Manikura a pedikura

[Personál salonu]

Nechtíky už asi stuhli, tak ich ešte pekne upraví a začne s lakovaním. "S tým súhlasím. Ľudia sú tu veľmi príjemní. A je tu rozmanité prostredie. Ja som síce ešte poriadne nikde nebola, ale tiež sa mi tu veľmi páči." usmeje sa. "Máte aj nejaké zvieratko? Keď ste hovorili, že ich máte rada."

[Samantha Wood]

+poposedne si a usměje se na ní+ Měla jsem psa, ale to už je dávno. Byl to skvělý kamarád a dostala jsem ho, když jsem byla malá. Vyrůstalu jsme spolu. Ale nebyla to žádná kdvalačná příšera. Naši mi pořídili bígla. +rozplývá se a pak se zarazí+ Teda jestli víte jaké plemeno tím myslím. Nejkrásnější byl ten jeho pohled a dlouhatánské uši +naznačí volnou rukou, na které zrovna teď nepracuje+

[Personál salonu]

Nanesie podkladový lak aj na druhú ruku. "Noo...to je taký...menší, bielohnedý s ovisnutými ušami?" len sa uisťuje, že vie o čom hovorí. "Aj my sme mali doma psa. Čierneho labradora. Bol hrozne zlatý, ale veľakrát si robil, čo chcel." zasmeje sa pri tých spomienkach.

[Samantha Wood]

+potěšeně se usměje, že slečna asi opravdu ví, jakého psa myslí+ Ano, přesně takový. +podívá se na své ruce a líbí se jí, jak už začínají vypadat docela ka světu+ No psi mají občas svou hlavu, tak je tu u všech. No ten můj poslouchal taky jen když chtěl nebo když jsem měla v ruce něco dobrého +usměje se+

[Personál salonu]

"Ale na druhú stranu, sú veľmi úprimní." usmeje sa. Keďže lak už stvrdol, pustí sa do ornamentov. "Čo sa o niektorých mužoch povedať nedá." uškrnie sa a očká jej šibalsky zasvietia. "Ste...vydatá, či máte priateľa?" opýta sa trochu opratne, lebo nevie, či to pre Sam nie je už moc osobná otázka.

[Samantha Wood]

+usměje se nad změnou téma hovoru+ No bylo by jednodužší, kdyby ty chlapy vyráběli s manuálem na použití, že? +usměje se trochu posmutněle+ No vdaná nejsem, ale opravdu nevím, jak na tuhle otázku odpovědět +na chvíli se zamyslí+ No vypadalo to, že se mi konečně poštěstí, ale nějakou dobu už jsem toho dotyčného neviděla +Podívá se na ní a povzbudivě se usměje+ A copak vy? Podle toho vašeho výrazu hádám, že nejsou ty zkušenosti nejpozitivnější...+nechá to otevřené, aby nemusela odpovídat, jestli je to moc osobí+

[Personál salonu]

"Presne to si stále hovorím aj ja." zasmeje sa úprimne, no keď vidí Samanthin výraz, tak zvážní. "Je odtiaľto?" spýta sa opatrne, nechce vyzerať, že moc vyzvedá, i keď si nevedomky na stoličke poposadne trochu bližšie. "Možno mal len nejaké neodkladné záležitosti." povzbudivo sa na ňu usmeje. "Nemyslím si, že takú ženu ako vy by nechal muž len tak." pri jej otázke viditeľne posmutní. "Máte pravdu, na mužov nemám veľké šťastie...." stíši hlas a nakloní sa k nej o niečo bližšie. "...páčil sa mi jeden kolega z práce, ale viditeľne o mňa nemá záujem." dodá posmutnelo. Nechtíky sa už pekne rysujú, ešte na nich dorobí posledné úpravy a nechá ich trochu zaschnúť. "Tak....hotovo." povie spokojne, no náhle sa zatvári akoby si na niečo dôležité spomenula. "Som to ja ale..... len kecám a kecám, úplne som sa vás zabudla opýtať, nedáte si niečo na pitie? Naši zákazníci ho majú zadarmo a ja by som vás o to takmer pripravila!" krúti nad sebou nešťastne hlavou.

(apropo, všetko najlepšie želám )

[Samantha Wood]

+chvíli přemýšlí a pak řekne+ Ano, poznala jsem ho tady +usměje se+ No budu v tu jeho neodkladnou záležitost věřit +mrkne na ní povzbudivě+ Nebojte, nechce tenhle, přijde jiný. Alespoň tí se vždycky utěšuji já +stále se usmívá a zálibně si prohlíží její mistrovské dílko+ Děkuji mnohokrát, jste velmi šikovná. Jak dlouho vydržím, než budu muset přijít na dodělání? +zeptá se+ No dala bych si třeba kávu, dáte si se mnou? Za odměnu? +povzbudivě se usměje a neustále nemůže odtrhnout oči od nehtíků+

(děkuji )

[Personál salonu]

"Určite." usmeje sa na ňu úprimne. "To je dobrý názor. Možno aj vy stretnete niekoho lepšieho, keby sa ten dotyčný neobjavil.... čo si samozrejme nemyslím." dodá hneď. "Ďakujem. Som rada, že sa vám to páči." je na nej vidieť, že je so sebou tiež veľmi spokojná. Zamyslí sa. "To uvidíte, ako to bude držať. Ale myslím, že skôr než za tri týždne to nebude potrebné." pokrúti ospravedlňujúco hlavou. "Ja žiaľ kávu nepijem, ale pokojne si ju dajte, ja si dám čaj." mrkne na ňu a vytočí číslo do baru. "Akú kávu by ste si dali?"

[Samantha Wood]

No uvidíme, jak to dopadne +pokrčí neurčitě rameny+ Děkuji, myslím, že až to bude potřeba, zase se tu za vámi zastavím +usměje se a na chvíli si zamyslí+ No co třeba vanilkové latte? Myslíte, že by to bylo možné? Určitě mě nijak neurazí, když si vy dáte čaj +mrkne na ní a prsty přejede po nových nehtech. Pořád je jimi fascinována+