II. Hříšný ples

[Richard Prewett]

Wenai: +S úsměvem jen pokroutí hlavou.+ Mně to nevadí, opravdu. +dodá přesvědčivě. Předci jen, je to její bratr. Ale i tak, nenápadně, by to Viktor neviděl, jí jemně pohladí po ruce.+

Viktor: Jsem kouzelník. +přikývne s úsměvem.+ Zatím ale nepracuji. Není to tak dávno, co jsem dokončil školu. No svou kariéru budu nejspíš rozvíjet na ministerstvu. +zašklebí se-+

[Nesmrtelný]

N: +zamračí se jí čelo nad jeho slovy+ Vím, že budete vždycky Nesmrtelný. Ale pokud vím, vy sám... +schválně mu zase začne vykat, když nepřijal její nabídku+ ... jste mě kdysi požádal, abych vám dala jméno. Takže se zase nedurděte vy +odpoví hrdě+ Mrzí mě, že se vám mé oblíbené jméno nelíbí, ale nebudu vymýšlet žádné honosnější +je tvrdohlavá jako beran+

Styx: +dál na ni hledí smířlivě+ Přisuzujete mi emoce které necítím. Hněv, zlost, znechucení... musela byste se hodně snažit abyste v mě tohle vyvolala +mírně pokrčí rameny+ Jen nejsem zvyklí na něco tak obyčejného jako je jméno které jste mi dala. Jsem ješitný muž, zkuste mě změnit.

Nesmrtelný: +uleví se jí, že není naštvaný a jestli je, tak to skrývá velice dobře+ Jakpak se máš? Copak tě zdrželo? +nechá svou ruku v té jeho, pak se na něj zadívá pozorněji a vyděsí se, když uvidí šrám na jeho tváži+ Co se ti stalo? +mimoděk jí druhá ruka vystřelí k jeho tváři. Pak si to uvědomí, rychle ruku z jeho tváře stáhne a trochu omluvně a nejistě se na něj usměje+

Sam: To ti neprozradím, protože by ses mi smála +odpoví a trochu skloní hlavu, jakoby se styděl. Pak si teatrálně povzdechne+ Zaspal jsem. Když jsem zraněný, bohužel hodně spím... což já vlastně všeobecně +nakloní se k ní+ Jsem hrozně líný člověk +prozradí ji+ Dokazoval jsem si že ještě nejsem tak starý, jak jsem a nějak se mi to vymklo +pousměje se+ Klidně se mé rány dotkni, nebudu tu vyvádět bolestí jako malí kluk a kdo ví... Třeba si čarodějka a máš léčiví dotek.

[Viktor Lafayette]

Richard: Ministerstvo. +vytáhne obočí+ To je amdiciózní, to vám schvaluji. No myslím, že s vámi můžu Wenai nechat a už se podvolím jejím nevyřčeným prosbám a nechám vás. +uculí se na Wenai+ Nashledanou, doufám, že se nevidíme naposledy. +kývne na Richarda+

[Wenai Lafayette]

Richard: +chytne ho za ruku, když ji hladí a usměje se na něj, jen trošku a pak se zašklebí na Viktora, když konečně obejde, tak si schová obličej do dlaní+ Šmarja pano. +zašeptá a pak vykoukne na Richarda, jestli neutek+ Neutekl jsi? +zeptá se ho+

[André Bourson]

Sam: +stáhne ruku pryč z jejího obličeje+ Tak teď už mám jakousi představu, jak asi vypadáš. A musím konstatovat, že jsi moc hezká +pousměje se+ Ne, v minulosti jsem nosil delší vlasy, na ramena +ukáže jí, kam+ V krátkých vlasech prý vypadám mladší, tak teď nosím tento střih +odstoupí kousek od ní, protože její blízkost ho dost rozptyluje, netuší proč+ Kdo by se o mne strachoval... moc lidí tam neznám. A Styx, která jediná má o mne strach, nás přece viděla, že jdeme spolu ven +trochu se ošije+ Jsem zcela ve tvé moci. Zpátky bych asi odtud sám netrefil +uculí se vesele+

[Samantha Wood]

Nesmrtelný: +zasměje se tomu, jak se snaží zamaskovat svou mužskou ješitnost+ Jo tak to budeme mít společné. Taky jsem línějším člověkem +usmívá se+ Ale ráda žiju naplno a tak někdy spánek prostě musím obětovat trochu zakroutí hlavou nad jeho zraněním+ Čarodějka sice jsem,ale nemyslím, že bych dokázala léčit jen pouhým dotekem a navíc nebudu ti zbytečně přivádět další bolest. Co by jsi řekl tomu dát si něco dobrého? Styx zajistila snad všechny dobroty co znám+ láká ho+

Morsmordre: To říkáš proto, aby jsem tě pak dovedla zpátky viď? +nocí se nese její smích+ Delší vlasy hm...+snaží se si to představit+ Dobrá dobrá snad mi to Sytx promine, že jsem si tě takhle přivlastnila + vezme ho zase za ruku a jdou dál po pláži+ To je ale nádhera, měsíc a hvězdy se odráží na haldině. Opravdu kouzelné +snaží se mu to alespoň trochu přiblížit, druhou rukou si přidržuje šaty aby si je nenamočila+

[Nesmrtelný]

Sam: Já myslím +přesune její ruku za kterou jí pořád držel do ohybu lokte, aby to nevypadalo nevhodně že se tu vodí za ručičku. Co když o to nemá Sam zájem+ že se těžce podceňuješ. Moje léčení urychluje už jen pouhá myšlenka na tebe +vede jí dovnitř k těm dobrotám+ Dal bych si jehněčí maso. Mám na jehně neuvěřitelnou chuť. Jíš jehněčí? +když už začali o jeho oblíbeném tématu a to dobrém jídle...+ Myslím že nejlepší kus jehněčího jsem měl před dvaceti lety v Peru. Zajímavé.

[André Bourson]

Sam: Tak doufám, že mě tady nenecháš napospas, co kdybych šel špatným směrem a utopil se v moři? +směje se a když mu vklouzne rukou do dlaně, pevně ji sevře+ Nepustím se tě, záleží na tom můj život +poslouchá její popis noci+ To musí být opravdu romantické... škoda, že to nemohu vidět... tmu vidím pořád, ale hvězdy a měsíc v ní nejsou +řekne smutně+ Nemáš chuť si zaplavat? +navrhne jí najednou+

[Ares]

Styx: Přitáhne si ji blíž. Nesmíte věřit všemu, co slyšíte. Řekne tiše se zábleskem v očích. Teď děkuji já vám. usměje se. I když nemůžu říct, že bych na tom měl nějak zvlášť velký podíl.

[Richard Prewett]

Viktor: Taky doufám. Nashledanou. +usměje se zdvořile.+

Wenai: +Zasměje se, když si Wenai schová tvář do dlaní. Postaví se těsně proti ní, dlaně jí přikryje rukama, odtáhne jí je a pak si je dá kolem pasu.+ Zatím ne. +mrkne na ni, ale je vidět, že to myslí jako vtip.+ Je sympatické, že se o tebe tvůj bratr tak zajímá. Já bych to nejspíš dělal taky tak. +dodá už vážněji.+