od Neferet » ned zář 26, 2010 12:34 am
+čím dýl tam sedí a přemýšlí, tím větší má depresy, ani neví proč brečí, prostě to na ni všechno nějak dopadlo, tak jak se jí za čas stane, vždycky si někam zaleze a když se vybrečí je jí mnohem líp, skleničku už dávno odložila na stolek a to nedopitou, nevypila víc než půlku, stále sedí schoulená na gauči čelem ke dveřím a sem tam si otře tváře kapesníkem, možná je to dokonce Spikeův kapesník, kdo ví, nějak nad tím nepřemýšlí, trhne sebou, když se ozve klepání, nevzpomíná si, že by si něco objednávala, ale je možný že na to zapoměla jelikož netuší kdo jinej by v tuhle hodinu mohl klepat+ Pojďte dál, je otevříno. +zavolá ke dveřím pevně, i když v podtonu je znát, že celé hodiny plakala, musí se zhluboka nadechnout, aby udržela další příval pláče, částečně si přes obličej přehodí vlasy a snaží se trošku otřít oči, i když zarudlost nijak nezakryje, i když obsluha by ode dveří neměla nic poznat, nějak dokonce zapoměla, co má na sobě+
Draco dormiens numquam titillandus