Vstupní hala

[Phillipa Lafayette]

Ve Švédsku už mě nic nedrží. Chci aby můj syn vyrůstal v tomhle nádherném kraji. =Stoupne si a nalije si panáka. A Viktorovi taky.= Chybí mi to tu. =podotkne měkkčeji a podá mu skleničku, hned na to ale má zase ten svůj neprostupný výraz=

=Nad podivuhodným entrés své sestry jen povytáhne obočí a protočí oči v sloup= taky tě ráda vidím, sestro =a protože se Wenai dívá úplně jiným směrem, je jí to docela směšné, ale nedá na sobě nic znát=

[Wenai Lafayette]

Já chci taky panáka. +řekne, aniž by věděla, kdo nalejvá+ Ty chceš toho svýho kluka tady? +zašklebí se+ Jak že se jmenuje? Michal? Bože... Chceš aby tu vyrůstal s... jak žes to tehdy řekla.. s děvkou, co dá každýmu štolbovy a někým, kdo je pořád zahrabanej v knížkách a chlastu?

[Viktor Lafayette]

+vtiskne svoji skleničku Wenai do dlaně a zůstane stát+ Jak to, že tě tam nic nedrží? +opře se o římsu krbu+ Mikael, ano. Myslím, že by se mu víc líbilo u jeho prarodičů a u tvého muže, než tady. +kvývne k Wenai+ S námi a se sluhy.

[Phillipa Lafayette]

Jmenuje se Mikael +řekne tiše, ale kdyby mohl probodávat, taky by Wenai byla na cucky+ Pokud je mi známo, tak pro chlapi už nohy neroztahuješ a Viktor je ženatý, tak nejspíš už neleží jen v knížkách a chlastu +odpálkuje ji+ Mýlíš se Briane. Můj manžel... +řekne s ohrnutým retem+ bohužel nedávno skonal a pro mě a Mikaela by bylo lepší, kdybysme byli tu. Máš snad děti, nebo ne? Mohli by vyrůstat spolu

[Wenai Lafayette]

+položí prázdnou skleničku na stolek a zkříží ruce na prsou a vyšpulí dolní ret+ Já ji tady nechci! Zas to bude jako dřív, furt se budem hádat, furt mě bude kritizovat a tebe taky, Viktore. Vzpomeň si na to.

[Viktor Lafayette]

+podívá se na wenai, pak na Phillipu+ To je mi líto, Phillipo. Ale... +zaváhá+ Taky si nejsem jistý, že je to nejlepší nápad. Ale pokud jsi bez prostředků, tak tě samozřejmě zabezpečím, třeba ti někde koupím domek, jestli chceš.

[Phillipa Lafayette]

+Sjede je oba dva pohledem+ Jistě, to jsem si mohla myslet, samozřejmě jako vždy budeš stát na její straně! Nikdy tě nenapadlo, že i já toužím po tom mít bratra? +Obviní ho+ Nikdy jsi mi bratrem nebyl, byl jsi jenom bratrem Wenai. V tomhle domě jsem vyrostla a v tomhle domě zemřu. Tak jako všichni naši předci. +Stoupne si a musí se otočit zády k nim. Ruce má zatlé v pěst, až jí klouby zběleli, jak přemáhá vztek a další ponížení+ Dva lidé nemohou obývat všechna křídla tak velkého sídla... +podotkne, jakože by se starala sama o sebe na druhé straně baráku+

[Wenai Lafayette]

+pomalu vstane z křesla+ A chceš tu umřít hned, nebo ještě sepíšeš poslední vůli? +zasyčí+ Maltezie! +zavolá na něj a sluha se objeví, ale ještě se otočí k Phillipě+ Můžeš si za to sama, nemělas bejt taková svině. +natáhne ruku+ Maltezie, odveď mě do věže. +což udělá+

[Viktor Lafayette]

Ne, Phillipo, nenapadlo, protože ty jsi měla matku. Milovala tě a pro ni nikdy neměla vlídné slovo. Mě měla ráda jenom proto, že jsem měl zdědit tvrz. Ale ona zabila Theresu a to jí nikdy, nikdy neodpustím. +povzdechne si a přejede dlaní tvář+ Jestli tu chceš zůstat, tak tu zůstaň, nemůžu tě vyhodit. Můžeš si sem přivést vlastní služebnictvo, nebo využívat to naše, ale bylo by lepší, kdyby sis našla vlastní. A Wenai... jen se snaž jí jít z cesty, ona udělá to samé. Vítej doma. +řekne škrobeně+

[Phillipa Lafayette]

+Wenainu pubescentní otázku plnou vzteku ani nekomentuje. Roky strávené v pokrytecké šlechtě a pletichaření ji naučili takové věci přecházet a hlavně na sobě nikdy nic nedat znát, i kdyby člověku srdce pukalo+ Raději až někdy jindy

Nemysli si, že to byla nějaká výhra. +otočí se zpátky k němu+ nikdy jsem nesouhlasila s tím, aby ji zabila, ale to už je teď celkem jedno. Nežádám po tobě, abys jí odpustil, já jí taky nikdy neodpustím. +Má se k odchodu do protilehlého křídla sídla, ale ještě se otočí v kroku+ děkuji ti +a pak zmizne na schodech a chodbách+