když se stane upírem, jeho moc roste. Je to myslím pomalý proces, většinou se upír, který k tomu má předpoklady, stane Vyšším kolem čtyřset a více let. Ovšem jsou i tisíciletí, kteří Vyšším nikdy nebudou (zlatíčko Damianek:) ). A třeba i náš "mazlík" Aubrey jím nikdy nebude. Je to vážně složité, Jean-Claude by o tom věděl možná víc, ale upřímně, neptala jsem se a v nejbližší době se asi ani nezeptám. Uculí se trochu rozpačitě.

[André Bourson]

Mem: „Já odpočívám jinak. To neustálé napětí, kterému jsem vystaven v práci, musím pak kompenzovat ve volném čase. Miluji jízdu na koni a často podnikám dlouhé vyjížďky do přírody. Nepohrdnu ani mudlovskou zábavou, pokud je zajímavá. Rád například navštěvuji kina a divadla. Mám rád rychlá auta. Nejenom je obdivovat zvenčí. Bude to znít možná divně, ale za volantem si skutečně odpočinu. Taky miluji šerm a střelné zbraně. Ty sice patří do povinného výcviku, ale naštěstí jsou i mým velikým koníčkem. Nádherně se u střílení odreaguji. U střílení zvěře, pochopitelně,“ ušklíbne se. Do nemocnice? Snažím se jí celý život pokud možno vyhýbat,“ zasměje se. „Ale proč ne. Zajímá mně, kde pracuješ.“

Becca: „Bohužel mi charakterové vlastnosti zúčastněných trochu unikají, takže netuším, kdo je nebezpečný a kdo si na to jenom hraje. Co ale vím jistě, že prostředí ve vašem baru je skutečně příjemné a stylové. Jen málokde, snad jen v mé rodné Francii jsem se setkal s takovým vytříbeným vkusem a citem, jako zde.“ Rozhlíží se. „Nebýt toho představení předtím, cítil bych se zde jako doma,“ zasměje se. „Upírka?“ řekne lehce udiveně, když zahlédne v jejím krásném úsměvu špičáky.

[Styx]

Mem: +nasadila si brouka do hlavy+ Až odsud vypadnu, sednu si doma nad tím a celé to pořádně promyslím. Mám takovou určitou představu a ráda bych ji zrealizovala. A pokud se mi to povede co nejdřív, klidně bys mohla Andrého pozvat třeba do sauny, pak se můžete zchladit v bazénu a nakonec posedět v bistru +culí se a už jí v hlavě víří myšlenky, jak na to+

Becca: Zabij, nebo budeš zabit. To důvěrně znám +culí se+ Zajímalo by mne, jak bereš Aubreyho přítomnost zde ty. Nevadí ti mít ho neustále pod dozorem, aby něco neprovedl? Pořád být ve střehu, protože je nepředvídatelný? +rozhlédne se obezřetně kolem, jestli ho někde nezahlédne, je jí známo, že upíři mají uši všude+ Podle mne je to vyšinutý psychopat, který nepatří mezi lidi +šeptá+ Ale na druhou stranu zase tím jeho představení stoupne na atraktivitě +krčí čelo+