Salónek

[Chris Devon]

+by pošel hlady+ Všechno néé, ale pořádně se najíme! Zbytek dají hostům k večeři.
+zdvihne podiveně obočí+ O mým dětství? Ty toho o mně víš mnohem víc než já o tobě! Což je nefér! Kvůli práci, a pivu. +zatváří se jakože je to přece jasný+ Mě by spíš zajímalo, jaktože tu žiješ sama? Kde máš zbytek rodiny?

[Memory]

(lach, tak ja už na Mýtinke vážne nejedávam... )

Pobavene sa uškrnie. "Tak takto tá kuchyňa funguje." zasmeje sa.
Zavrtí hlavou. "Neviem o tebe vôbec nič. Len to, že pochádzaš z Ameriky, tvoj otec bol vojak a robíš to, čo robíš." zamračí sa trochu a pohráva sa so sklenkou vína, na ktorú aj upiera pohľad. "Nežijem tu sama." zamrmle len tak potichu. "Je tu predsa Kris a inú rodinu.... no... vpodstate nemám." pokrčí ramená a teraz pozoruje svoje prsty, ktoré otáčajú sklenkou na stole.

(poleze to z nej dosť ťažko, ale ak chce, môže sa pýtať)

[Chris Devon]

(Ty seš VIP, ty můžeš!)

No jistěě, přece nebudou zbytky vyhazovat...
A to toho víš i víc, než je zdrávo. +upije ze skleničky a sleduje ju+ Nemáš, nebo "nemáš"? Nějak mi zrovna k tobě nesedí, že bys spřetrhala vztahy se zbytkem rodiny..+vezme ju za packu a jemně jí ju sevře, aby jí dal najevo, že je tam s ní a že se nemusí ničeho bát+ Chceš mi o tom něco říct?

[Memory]

Zdvihne pohľad od svojich rúk a zadíva sa mu do očí takmer šteňacím pohľadom. "Povieš mi potom aj ty niečo o sebe?" pohladí ho palcom po ukazováku.

[Chris Devon]

+přikývne+ Všechno na co se zeptáš. +dá jí pusinku do dlaně a ohlazuje jí packu+

[Memory]

"No..." začne pomaly. "...môj, náš...teda môj a Krisov otec odišiel, keď som sa narodila a matka po jeho odchode zanevrela na čarodejníkov." opäť sklopí pohľad a hľadí na Chrisovu ruku, ktorá ohladzuje tú jej, no v skutočnosti ju nevidí, skôr si v mysli prehráva svoju minulosť. "Nejaký čas to bolo dobré, kým sa u mňa nezačali prejavovať prvé čarodejné schopnosti. Odvtedy ma matka...no povedzme, že náš vzťah nebol už taký... rodinný. Začal sa o mňa viac starať Kris. A potom si matka našla nového priateľa, pred ktorým tajila, čo som zač...a potom Kris odišiel. Nepohodli sa s matkiným priateľom." vysype to zo seba tak akosi nesúrodo.

[Chris Devon]

+Mlčí a pozorně ji poslouchá, trošku se sem tam zamračí, ale nic neříká. Až když zmlkne, tak se zeptá.+ A...potom? Proč vůbec..tě nechal samotnou?

[Memory]

Na chvíľu zdvihne pohľad a zahľadí sa naňho, potom ho opäť sklopí. "To mi vlastne povedal až nedávno." povzdychne si trochu. "Vraj sa chcel vrátiť, ale spočiatku mu to nedovolila česť a potom práca." povie s trpkým úsmevom. "Vraj nás nechcel ohroziť. Nechcel, aby sa tí....jeho zamestnávatelia dozvedeli, že má nejakú rodinu. Povedal, že to bol jeden z najčastejších donucovacích prodstriedkov, keď chcel niekto vycúvať." tak trochu zabudla, že Chris vlastne o Krisovej minulosti nevie. "Myslela som, že som brata navyždy stratila...ale potom sa jedného dňa objavil a ja som mu to odpustila." pokrčí ramená. "To som už ale s matkou, jej priateľom a ich spoločnou dcérou nežila. Odišla som, len čo som dosiahla plnoletosť." šepne potichu so zamračeným pohľadom, pričom tam oždibráva vosk zo sviečky. "Nerada o tom rozprávam.... Povedz mi niečo o sebe." pozrie opäť naňho.

[Chris Devon]

+Natáhne se a dá jí pusinku na čelíčko, sice o Krisovi oficiálně nic neví, ale je z oboru, umí si to domyslet. Navíc...Kris je přece jen docela odhadnutelnej - zvlášť když se spolu prali, tak poznal, že architekt nebude.+ To říkal pravdu. Rodina, na které ti záleží, není dobrá prerekvizita. Nikdy. +dívá se jí do očí a chtěl by ju nějak zbavit toho smutku, ale minulost už nezmění+ Záleží mu na tobě...+ujistí ju, jak jí tiskne pacenku+ Nejrači by mě držel na kilometry daleko od tebe. Vůbec každýho, kdo se k tobě jen přiblíží. Ještě štěstí, že já jsem tak neodbytnej. +usměje se povzbudivě+ O mně? No...moc toho není... +a jestli se budu opakovat, nebo řeknu něco jinak, než dřív, tak se nedivte...+ Jsem klasickej mladší brácha, terorizovala mě starší sestra! +zašklebí se+ Naštěstí sem měl svou partu...se kterou sem prováděl lotroviny dokud mě skoro nevyhodili ze školy. Otec trval na tom, že ze mě musí něco být, tak sem se vyučil elektrikářem a rychle ze školy utekl. No a pak...sem hledal práci a našel ji v jednom klubu...pár měsíců sem jim vážně spravoval vedení a pak sem přešel na úklidový práce. A zbytek už znáš. +donesou jim ty megaporce, že mají každej tác na půl stolu+ áá dobrou chuť! +usměje se na ni+

[Memory]

"Ja viem, že mu na mne záleží." usmeje sa na Chrisa a snaží sa zahnať tú nostalgickú náladu. "Niekedy to aj trochu preháňa." uškrnie sa. Potom Chrisovi zovrie prsty, ako má jej ruku v dlani a počúva. Keď Chris hovorí o tom elektrikárovi, nemôže si pomôcť a naraz vyprskne smiechom a nemôže sa zastaviť smiať. "P-prepáč." snaží sa chytiť dych. "Ja sa nesmejem tebe, len..." konečne sa trochu upokojí a voľnou rukou si opatrne zotrie slzy, aby si nerozmazala make-up. "Ako je možné, že všetci nájomní vrahovia študujú tie najnepravdepobobnejšie školy...?" vrtí hlavou a stále sa usmieva od ucha k uchu. "Kris sa učil za kuchára-čašníka asi rok, kým neušiel." povie so smiechom, no potom sa poobzerá naokolo a stíši hlas. "Ale nikomu nehovor, že som ti to povedala. Túto kapitolu svojho života nepovažuje sa príliš dobrý image." potichu sa zasmeje a potom sa zas odtiahne. "Takže máš staršiu sestru? Kde je? V Amerike? Čo robí?" donesú im na stôl misy. "Merlin, toho je." pokrúti hlavou a naloží si z jednej z nich. "Dobrú chuť." zaželá mu s úsmevom a pustí sa do jedla.

(to s tým kuchárom mám vymyslené už dávnejšie...aby si si nemyslela, že opakujem;))