Predný vchod

[Memory]

Dorazí aj so psami z Mýtinky, celkom oddýchnutá, optimisticky naladená a plná energie. Keď však pred vchodom neuvidí zaparkovaný čierny Hummer, zamračí sa a zmocní sa jej zlá predtucha. Podíde k dverám a skoro šliaptne do krátkeho odkazu v snehu, ktorý už tamer nejde prečítať. Aj pri jej dosť biednej nemčine sa jej to však podarí prečítať. Nechápavo nadvihne obočie. Otvorí dvere a zavolá do chodby. "Kris? Si tu?" Psy tiež vpustí dnu, lebo vonku začína poriadne mrznúť. Z kabátu strasie zopár vločiek, ktoré sa tam zachytili, zavrie dvere a neprestáva volať na brata, i keď nepredpokladá, že keď Hummer nestojí pred domom, tak tu bude.

[Chris Devon]

+Pořád ještě mlčky zaparkuje před jejím domem, vypne motor a zadívá se na ni.+ Mám se Kristiánovi vyhýbat?

[Memory]

Asi počas cesty aj na chvíľku zaspala, keďže tam bolo také príjemné teplo, no keď sa blížili k domu, zas sa prebrala. Pozrie na Chrisa a chvíľu ho zamyslene pozoruje. "Ja...neviem." povie napokon. "On...nechce, aby som si začínala s niekým, kto robí to čo ty.... ale...ja by som bola najradšej, keby ste sa... spriatelili." to posledné slovo len tak potichu pípne a ako tam tak sedí a veľkými očami naňho prosebne pozerá, vyzerá dosť zraniteľne a aj sa tak teraz cíti.

[Chris Devon]

+Musí si promnout obličej rukou a tak nějak se koukne z okna, aby získal čas ovládnout svůj obličej, při jejím požadavku má totiž chuť se smát. Ale nechce, aby to vypadalo nějak nepatřičně. Zvlášť, když na něho tak kotěcky kouká. Jen ho vážně baví představa, jak veme Kristiána třeba na golf...né, že by ho on chodil hrát..aspoň ne běžným způsobem.. No ovládne se a vážně se na ni podívá.+ Udělám co bude v mých silách. Hm? +Pohladí ju po tvářičce+ Tvůj bratr je...řekněme, že doufám, že ho Beatrix trochu zpracuje...jinak hrozí lavinový nebezpečí... +neodpustí si ušklíbnutí, ale pravda je, že v principu proti kristiánovi nic nemá...zvlášť ne, pokud mu hlídá šéfovou, ona pak nemá moc času na vymýšlení hovadin+ Tak co, půjdeme dovnitř? +kývne k baráku+

[Memory]

Prikývne a vďačne naňho pozrie. Keď ju pohladí po tvári, tak mu na ruku vtisne bozk. Má dnes jednoducho akúsi tulivú náladu. "Aj ja v to dúfam." pripustí potichu. "Mhm." prikývne. Odopne si pás a vystúpi z auta. Má na sebe pravdepobone aj kabát, inač by asi v tých mrazoch zamrzla. Počká na Chrisa, chytí sa ho a spoločne vojdú do domu.

(ďalej asi v jej izbe...)

[Chris Devon]

Tak budeme doufat spolu. +přikývne, vystoupí, zamkne auto a cestou k domu se rozhlíží důkladně okolo. Ani by se nedivil, kdyby nechal Kristián sestřičku hlídat, a nerad by měl noční bojovku.+

[Kristián]

(To on by rád...ale nejsou lidi...takže musí stačiť tá malá mikrokamera pri vchode a tých niekoľko šteníc v dome)

[Beatrix]

(Sakra...to asi nebudou přáátelééé..po té večeři určitě ne... Vlastně...Kristiáne, ty šmíráku! (vidím, že máme společný zájmy...))

[Memory]

(No on zrovna v tej dobe riešil iné dôležité veci vo Viedni, tak túto časť povedzme nejak prešvihol;))

[Chris Devon]

(Lach, neříkej, že si to nenahrává...)