od Styx » sob úno 19, 2011 3:44 pm
+jak jí věnuje ten svůj okouzlující úsměv, je ráda, že sedí, jinak by se jí z něj určitě podlomila kolena. Teď, když se zbavila napětí a beze strachu mu pohlédne do očí, teprve si uvědomuje, že i když jsou to jenom oči, jsou nebezpečné, jak těžko se jim odolává, jak lehce by ji odzbrojily, kdyby chtěly. A kdyby chtěla ona, což nechce. Dává si dobrý pozor, aby opět nepropadla kouzlu upírovy osobnosti, a kupodivu jí to ani nedá moc práce. Celou dobu je totiž v myšlenkách se svým Remuskem:)+ Hm... dokonalá spolupráce. Každý přesně ví, kde je jeho místo. Za tu dobu se člověk už ani nediví +pokývá uznale hlavou+ Jak dlouho už vlastně vedete Provinilé Slasti? +zajímá se+ Mimochodem... proč zrovna tak nezvyklý, o když výstižný název? +uculí se rozverně a když zaslechne slovíčko ve své rodné řeči, trochu nostalgicky se zaposlouchá. Zrak ji sklouzne na jeho nabízející ruku, podá mu tu svou a lehce ji stiskne+ Styx +ztvrdí s úsměvem na rtech jejich tykání a najednou zkoprní. Čekala by spíše, že Jean-Claude udělá na pódiu striptýz, než že ji políbí, a proto, když se dotkne svými rty její tváře, Styx zčervená jako pivoňka v rozkvětu a tváře se jí rozhoří plamenem+ Vous savez, je suis trop Française? +rychle to zamluví a cukne s rukou+
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam
Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu
(heslo templářského řádu)