od Angel » pon zář 13, 2010 8:53 am
+Rozvážně přikývne+ Jsi u nás vždycky vítaná +zopakuje to co jí řekl kdysi než jí vykázal z Hyperionu+ Já vím že ne +dlouze si povzdechne, čelo se mu skrabatí když usilovně přemýšlí jak to podat+ Víš proč mám duši? +zeptá se, ale je to jen řečnická otázka žádnou odpověď nečeká+ Kdysi... před sto lety jsem býval jedním z nejsrašnějších upírů za poslední půltisíciletí. Báli se mě dokonce i příslušnící mého vlastního rodu díky mojí vynelázavosti, nemilostrnosti a taky schopnosti vypadt neškodně. Žít například jako člověk, to upíři většinou nedokáží +krátce se odmlčí+ Se svou družkoou jsem plěnil Evropu, přitom jsme přišli také do Rumunska. Tam mi k narozeninám Darla darovala jednu cikánku. Zabil jsem jí samozřejmě, hned jak jsem si sní dostatečně pohrál, a za její smrt mi cikánská čarodějka dívčina kmene vrtátila duši +sjede jí rukou na kříž+ Před pár lety jsem poznal dívku, přemožitelku, druhou polovinu mojí duše +usměje se jak si vzpomene na Buffy, ale pak se zase zamračí+ Zažil jsem sní okamžik opravdového štěstí což zrušilo kledbu a já na čas o duši přišel. Její kamarádka mladá a nadaná čarodějka mi jí vrátila, ale riziko že se to stane znovu bylo tak visoké že jsem Buf... +polkne+ že jsem jí opustil +smutně se na Neferet usměje+ Nemusíš se bát, nám se to nestane. Jsi vbezpečí stejně jako moje duše. Může se to stát jedině když se pomiluji s ní.
Človek má jen půl duše, druhou musi hledat u jiného člověka. A když jí najde je ztracen navždy.